Bílá královna

historická seriálová druhá liga, která se lehce opírá o skutečnost, ale místo bitev a zajímavé výpravy nabízí primárně zákulisní kejkle, závody o to kdo dřív porodí potomka, ne zrovna zajímavou poloromantiku a jakési pokusy o čarování. Ještě že je tady Rebecca Ferguson. Ta je dobrá úplně všude a i tuhle veskrze průměrnou sérii dělá stravitelnější...50% (11.05.2022)

Lekce historie z Bradavické červené knihovny. A tím rozhodně nemyslím nějaké stranění červeným, Lancasteři, a vlastně všichni muži, jsou zde totiž až do posledního dílu série zobrazení jako neschopný plevel, se kterým intriky bílých lomcují ze strany na stranu. A nejen oni, celá historie se totiž smrskla na kouzlení a řešení osobních problémů a vendet žen obou rodů, zatímco opravdová politika se odehrává za zavřenými dveřmi, a ony s pomocí svého šarmu, čárymárů a boží prozřetelnosti tahají za nitky. Rámcový děj jednotlivých dílů se pak omezuje na to, která z nich a kolikanásobně zrovna rodí, popřípadě umírání jejich ratolestí z těch či jiných důvodů. A i přes tu červenou jsou postavy černobíle ploché jak prkna, všichni hodní jsou krásní a milí, všichni zlí naopak odporní, slizcí a drzí, jediným zajímavým aktérem byl samotný Kingmaker, ale ten, jak víme, bohužel nežije věčně. V kontrastu s povedeným vizuálem a krásnou hudbou je pak v druhé polovině naprosté selhání v maskování veku postav, kdy starší aktéři pouze rozpustí velkolepé účesy a vymění bohaté róby za hadry, zatímco v obličeji vypadají stále jako ta jejich dítka, která ještě přežívají. To souvisí i se zmateným skákáním v čase, žádné zápletce se totiž nevěnuje víc než půl hodiny a roční období se v ději střídají stejně rychle jako jednotlivé scény. Ano, chápu, že emancipace žen a whatnot je dnes v kurzu, ale takto jednostranným pojetím hyzdit anglickou historii prostě JE jedním z největších seriálových failů BBC. Takhle prosím ne. (02.09.2013)

O Válce růží jsem se ve škole učil, že to byl boj mezi rody Lancasterů a Yorků. Až díky tomuto seriálu jsem se něco blíže dozvěděl o několika silných ženách té doby (Markétě z Anjou, Alžbětě Woodvillové, Anně Nevillové, Markétě Beaufortové), které stály po boku svých manželů či otců (králů Jindřichovi VI, Eduardu IV a Richardu III). Doba to byla drsná a plná krve, díky tomu důrazu na zmiňované ženské postavy je zde ale možná až přemíra romantiky (a erotiky). Alžběta Woodvillová se svou dcerou rovněž Alžbětou tu zas každo chvíli kouzlí (a ovliňují tak výsledné události), což mě tedy moc nebavilo. Ze všech těch zmiňovanaých žen mě tak asi nejvíce zaujala (ač ne svým vzhledem) postava Markéty Beaufortové, která po celou dobu jde fanaticky za jediným cílem a to naplnit "boží" záměr, že se její syn Jindrich Tudor má stát anglickým králem. Kdo zná anglické dějiny tak ví, že se jí to nakonec podařilo a jeho nástupem na trůn došlo k symbolickému smíření Lancasterů s Yorky. ******************************************************************************************************* Po vzhlednutí všech dílů se nemohu odpustit komentář ke dvěma fabulacím v celém vyprávění. Že se dle autorů seriálu Alžbětě Woodvillové podařilo zachranit (nastrčením dvojníka) alespoń jednoho ze svých synů (Richarda) před trpkým osudem princů z Toweru (jak jsou Eduard a a Richard nazýváni v historiografické literatuře) ještě beru, neboť nad skutečným osudem obou Alžbětiných synů se asi vždy budou vznášet otazníky. Ale nechat Alžbětu z Yorku, budoucí manželku Jindřicha Tudora a anglickou královnu, milovat se před rozhodující bitvou s králem Richardem, to považuji vážně za vrchol. Tímto totiž tento seriál žel klesl na úroveň mýdlové opery. (28.02.2021)

Hodně soap operové podání anglických dějin, kde je větší důraz kladen na palácové (a postelové) intriky než na bitvy a vůbec reálie středověkého života. Přesto musím přiznat, že mě to docela bavilo, zejména do vítězství nad Edwardem u Tawkesbury. Pak to šlo víc dolů, což je škoda, protože od konce, kdy zemi vládne Richard III., jsem čekal víc. Navíc si autoři (resp. patrně autorka předlohy) dovolili hodně velký zásek do historie, když nechali (i když tajně) přežít Richarda, syna Edwarda IV. a Alžběty. Přičemž zároveň neměli odvahu jednoznačně ukázat na viníka zmizení (smrti) druhého prince z Toweru. Myslím že když už by Alžběta zkusila něco s dvojníkem, zachraňovala by spíš staršího Edwarda, ale to jsou stejně všechno spekulace. Nicméně na to, že jsem se původně nechtěl vůbec dívat, mě to udrželo celých deset dílů. Takže celkem spokojenost. Za čtyři korunky, i když notně omšelé dlouhou válkou o trůn. (12.03.2021)

Za vším hledej ženu aneb jak by to vypadalo, kdyby ve Válce růží hrály hlavní roli příslušnice nežného pohlaví. Jistěže se během těchto mnohaletých bojů našla řada vyjímečných šlechtičen, které nemalou měrou přispěly do rodových rozbrojů a kupříkladu role Margaret Beaufortové, Margaret z Anjou či Elisabeth Woodvillové zde ani nebyly příliš zveličeny, ačkoliv poslední jmenovaná tu byla až příliš démonizována. Na druhou stranu Anna Nevillová či Jacquetta de Luxembourg takový vliv rozhodně neměly. A ani osudy Jane Shore tu nejsou příliš věrohodné. Nicméně seriál se poměrně věrně drží historických reálií, což potěší. Méně už potěší zdlouhavost, přehnaná romantika a až příliš velký počet intrik. Skoro to vypadalo, že na královském dvoře není jediná žena, která by neměla v něčem prsty a byla alespoň trochu normální. Ale chápu, že předloha byla primárně určena našim lepším polovičkám. K hercům nemám výhrady. Podle očekávání hrál z mužského ansáblu prim James Frain jako králotvůrce hrabě z Warwicku a ženským partům vládla naprosto perfektní Amanda Hale v roli fanatické a ambiciózní Margaret Beaufortové. V pozdějších dílech nebyl špatný ani Aneurin Barnard, který se pomalu proměňoval v Laurence Oliviera a jeho Richarda III.. Celkově to nebylo vůbec zlé, ale je škoda, že tvůrci, snad z nedostatku financí, celou věc nepojali trošku ve stylu Tudorovců, kteří na White Queen de facto přímo navazují. Asi by to bylo normálně za méně, ale protože mám pro středověk i Válku růží slabost, dávám 80%. (01.12.2013)