Réžia:
Christian-JaqueKamera:
Henri DecaëHudba:
Gérard CalviHrajú:
Alain Delon, Virna Lisi, Dawn Addams, Akim Tamiroff, Adolfo Marsillach, George Rigaud, Laura Valenzuela, Yvan Chiffre, José Jaspe, Álvaro de Luna (viac)Obsahy(1)
V roku 1789 sa na francúzskom vidieku objavil bandita, nazývaný Čierny tulipán. Miesta šľachta ho považuje za svojho najväčšieho nepriateľa, neschopný vrchný veliteľ polície si však myslí, že tajomným mužom je gróf Gulillaume de Saint Preux. Hoci tomu nikto neverí, je to pravda a tak keď pri jednej zo šarvátok Čierneho tulipána zrania na ľavom líci, nemôže sa medzi šľachtou ukázať. Povolá teda z Paríža svojho mladšieho brata Juliena, ktorý sa na neho na nerozoznanie podobá... (STV)
(viac)Recenzie (169)
La Tulipe Noire. Ať s jizvou, či bez, vždy hladce oholen, ke klátění vdaných dam a loupení naladěn, za vestu strachu metajíc kostky ledu, nebezpečí směje se do tváře.. Romantický Double Delon Impact plný šermu, jemného nádechu parodie, aristokratických paruk a nadržených zvonů revoluce. Bohužel jej však řadím o stupínek níž, než Cartouche - už jen proto, že Belmondo v rámci budování image neplenil záhonky s holandskou národní chloubou.. ()
Já si tyhle kostýmní-historciké filmy dokážu (až na vyjímky) málokdy plně užít. Navíc u mě nemůže fungovat nostalgie. Ale i tak je Černý tulipán celkem v pohodě záležitost, která navíc sem tam překvapí i vtipným humorem, kterého by klidně mohlo být víc. Taky jsem nikde jinde neviděl, že by záporáka dopadl kůn. Občas je jen trochu moc takové agitační a podivně kruté. Jinak mě ani moc nenapadá, co k tomu psát. Ve stejném roce vznikl první Četník...To bude asi pořád takové pěkné retro. Tohle je určitě ucházejíci, ale pro mě určitě nikterak oslnivé a částečně i vyčpělé. ()
Po Fanfánovi Tulipánovi jsem si pustil i další vzpomínku na mládí, tentokrát Černého Tulipána z roku 1964. Přiznám se, že jsem si jej vůbec nepamatoval a rovnou i dodám, že i teď se mi líbil nejméně. Myslím v porovnání s Fanfánem a Cartouchem. Pořád jde o dobrý film, který vás přenese do kouzelné Francie za tradičním dobrodružstvím jednoho … vlastně rovnou dvou hrdinů. Alain Delon si tady střihl dvojroli. Opět ale musím dodat, že Jean-Paul Belmondo i Gérard Philip se mi líbili více. Alain Delon je jistě výborný herec, do podobné role se mi ovšem nehodí. Jeho občas zasmušilý výraz je vhodnější spíš pro Dva muže ve městě, než na podobného hrdinu. Možná mi taky nesedly zrychlené šermovačky. Možná mi chybělo více humoru, Černý Tulipán často hraje na vážnější notu. Taky mi chyběla postava Noëla Roqueverta a klasická složka s armádou. :-) Jak jsem psal, je to dobrý film. Nicméně pokud si můžu vybrat, volím ze dvou Tulipánů raději Fanfána. ()
Na rozdíl od většiny zdejších uživatelů jsem se s Černým tulipánem setkal teprve včera a upřímně, byl jsem spokojen. Příjemné prostředí, dobrodružství, Velká francouzská revoluce, krásné ženy, intriky, meče, dvojrole Alaina Delona... Zkrátka klasický francouzský dobrodružně romantický film šedesátých let, který má i přes svoje stáří stále co nabídnout. Byla to příjemná stominutovka, tedy až na ten závěr, kdy byl pověšen Gulillaume (nebo Julien? ;))... Moc příjemný film se špetkou příjemného humoru. ()
Tenhle film má všechno, co ho dělá výborným dílem. Jeho úkolem nejsou nějaké umělecké ambice, má diváka pobavit, vzrušit, navnadit romantiky a dát něco i těm, kteří mají rádi šermovačky a jiné souboje. Neznám Dumasovu knihu a nevím, do jaké míry se scénář řádil touto předlohou. Dumasova díla jsou ovšem odlehčená a mírně nadnesená, tenhle film mi však připadá někdy jako parodie na některé jiné dobrodružné filmy. V každém případě, mladým divačkám se musel Alain Delon ve svých mladých letech hrozně líbit a nahradil jim tak záhy Gérarda Philippa. ()
Galéria (38)
Fotka © Méditerranée Cinéma
Zaujímavosti (6)
- Snímek vyprodukovalo filmové studio v Nice, vzhledem ke španělské koprodukci ale velká část natáčení probíhala také ve Španělsku, mimo jiné ve starobylých městech Cáceres a Trujillo nedaleko portugalských hranic. (argenson)
- Ačkoliv se film jmenuje stejně jako jeden z románů Alexandra Dumase, nemají spolu vůbec nic společného. (ČSFD)
- Inteligentního koně jménem Voltaire hrál bělouš Sultán, kterého trénoval François Nadal (1924–2007), jenž připravoval koně pro mnoho známých nejen francouzských filmů včetně Fanfána Tulipána (1952) či Bena Hura (1959). Sultán se často objevoval v sedle s Jeanem Maraisem – uvádí se zpravidla osm filmů režiséra Andrého Hunebellea (například Hrbáč – 1959, Kapitán – 1960, Ve službách krále – 1961, Fantomas kontra Scotland Yard – 1967). V jezdeckém klubu v Neuilly, jehož koně hrály ve francouzských filmech, na něm jezdily děti, údajně aby se neunavil. (Korsak)
Reklama