Občan K.

Dokument je moc ukecany, uvitala bych vic akce a min tlachani. Za me nefunguje uz samotna myslenka tohohle projektu Ztohoven. Obcanky nevnimam jako ultimatni zlo, ktere maji za cil nas porobit, a na nejakem dokladu rozhodne svou identitu nestavim, mnohem vetsi problem vidim spis v tom, proc na nich fotka vubec je a ma slouzit k vasi identifikaci. Za me kluci trochu minuli cil. (20.11.2020)

Samotná akce mi připadala občas trochu zmatená. Objevil se titulek slibující „vycestování za hranice EU“ a následovaly záběry z Londýna. Zeměpisně-politické zmatky vrcholí v Šanghaji, kam se prostě nikdo nemohl dostat na občanku, ať už platnou nebo falešnou. Ale jinak to kupodivu nebyl špatný dokument, ale pochybuji, že ta akce může mít jakékoliv reálné dopady na chod společnosti. (24.03.2015)

Ačkoli stoprocentně nesouhlasím s jejich akcí s trenkama na hradě, tohle se mi zdá celkem zdařilé. Jasně totiž ukázali, jak je státní machinery kostnatá a nepružná a jak si s ní každý vyjebává, jak se mu zlíbí. Vtipně pojatý závěr, kdy vejce v civilu šlapou na "umělce", protože nemá na občance platnou fotku, zatímco svatba s touto občankou je zcela legální, dokresluje absurditu demokratůry po česku (28.12.2015)

Spíše zmapování uměleckého happeningu než plnohodnotný dokumentární film. Zajímavé je být svědkem mezníku (či procesu), kdy česká "guerrilová" skupina vystupuje z anonymity a stává se mediálně sledovanou frakcí, jež originálně problematizuje aktuální společenské otázky. Jejich nejnovější a nejrozsáhlejší projekt vychází ze zajímavého nápadu, který vede k řadě paradoxních situací a zábavnou formou poukazuje na díry v celosvětovém kontrolním systému, jenž omezuje svobodu jednotlivce, ale zároveň nikdy nemůže být plně funkční. Toto odhalení je cílem skupiny, ovšem celý snímek je vlastně jen přehlídkou momentů, kdy členové skupiny hladce prochází nedokonalými kontrolami totožnosti. S výjimkou zábavné sekvence zmatené svatby dochází pouze k malým posunům od výchozího konstatování a to je i v příliš natažené epizodě z výstavy a policejního zásahu už spíše rozmělňováno. Podle mě je zásadní problém filmu v tom, že natáčení skončilo moc brzy - důsledky aktivity skupiny ještě nebyly plně známy a tím pádem nemůže být divák plně uspokojen, od řady zajímavých rozvíjení tématu záměny identity bylo upuštěno a právě otázka zmatení identity, jež by byla zajímavým obohacením, byla vlastně ponechána stranou, aby se v ní neutopil varovný apel na obyvatelstvo. Jako umělecký projekt by však bylo určitě záhodnější, dotknout se i osobnějších a hlubších otázek než pouze povrchní agitaci proti současnému společenskému vývoji. Navíc se ne vždy podařilo udržet přehlednost ve zobrazení konání a vyjádření názorů jednotlivých členů Ztohoven, takže skutečný záměr tvůrců nakonec vyplynul spíše z diskuze než z filmu samotného, kde byl sice vysloven, ale záhy se kamsi ztratil v nepřehlednosti a nejednotnosti různých názorů jednotlivých členů skupiny. (28.10.2012)

Nejhorší na tom všem je, že se v názorech pro i proti skupině najdou smysluplné argumenty. Je to klukovina i upozornění na chyby v systému, průkazy jsou i nejsou bičem na lidi, protože naši osobnost slídová karta skutečně netvoří, bylo potřeba mnoho umu i technických dovedností, které se ve svém dopadu můžou naopak dotknout lidí, proti kterým, podle samotných autorů, nebyly namířeny. K omezení občanských svobod dochází, oprávněně či méně, stále však podle toho, kolik sneseme a chceme. Se závěrečnými záběry se můžeme ptát: není tenhle film vlastně pozitivnější, než se zdá a nejsou úvahy autorů o temnotě tohoto světa méně dramatické, pokud soud uznal, že Občanka nebyla ani přestupkem? Tenhle dokument spíše doporučuji, odcházel jsem z něj rozhodně méně nabroušen, než když jsem na něj šel. Došlo mi mnohé. Třeba, že nejvíce překvapeni býváme často sami ze sebe. 70%. (13.11.2012)