James Bond: Spectre

Bond uvězněný ve světě Jamese Bonda. Existuje možnost volby? Kdepak, pravidla toho, co se musí stát, jsou moc pevná. Dotaženost a komplexnost zacykleného Skyfallu se neopakuje, pokud byl přirovnáván k druhému Nolanovu Batmanovi, Spectre je trojka - film natolik zatížený sám sebou, že se skoro rozpadá před očima. Ale je to rozpad poměrně fascinující a hodně pěkný na pohled. Možná ještě přesnější je přirovnání k Nebeské bráně, kdy režisér vymlký kontrole realizuje ambice zároveň značné, ale z jiného úhlu jakoby banální... Mám rád podobné fetiše. (03.11.2015)

Rozsáhleji o SPECTRE v radiovém pořadu zde, ve kterém je od druhé půlhodiny snímek zhodnocen jak sám o sobě (poměrně ojedinělá perspektiva v české kotlině), tak v kontextu bondovek. A kdo nerad poslouchá (technicky problematické) mluvené slovo, může si přečíst Blu-ray recenzi rozvádějící a zpřesňující následující řádky._____ Předchozí tři craigovské bondovky si pohrávaly s konkrétními konstrukčními proprietami (CASINO ROYALE s prvky fetišisticky navěšenými na postavu, QUANTUM OF SOLACE s řazením těchto prvků a SKYFALL s tradicionalistickým vyzněním celé série). SPECTRE je komentářem k samotné konstrukci bondovek jakožto určitému převládajícímu vzorci střetu dvou ideologických pozic a (narativních, resp. příčinných) následků z toho vyplývajících pro postavy. Na jednu stranu se přejímají konkrétní způsoby výstavby a stylistického uchopení včetně citací a kombinování různých scén z "dřívějška" (hlavně conneryovek, místy svou nadsazeností moorovek a brosnanovek), na druhou se navazuje na revizionistické postupy série (zejména z V TAJNÉ SLUŽBĚ JEJÍHO VELIČENSTVA a POVOLENÍ ZABÍJET)._____ Film klame tělem, že postupuje vpřed, ale přitom jsou veškeré otázky a dialogové výměny navázány na minulost. Takto vertikálně organizované vyprávění s okázalými informačními mezerami přitom velmi opojným způsobem pracuje s hloubkou ostrosti odvisle od míry vědění postav; s pokaždé jinak podanými akčními sekvencemi (úvodní s nedostatkem informací, střet se "sidekickem" s paralelně vedenou linií s vedlejší postavou se zadáváním informací, další střet s proměnou stran pronásledující-pronásledovaní a paralelně vedenou linií s vedlejší postavou zjišťující informaci a ocitající se v ohrožení atd.) - a s naprosto sebevědomě zvládnutými tonálními přechody. Důvody odmítnutí snímku mnohými jsou dle mého dány jednak tím, že míra požitku této bondovské pastiše je odvislá od povědomí o bondovském universu (aniž by to skončilo jako filmová obdoba Bond Movie Connections z IMDB ala DNES NEUMÍREJ), jednak tím, že se naplňují představy o podobě snímků o agentovi s povolením zabíjet, ale přitom se ze vzorce okázale vybočuje možností volby. Nejlepší craigovská bondovka. A hlavně je to svým vyzněním demokratický, nikoliv konzervativní počin. Právě kombinace toho tradionalistického s tím revizionistickým a navázáním na minulost (sesíťování craigovských bondovek, ostatních bondovských dobrodružství) je na SPECTRE ozvláštňující, ale fanboyové s normativními nároky na díla budou prskat. (05.11.2015)

Tak nám to po čtvrté protřepali a místo elegantního nápoje naservírovali pěkný goulasch. Bond se bincá od rohu k rohu, máte z toho pocit, že si tvůrci jen plní povinnost dát poctu všem předchozím Bondovkám a potěšit akorát skalní fanoušky. Na diváky čekající další strhují nářez prostě tentokrát serou. Občas to i trikově působí jako tehdy s Connerym. A padouch Waltz je samozřejmě největším zklamáním. Strach z něj šel asi jako z babičinýho švestkovýho koláče. Prý největší padouch na světě. No, ha ha ha. To i ten Waltzův řádový nácek v Hanebných panchartech budil větší respekt. Směšné, opravdu. Dobře, je to jedna velká pocta a i já byl vlastně velmi potěšen, ale celkový dojem ze samostatného filmu není zrovna nejlepší. To už se mi víc líbilo Quantum of Poluce. (14.11.2015)

Vodkou a martini nasáklý papírový drak si zatančil v oku hurikánu, prolétl se ruinami i vznešenými nádvořími své bohaté minulosti, projevil nadhled ryze mooreovský a ačkoliv Aston Martin letěl do Tibery a Walther PPK do Temže, staromilským způsobem se vrátil ke své triviální podstatě. Když i reálný svět patří mocichtivým hlavonožcům a jejím chapadlům jako je pan Moriarty (vlastně C), není nic lepšího, než se upnout k iluzornímu světu, kde Bůh chránící své královny chodí zásadně ve smokingu.. Scházela mi Campbellem nastolená linie osudovosti (jediný „touching“ odchod byla Blofeldova číča a to ještě nevíme jistě) i Deakinsova ikonická vizualizace; stále stejně tančeným rakouským valčíkem naopak začínám být trochu přesycen. Zatímco sebevědomý Skyfall vyrostl až k nebi, Spectre se vrátil ke kořenům. Pořád se však dívám na jeden a tentýž strom, jehož každý další letokruh je přiblížením k věčnosti.. (09.11.2015)

No paráda! Satira, alegorie, podobenství, nadsázka, vtip! Ani jsem už nedoufal, že se kdy vrátí duch starých bondovek a hle...je to tu. Beru na milost Craigovu opičí držku a jeho blond vlasy, jelikož tohle je prostě Bond. Skvělá muzika (kromě úvodního songu, to je vskutku odporný hnus - nejhorší skladba z celé série!), vynikající intro (co naštěstí nevystřílelo to nejlepší hned na začátku), parádní titulky na začátku, božský karneval - Den mrtvých a pak už jen akce stíhá akci s drobnými prodlevami, co nevadí. A fanoušek si užije (jo, užil jsem si je naplno a ani hned všechny neodhalil) odkazy a citace na bondovky Doktorem No počínaje, přes V tajných službách jejího veličenstva a Skyffall konče (mám pocit, že snad ze všech 23 bondovek se objevilo něco). Já opravdu nemám co vytknout, snad jen že v reálu by padouchové výbuchy nepřežili (a to je právě ona skvělá nadsázky a parodie!), a upřímně lituji ty, co je film zklamal. Leč tak to prostě je - není režisér ten, co by se zavděčil divákům všem. VIVAT BOND! p.s. formát 2D nesmírně potěšil! skvělé kino (09.11.2015)