Tapped Out

Na filmek jsem se docela těšil a rozhodně mě nezklamal. Jasný příběh je jednoduchý a předvídatelný, konec je hodně nepravděpodobný a zápasy v kleci nevypadají ani náhodou jako v reálu. Hlavní hrdina je až moc váhově rozdílnej aby to takhle dal zvlášť v turnaji, kde jde jeden večer pyramida do finále, no a co. Jako film z prostředí MMA to funguje a jede to ve stylu klasických Martial Art filmů 90. let. Nějaká ta příběh táhnoucí událost, náprava hlavního hrdiny + tréning a finále filmu v podobě turnaje. Zažitá klasika, která se mě osobně neokouká a nevadí mi. Lyoto Machida, Anderson Silva a Krzysztof Soszynski jako skuteční fighteři potěší a to i Biehnova role, coby trenéra karate. Hlavní hrdina taky v poho. Já se u filmu bavil a dávám mu 75% :) (18.06.2014)

Taková klasická americká pohádka, jak z hovna utkat bič. Z bezcenýho blbečkase za pár týdnů stane zabiják nejvyššího kalibru, do toho stihne sbalit holku svýho srdce, pomstít rodinu a opravit si známky ve škole. Hold, tohle je Amerika, ta to jinak neumí. Jelikož jsem na tenhle klasickej cajdák u us filmů zvyklej, to ostatní ( boje a boje a boje ) natočeno super, takže za mě vlastně celkem spokojenost. (20.03.2015)

Dalsi pripad kedy sa tvorcom s minimom penazi podarilo natocit pozeratelny film. Najviac sa mi na tychto filmoch páči tá evidentna snaha vsetkych zucastnenych natocit nieco zmysluplne a aspon trochu kvalitne. Je to uplny opak Seagala a niektorych dalsich vyhasnutych hviezd, ktore vo svojich novych filmoch na to evidentne kaslu. (10.08.2014)

Holohlavá a zlem prolezlá hora masa zavraždila kloučkovi rodiče. Klouček povyrostl, zjistil, co znamená slovo "karate" a vlezl do MMA ringu se zlounem, aby mu dal přes papuli. Dementní béčkový příběh, který byl na vrcholu sil někdy na přelomu osmdesátek a devadesátek, by jakž takž fungoval, kdyby na místě kloučka stál Van Damme nebo Dolph Lundgren. Jenže když proti zabijáckému testosteronovému peklu vzdoruje o půl metráku lehčí floutek s vizáží neúspěšného kandidáta do Twilight komparsu, neuvěříte tomu ani na vteřinu. Co na tom, že onoho kluka hraje pětinásobný světový šampion v karate - výsledkem je pořád jen postradatelné fighterské béčko, zachraňované přítomností zápasnických profíků. (13.08.2014)

Dáááámy a pááánové, vítejte na velkém finále ultimátně ultimativního turnaje ve smíšeném bojovém neumětelství a válení tuda bez rozdílu vah. Máte-li také Místo Mozku Atrapu, jste tu dnes večer naprosto správně. Ale dost řečí, pojďme k našim dnešním brutálně brutálním borcům a borečkům. Po mé pravici stávající žampión, sto devadesát pět obřích centimetrů, čistých sto deset kilo pokérovaného svalstva, deset let mlácení, kroucení a páčení otyloňů v kleci, devět set devadesát devět zápasů, devět set devadesát devět KáÓ, třicet dva mrtvých, čtyřicet ochrnutých, padesát dva kvadruplegiků, deset slintajících huhňalů, mimořádně charakterově pokřivený a mentálně zaostalý, všemi fanoušky obdivovaný - Vy-pa-tla-nýýýýý Skinhééééd! Pod mou levicí urputný vyzyvatel, sto padesát nedomrlých centimetrů, třicet kilo kosterních pozůstatků i s botama, pokročilá skolióza, xicht nesympatický tak, že byste mu do něj nejraději zasadili řepu, jednou strašlivě zmlátil portorikánského vozíčkáře, v deseti dělal rok karate, v šestnácti absolvoval čtrnáct dní vytíraní hajzlů v dóžu a plné tři týdny sedlehů u Majkla Bína, který chtěl asi na stará kolena zkusit komedii v kimonu, pomstychtivý, odhodlaný, fyzikou pohrdající a naprostý správňák - Ka-ra-téééé Kokóóóót! No, snad ani nechtějte vědět, jak to nakonec dopadlo, potrhali byste si smíchy stehy tak jako já! (02.08.2014)