Asura

Zrozen v ohni a vychován jako zvíře, to je Asura. Divoký poločlověk, kterého zradila matka, svět i všichni kolem něj. Nikomu nevěří. Živí se mršinami i lidskou krví. Nosí v sobě vztek i stesk za všechnu nespravedlnost světa. Chtěl být také člověkem, ale už od narození byl předurčen k zatracení. V době hladomoru přežil jen díky zvířecí zuřivosti a kanibalismu. Jednou však potká ženu, která se ho nezalekne a dokáže ho mít ráda i takového, jakým je. Stane se jeho matkou, učitelkou i kamarádkou. Probudím v něm alespoň na chvíli člověka a snaží se ho polidštit. Jenže hladomor povahy lidí láme jako sirky a nic hezkého netrvá věčně. Asuro se také několikrát setkává s mnichem, který se mu pomocí mouder snaží vysvětlit, že nesmí zahořknout a potlačit tím svou lepší stránku. Výjimečně hluboká a velmi smutná podívaná, která mi zamotala hlavu. Konec jsem si pouštěl 4x. Výtvarná stránka mě ze začátku zaskočila, ale rychle jsem si zvykl a musím uznat, že to bylo moc pěkné koukání. Příběh je silný a s velkým poselstvím o lidstvu, o člověku. Nejde tu o krvelačné boje, velikášská gesta ani spasení světa. Je to příběh o vyrovnání se s životem a se vým JÁ. Všechno přebolí a člověk se dokáže zvednout a jít zase dál. Čas mu pomáhá zapomenout a po určitém časovém úseku dovolí zase uvěřit v lepší život a svět. Je to stále dokola - zakopnout a zvednout, zakopnout a zvednout. "Zatíženi zločinem. I přesto se snaží žít tak, jak jim to život dovolí. Proto, je svět nádherný." (16.09.2013)

Tento animovaný snímek sice zapadá do hororového žánru jen velmi okrajově, ale přesto na mě udělal dojem. Nebylo to ani tak animací (ta byla dost průměrná), ale především svou dramatickou zápletkou a emocemi nabytým scénářem. Ten se jim skutečně povedl. Místy až depresivní děj nenechá chladnými spoustu diváků a milovníci japonského anime by si jej určitě neměli nechat ujít. Vřele doporučuji. Odnáším si slušný zážitek, který po zásluze odměním nadprůměrným hodnocením.70% (18.06.2013)

Po Karas druhé střetnutí se Satóem a povedlo se mu to, co 60% hororové produkce chybí. Ten příběh má atmosféru! A sakra jakou. Asura je smutné, až depresivní vyprávění o chlapci, kterému umřela matka a on je odkázán sám na sebe. Jelikož ale neměl žádnou výchovu, chová se jako zvíře (a postupně se z části stává člověkem), neumí mluvit, zabije kvůli jídlu kohokoliv a jeho nejlepší kamarádka je zbraň po mrtvé matce. Už úvodních 5 minut je v dosti emotivním a depresivním duchu a i když snímek má světlejší, až milé scény, tak si ho udržuje až do konce filmu. Za světlejší až milé scény považuji ty s Wakasou, Tedy, až do určité chvilky. Je zajímavé, jak snímek dokáže v člověku vyvolat řadu otázek a je pln poučení, které sice jsou směřovány k Asurovi, ale jelikož není nejmenší problém se s tím chlapcem ztotožnit, oblíbit si ho, fandit mu, tak si je divák bere i na sebe. Když snímek vygraduje až na scénu na mostě, je si už divák jist, že sledoval a sleduje něco dobrého, leč smutného a depresivního. Zrovna scéna na mostě je silně emotivní a podbarvená naprosto skvělým hudebním podkladem, který scénu ještě umocňuje. Hudební podklad diváka provází celým filmem a je opravdu krásný, i když fandy anime už asi ani moc nepřekvapí, jelikož třeba osobně jsem ještě myslím nenarazil na anime, které by nemělo dobrou hudební stránku. Asuru vřele doporučuji. Nejen fandům anime, nejen hororovým fanouškům, ale všem kdo mají rádi atmosférické, emotivní filmy s krásným dějem. (14.07.2013)

Z tohoto filmu budu mít ještě dlouho depky. Barevně úsporná grafika dává filmu náramně ponurý nádech, který táhne už tak smutný příběh do ještě větší beznaděje. Výborný je samotný začátek – ten má úchvatný hororový potenciál, který diváka skvěle navnadí. Jenomže postupem času se film z hlediska příběhu nějak rozdrolí a zůstane jen základní dějová kostra, která ale není dost silná na to, aby snímek sama unesla. Tohle je princip u japonských filmů poměrně běžný, ale u anime mě to docela zaskočilo. Nicméně tady nejde ani tak o příběh, jako o vizuál a duchovno ve filmu prezentované. Každopádně se jedná o zajímavé dílko s velmi pochmurným vyzněním, které se báječně hodí na hodně sychravé odpoledne... (26.05.2013)

Nezvykle temná a brutální podívaná, odehrávající se ve světě, kde kruté sucho působí nejen hladomor, ale i úpadek morálky a všeho lidského... A v tom světě se narodí chlapec, malý, rozkošný chlapec, který sebou moc rád vláčí obrovskou sekyru... Na poměrně malém prostoru hodiny a čtvrt se rozehrává neskutečně podmanivý a atmosferický příběh o síle lidskosti a souboji toho lidského se zvířecím. A krom těhle artovin (které ovšem docela fungují) je tu spousta krve, krve, krve. Hrozně zajímavá je animace, sice je počítačová, na což obvykle dštím oheň a síru a píšu o ní nactiutrhačné anonymní dopisy do bulvárních plátků, ale tady vypadá prostě skvěle, dost možná i pro to, že se tvůrcovia vykašlali na 3D modelování a jedou si krásně ve vodách 2D a temných barviček. Do titulkového songu jsem se platonicky zamiloval "Namu Amida Butsu" (13.08.2014)