Réžia:
Pierre Granier-DeferreKamera:
Walter WottitzHudba:
Philippe SardeHrajú:
Alain Delon, Simone Signoret, Ottavia Piccolo, Jean Tissier, Jean-Pierre Castaldi, Monique Chaumette, Pierre Collet, André Rouyer, Robert Favart (viac)Obsahy(1)
Francie r. 1930. Vdova Coudercová (Simone Signoret) bojuje sama o udržení farmy. Uvítá proto pomoc mladého muže, Jean Lavigne (Alain Delon). Vyjde však najevo, že Jean je zločinec, který uniká policii. Tato skutečnost se velmi hodí její intrikářské nevlastní sestře Francoise. Ta se snažila přesvědčit jejich otce Henriho, aby prodal farmu pro její blaho. Naneštěstí se ale její dcera začne a Jeana zajímat... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (68)
Zaujali mě, krom působivého příběhu, i dobové realie francouzského venkova 30 let. XX st. tj. bída, svrab a neštovice. V chalupách chyběla mužská ruka, přece jen těch frantíku padlo v 1. svétové válce moc a moc. Pro zbylý chlapi to bylo dobrý, ženský si moc nevybírali a odpustili i nějaký ten hřích. Třeba to, že se právě vracíte z kriminálu. ()
Povedené zpracování Simenonovy výborné novely. 75%, možná i 80%, 9.3.2016. ()
Zajímavé drama ze života na farmě kde žijí dvě rodiny které se navzájem nenávidí a když se k tomu objeví cizinec který se usídlí u místní vdovy aby se schoval před policií začne vztah mezi rodinami nabírat na nenávisti a nakonec i tragicky skončí.Skvělé herecké výkony v dobré režii,dobře vybrané prostředí,pravý starobylý statek bez jakýchkoliv modernějších detailů. ()
Líbilo se mi vesnické prostředí, dům u zdymadla a volně ubíhající příběh, spíše v komorním ladění. Hudba perfektně vykresluje celkovou atmosféru. ()
Dokonale zobrazená atmosféra francouzského venkova v době před téměř 100 lety. Detailně "zdokumentované" dobové reálie. Syrové mezilidské vztahy, diktované předsudky, závistí a způsoby myšlení venkovanů, Dusno, které diváka téměř zcela pohlcuje..... ()
Alain Delon a Simone Signoretová byli dokonalou volbou do svých rolí, ale pro mě pořád film působí nějak nedotaženě, mdle, jakoby nabízel spíše popis než reálný prožitek. ()
Hluchý svokor obcuje s nevestou (dôchodkyňa), tá obcuje s o 30 rokov mladším tulákom, ktorý obcuje s o 20 rokov mladšou mamičkou od susedov a tá pre zmenu obcuje s celou dedinou. To už nie je ľúbostný trojuholník, ale polygón. Francúzska klasika. Kým si Delon neoholil fúziky, bol to pútavý príbeh z vidieka, i keď na Formana to nemá. Potom to už spadlo do vyjazdených koľají a záver bez jedinej kvapky krvi na bielej košeli je výsmechom. Každopádne - môžeme byť pokojne ďalej zloprajní, závistliví a zákerní - zloba nie je len výsostne naša SK/CZ špecialita - sme v tomto ako ostatní, sme svetoví! ()
Začal by som tým, že nikdy netreba podceňovať ľudí a ich zmysel pre škodenie iným či už je to závisť, dobrý pocit alebo niečo iné. Sedemdesiate roky minulého storočia, Delon je vo svojej najlepšej forme, to dokazuje aj tento snímok. Príbeh jednoduchý, ale o to tragickejší. Filmu nemám, čo vytknúť, snáď by mohol byť o čosi dlhší pre lepšie pochopenie príbehu. P.S. Nie je to jediný francúzsky film, kde na konci sa dozvedáme tragickú zaujímavosť, podobne je to aj vo filme "Probuď se, špione" 1982 ()
Reklama