Armáda tieňov

Skvělej snímek o činnosti francouzského odboje v zemi okupované nacisty. Herecké výkony Lino Ventury a především Simone Signoret společně s napínavým snímkem Vám častokrát doslova zastaví dech. To však nic není proti konci filmu, ten Vám ten dech doslova ukradne. Měl bych asi problém někomu doporučovat nějakou armádu, ale s doporučením Armády stínů nemám problém ani nejmenší. (19.08.2007)

Další vynikající francouský opus na téma vo čem že ta válka je a co to dělá lidma.Mrazivý nejen pro čas v kterém se děj odehrává(říjen 42-únor 43). Pro tu stěžejní ponurou dějovou linku klidně filmu odpustím nějaké to kašírování(i když odbočka bratr-bratr je sice trochu zbytečně samoúčelná ale jako dramatická vsuvka s překvapením dobrý) , a řekněme,nepřesnosti (ale tomu Heydrichovi mohli na obraze na gestapu dát alespoň černou pásku,když už byl nějakou dobu tuhej,nebo to tak Himmler chtěl, aby vedle něj visel už mrtvej zástupce?).Všechno na konec do sebe zapadne (i když zrovna takovýhle život by byl zřejmě mnohem roztříštěnější,takže povinná úlitba filmu) a závěrečný stručný epilogy zůčastněných jen podtrhují už takhle děsivou tragédii. Nebudu hnidopich,-z toho co jsem na tohle téma viděl je tohle na 100%.( v poslední době jsem si dost oblíbil horrory,ale takhle napnutej a takovou depku jsem si od TV neodnes už dlouho) (19.06.2010)

Zisťujem, že u francúzskeho režiséra Jeana-Pierreho Melvillea, mám problém udržať pozornosť počas celého trvania filmu, aspoň teda, čo sa týka tých dvoch/troch posledných filmov, ktoré v podstate spája totožné, počiatočné oslovenie zo strany diváka, ale akonáhle ubieha ďalšia minúta za minútou, postupne pozorujem množstvo „hluchých miest”, ktoré vlastne kazia celkové a výsledné dojmy, pričom, a zároveň tiež podotýkam najmä to, že zo začiatku mám mimoriadne vysokú mienku o nasledujúcich udalostiach, keďže napríklad už len samotný príchod protagonistu do zajateckého tábora, ihneď vyvolá a vzbudzuje vysoké očakávania, čo sa bude ďalej diať, rovnako, ako i trebárs hneď ďalšia sekvencia z „Gestapa” , kde sa už pomaličky dostavuje akési »rozčarovanie« z nepresvedčivého spracovania istého okamihu s Linom Venturom, kedy konečne prechádzam aj k hlavnej postave, od ktorej som zrejme očakával oveľa viac, než čo mi nakoniec ponúkla, pretože na margo dodám aj to, že ani jeho „vnútorný hlas”, by mi ani tak vôbec neprekážal, skrátka to ozvláštňuje celkovú atmosféru tohto, vskutku tak trochu nedotiahnutého snímku, no potom chodí iba z miesta na miesto v takých, ako by som to taktne povedal, no v „prázdnych záberoch” , čo podtrhuje celkovú bezvýchodiskovú situáciu, ktorej bohužiaľ napomáhajú i vedľajšie postavy, s ktorými scenár nedokáže pracovať tak, ako si títo herci zaslúžia, čo vnímam, ako premárnený potenciál... Možno som bol doposiaľ príliš kritický, ale Armáda tieňov i napriek tomu stopercentne patrí k "povinnému čítaniu" naprieč francúzskou kinematografiou 60. rokov minulého storočia, ktorá ma síce zrovna v tomto prípade ničím extra neurazila, no ako som sa už vyššie vyjadril, ani zase nenadchla, čiže výsledné hodnotenie 60 % , je z môjho pohľadu - naprosto relevantných. (13.05.2022)

Další z důkazů, proč jsem nikdy nepřišel na chuť filmovému klasikovi Jean-Pierre Melvillovi (s jednou vzácnou vyjímkou – Delonův Samuraj). I tady je vyprávění podivně strojené, nepřirozené, nevěrohodné. A ano, neváhám říci, v některých momentech režijně a produkčně nezvládnuté (běh před samopaly, či proč zmlácení odbojáři musí vypadat jako Romerovy rozpadající se zombíci). Navíc, to co se tam stane, neospravedlňuje obludně přepálenou stopáž, a to mám jinak pomalu vyprávěné filmy v oblibě. Na druhou stranu, Lino Venturu a Simone Signoret vždycky rád uvidím. (08.02.2020)

V rámci Melvillovy kinematografie jde o výjimečný kousek a totéž se vlastně dá říci o pozici titulu ve světové kinematografii. Melvillovou celoživotní filmovou vášní byly stylové kriminálky a žánr gangsterky s noirovými prvky. V případě Armády stínů se rozhodl zpracovat odbojářskou tématiku noirovým stylem. O hrdinech francouzského odboje se dovídáme jen to nezbytně nutné. Sabotáže, přestřelky s nacisty a konspirační činnost se odehrávají obvykle mimo záběr kamery. Postavy charakterizují úsporné dialogy i úsporná gesta. Jsou to osamělí ilegálové, které nebezpečná činnost a neustálé napětí zbavily většiny emocí, naučily je ale tvrdosti a houževnatosti. K úkolu popravit zrádce přistupují s až mrazivou věcností. Čekejte dlouhé záběry plné vnitřního napětí, ale bez efektních, divácky vděčných scén. Uvidíte film, kde vládne ponurost, chlad a dost často i krutá bezvýchodnost. Armáda stínů nemá nic, zopakuji: nic, společného s popkornem, energii vám spíš ubere, než přidá. Pokud vám ale jde o špičkové charakterní herectví, vytříbený styl a skvělou režii, neváhejte. Celkový dojem: 85 %. (16.10.2018)