Taxi do Tobruku

Občas nějaká napínavá scéna, občas nějaká zajímavá myšlenka, ale celkově pro mě zklamání. Přišlo mi, že se všichni chovaj dost idiotsky. Na místě těch Francouzů bych s tim Němcem rozhodně neměl takovou trpělivost. Taky jsem nepochopil, proč pořád někde zapadaj v písku, ale vůbec je nenapadne použít vyprošťovací plechy, který vezli na autě. Místo toho tam hážou lopatou jak úkáčka na stavbě. Další, co jsem nepochopil, bylo to, jak se na konci vymotali z toho minovýho pole. Jsou uprostřed minovýho pole, nemůžou ani tam, ani zpátky, ale najednou přijde střih a jsou venku. Taky by nebylo od věci si do filmu sehnat nějakou odpovídající bojovou techniku. Tanky z papundelku na podvozku nějakýho pásovýho traktoru a podobně jsou fakt k smíchu. A to, že skoro hlavní roli má ve filmu papundeklama vytuněnej Land Rover, kterej se začal vyrábět až po válce, ani nezmiňuju. 50% (30.07.2015)

"Má pravdu, je zajatec. Nemusí kopať..." Stačilo prečítať obsah a hneď som vedel, že tento film bude pre mňa zaujímavý. Príbeh o putovaní štvorice francúzov a jedného nemeckého zajatca rozpálenou púšťou jednoducho nemôže dopadnúť tak zle. Postupné zbližovanie medzi nepriateľmi má veľmi dobré protivojnové posolstvo a podpichovačné dialógy som si užíval. Zaujímavé, že režisér našiel zvláštnu rovnováhu medzi vtipnými a vážnejšími scénami i scénami vhodnými na zamyslenie a celé to pôsobí celistvo a nerušene. Hláška z filmu, že človeka musíš zabiť skôr než ho spoznáš, tu naozaj platí, pretože z nemeckého kapitána sa postupne stal správny chlap. Jeho úsmev, v scéne kde zaspal a ráno sa zobudil opäť ako zajatec ma veľmi pobavil. Záver, trochu šokujúci, vzhľadom na predchádzajúce minúty, ale i taká je vojna. V sekunde sa dokáže všetko zmeniť. 80%. (18.05.2016)

Příznivcům dobrých starých filmů bych rád připomněl, že jde o jeden z klenotů francouzského válečného filmu, prostě dílo, které ani po létech neztrácí nic na kráse. Vynikající dialogové scény dávají filmu hlubší význam a zvedá to prestiž. Proto jsem se rozhodl dát tomuto dílu plné ohodnocení a věřím, že právem. (09.10.2011)

Je zajímavé udělat film z 2.světové války, ale zároveň tak minimalistický. Jak typické, pro Francouze. Bohúžel z prostoru ve kterém se film odehrává a situace hlavních hrdinů nebylo vytěženo mezilidské drama jak tu mnozí píšou. Upřímně, chování hlavních hrdinů bylo mnohdy nereálné a psychologie mezi postavami poměrně jednoduchá. Já bych film označil za dobrodružný film z prvky komedie. Jako takový má své kouzlo a charisma. A ta naivita je v něm i příjemná. Ale možná jsem čekal trochu něco jiného. Ani ten závěr nevyzněl moc dramaticky, protože se pak hned objevily titulky s tou veselou hlavní melodií. Takže konzervační mezilidské drama na které jsem se těšil, se nekonalo. Ale jako takový dobrodružný chlapský film na jedno zkouknutí to bylo dobré. (15.02.2018)

Tak i konečně já se svezl taxíkem do Tobruku. A říkám rovnou, že budu spoilerovat. V taxíku se sešla vybraná společnost, o tom žádná. Tak vybraná, že jsem na ní měl možná přehnané nároky a nejen na ní. Hned v úvodu mne překvapilo, že u LRDG byli Svobodní Francouzi, ale to byla moje neznalost. Útok stodevítky (byť jak já říkám kapslíkový) potěšil, tahle mašina se v poválečných filmech hned tak nevyskytuje. Jenže poté co hoši přestoupí na německé vozidlo (identifikoval jsem je jako přepapundeklovaný Dodge WC2 ) to začne být s nasazeneou technikou hodně špatné. Němci jezdí nam nějakých opapundeklovaných obludách proti nimž by M3 Lee pověstný v Africe svým vysokým profilem působil jako list papíru. To se týkalo i některých nákladních aut a transportérů. Je to škoda, šedesátý rok ještě nebylo tak dávno po válce aby se někde nedala schrastit kloudná technika.... Jelikož jsem pochopil, že je to film více než válečný spíše konverzační, snažil jsem se přeladit na ony rozhovory během jízdy. A ač si tu někdo chrochtá blahem nad ryzím chlapstvím válka neválka, já tomu prostě nevěřil. Takovýhle kamarádčofty, společné pečení šneků... To může dělat jen Ventura, Aznavour a Krüger v romantickém filmu o přátelství mezi Němcem a Frantíky. Skutečnost by byla si jiná. Sice závěrečný zásah Greyhoundů zajistil mé rozkolísané hodnocení na třech hvězdách (pomalu se to šinulo ke dvoum), celkově ale film jako válečná záležitost může fungovat jen pro širší diváctvo, ne pro milovníky tohoto žánru. A přitom jsou filmy z té doby, které jsou skvělé. Např. Hořké vítězství (1957). Dávám tedy za tři kanystry vody. * * * (21.06.2016)