Armáda tieňov

Pocta hrdinům francouzského odboje v Melvillově pojetí působí velmi realisticky (no, možná s výjimkou útěku z popraviště). Lino Ventura tu na to není sám, protože podobně perfektní jsou i Jean-Pierre Cassel, Simone Signoret a Paul Meurisse. Režisér spolu s kameramanem celý film barevně ladil, takže z barevného filmu udělali spíš odbarvený film. Ale i to umocňuje atmosféru. Výborné dílo, které si většinou stačí s pár postavami v jedné lokalitě, ale umí z toho občas vykřesat i napětí, které by se skoro dalo krájet (90%). (24.07.2015)

Úchvatný filmový zážitek. Melville projevuje to největší mistrovství v těch nejpomalejších a nejdelších scénách. Dlouhé minuty čekání v čekárně na gestapu před pokusem o útěk a do toho intenzivní tikání hodin, kamera se pohybuje nesnesitelně pomalu. Kvůli takovým scénám člověk zapomene dýchat. Rozhodně si nemyslím, že by film v čemkoliv zaostával za Samurajem, nebo Osudovým kruhem. (03.06.2011)

Asi před půl rokem jsem v Levných knihách viděl DVD. Název a popis byl ve španělštině (El Ejército de las Sombras), kterou nevládnu, ale obsazení hlavních rolí bylo pochopitelně dobře čitelné. Simone Signoretovou považuji za jednu z nejlepších hereček v historii kinematografie a Lino Ventura rovněž není žádné ořezávátko, tak jsem vlastně naslepo koupil tohle dokonalé odbojářské drama. Silná atmosféra, precizní režijní vedení a perfektní herci (vedle výše zmíněných třeba Jean-Pierre Cassel) se starají o zážitek, na který se nezapomíná. I po třetím zhlédnutí jsem stejně otřesený jako napoprvé. Mrazivé! (03.10.2008)

Moc neprožívám sólový klavír. To už musí být echt! něco, aby mne to oslovilo, či dokonce draplo za srdce. Nějaká fakt výjmečná skladba. Jistě, jsou takové. Ano, správně, jedna byla zde v tomhle filmu. Plus klasika - akordeon, smyčce. Jímavé, tklivé, dokonalé tóny. Jen velká škoda, že té hudby tam bylo tak málo. Ovšem o to více jsem si ji užila. Moc nemusím válečné filmy. To už musí být echt! něco, aby mne to oslovilo, či dokonce draplo za srdce. Ano, správně, tohle je jeden z nich. Byť o hrůzách kolem války, přesto krása. Dokonalá souhra všech účinkujících, zejména Lina, Simonky a Jeana-Pierra, kteří zastínili všechny ostatní, byť i ti ze sebe taktéž vymačkávali, co se dá. Jenže co naplat, když je to Lino, Simonka a Jean-Pierre, kteří hrají (co hrají, ti to prostě s těmi postavami vyloženě prožívají, žijí!) už jen pouhým pohledem, pohybem, výrazem ve tváři, nádechem a výdechem. A charisma z nich přímo prýští. Dlouhé scény beze slov. Vypíchnout musím zejména tu po útěku Lina (doslova Němcům z lopaty) v autě, vzadu se Simonkou, jejich "rozhovor" pohledy, doteky (jak se vzali za ruce, mne píchlo u srdce), mlčením. Nebo záběry na ztýrané oběti na židli. Zchátralý dům, kde se skrýval Lino, na mne dokonce působil (i přes svou ponurost a temnotu) nečekaně romanticky. No, a o té závěrečné scéně, to už ani nemluvím. To se mi snad na nejméně půl minuty srdce zastavilo. A to jsem přitom čekala, že to nebude žádná selanka. Takovéto filmy si někdy s psychikou pohrají daleko působivěji, než nejlepší horory. Rozžvýkají ji, a vyplivnou. Ale zážitek z dokonalého filmu to naštěstí vyváží. A stojí rozhodně za tu újmu, je vidět... ["Filmová Výzva 2019" - Willy Kufalt] (01.04.2020)

Naprosty klenot zanru licici eskapady francouzskeho odboje, ztvarneno bez spetky sentimentu ci patosu, vynikajici Lino Ventura v roli mlcenliveho sefa odboje, ale nejenom on, tenhle film je vyrovnane uzasny po vsech strankach (a Simone Signoret je bohyne!), nemene skvela hudba, dej filmu je prokladan pusobivym komentarem charismatickeho hlavniho hrdiny, coz mu dodava zvlastnim zpusobem intenzivni atmosferu, z filmu genialniho Jean-Pierre Melvilla mi tenhle sedl zatim asi nejvic, absolutni srdcovka... (22.06.2012)