Půjčovna masa

Nadupaný kyberpunkový nátěr pocákaný krví z nepřeberného množství rvaček a přestřelek a zároveň tak trochu rodinné drama s jistým nádechem osudovosti. No a to všechno je řízlé detektivkou, která má takřka christiovské vyústění. Jo a taky se tu lidi dost často převtělujou. Sice to zní jak recept na pejskokočičkový dort, ale dokonale to funguje a to ve všech ohledech. Nebudu nic vypichovat, protože všechno je dokonalé, což dvojnásob platí i o castingu. 100% (05.03.2018)

1. série - 65% - Snažím se mít rád hlavního hrdinu, respektovat Purefoye v syrové rovině, nebo vnímat Vernona jako vtipného parťáka a ne jako protivně tvrdohlavou a jednorozměrnou výplň. A jde mi to až někdy do osmého dílu, který reprezentuje vše, co mi na seriálu vadí, a kdy to s vyšetřováním, pointováním nebo vzpomínám pomyslně vzdávám a užívám si jen a pouze stoprocentní vizuál (včetně jednoznačné královny Marthy Higaredy), snad nejpropracovanější obrazovou stránku, co jsem kdy v žánru viděl. O to víc lomím rukama pro stokrát viděné zvraty a v první řadě pro nesnesitelnou pózu otevřenosti všemu "zakázanému". Krev, nahota, sex, násilí, mučení, křik - a až na výjimky všechno v tak evidentně prvním plánu, že mi pak nezbyl prostor k tomu, abych tvůrcům ony finálové emoce, byť dost statečně ždímané, uvěřil na déle než pár sekund. Přirozenost se zapomněla někde ve flashbacích. Potenciálu byla hromada, ale výsledná chuť hořkne přílišnou rychlostí. 2. série - 30% - Jestli pokračování něco dokázalo dotáhnout do konce, tak pozvednout vzpomínky na první dobrodružství. Z něj si totiž nová sezóna bere to, o čem se mluvilo nejvíc a všechno násobí dvěma. Dostávám proto neopodstatněné množství mučících scén, zápletku se pokouší vysvětlovat zmatený Poe a v akci se dává důraz jak jinak než na krev. Bohužel nic z toho není to, co mě k začátkům Carbonu připoutalo. To, co jsem rád měl, teď buď chybí (Martha Higareda), vyvíjí se směrem, který mi nic neříká (sám Takeshi je jen doprovodnou figurkou nezajímavé a nevěrohodné love story) a nebo je téměř vysmíváno (výstavba celého světa stojí na klišovitých vedlejších charakterech a prapodivných dějových skocích). Důvod, proč jdu s hodnocením tak nízko, je ale vizuální stránka. Že se seriál, u kterého divák žasl nad každým druhým záběrem, dobrovolně zavírá do tmavých hal, skladišť a jeskyní, je bezmála tragédie. V kombinaci s absolutním nevyužitím tradičně neodolatelné chameleonky Simone Missick a sympaťáka Mackieho můžu jen kroutit hlavou nad tím, co přesně hlavní tvůrkyně čekala, že jí hladové publikum po dvou letech řekne na tohle. (27.03.2018)

Pochmurná scifi z budoucnosti lidstva, tak trochu ve vizuálu Blade Runnera, téma měnění těl, otázky, co je lidskost člověk, syrové, naléhavé, otázkou je, zda přemíra násilí a sexuálních scén nepůsobí někdy zbytečně samoúčelně rušivě, hlavní hrdina Takeshi Kovacs (Joel Kinman) vzpomínající na povstání proti nesmrtelnosti nemá chybu, stejně tak jeho smrtící sestřička Dichen Lachman, velký prostor pro sebe urvala mexická herečka Martha Higareda jako buldok detektiv Kristin Ortega, fakt schopná, nejen kočka pro fanservis. Série se celkově pohybuje spíše v akčním, než detektivním žánru, ale flashbacky umně udělané, nenudí a děj pádí jako splašený kůň. Seriál má rozhodně hutnou atmosféru, umí vtáhnout, docela bych se nezlobil na návrat do tohoto univerza... Třešničkou na dortu je pak James Purefoy jako zhýralý met Laurens Bancroft. (19.03.2018)

Seriál, kde jsou lidská těla pouhými schránkami a vědomí (duše) se ukládá do čipu, který lze vložit do libovolného pouzdra, má 3 obrovské přednosti: 1) čistokrevný futuristický vizuál, který musel Netflix přijít na obrovské peníze, 2) velice zajímavá kriminální zápletka se zajímavým rozuzlením a 3) svým způsobem komorní příběh o smyslu života bez "pravé" smrti a dopadech nesmrtelnosti, která je jen pro ty nejbohatší. Opravdu pestrý seriál, který je i perfektně herecky obsazen a ač se může zdát, že vykrádá jiné seriály, tak spíše se jen chytře inspiruje a skládá jim hold. 95 % (14.03.2018)

Dobrý nápad aj spracovanie. Na televíznu produkciu veľmi slušné. Celý ten sci-fi nádych sa mi neuveriteľne páčil, hoci nebol využitý tak kvalitne ako keby sa jednalo o film. Interiérovosť tohto sci-fi sveta ma ale bavila. Aj tá upršanosť. A hlavne Poe ako AI manažér hotela. Joel Kinnaman vo svojej úlohe Takeshi Kovacsa fantastický. Skvelo vykreslená postava/motivácie/ aj jeho prerod. Z vedľajších postáv je to diskutabilné, ale vyslovene mi nikto nevadil. Čo na seriály oceňujem, že aj napriek komplexnosti a komplikovanosti funguje. Hoci sa ústredná zápletka môže javiť banálna, odkrýva mnohovrstvové problémy na ktorých stojí celá ekonomická a spoločenská doktrína Bay City. Vyvrcholenie roztiahnuté na posledné tri epizódy má tak dostatok času na logické vysvetlenia, akčné scény, ale aj priestor na to, aby všetky kusy skladačky zapadli na miesto a veci z prvej časti sa uzatvorili. Toto oceňujem. Ale taký ten wow filozofický efekt, presah, myšlienkové vnuknutie, ktoré by z tohto spravilo TEN seriál o ktorom sa bude rozprávať o 5, 10, 15 rokov to bohužiaľ nemá. Je to super na zabitie času, ale to je asi tak všetko. Neprináša to totiž nič nové, len je to znova v atraktívnom prostredí. 80%. (07.04.2018)