Sicílsky klan

"Máte v domě zabijáka. A to Vás zajímá. Protože nikdo z té bandy dole ještě nevystřelil." Karty, pistole, pasy a letenky jsou rozdány a já mám jedinej problém - nevím, komu mám fandit. Vrahounovi Sartetovi? Frajer to je, hambatý dámy se kolem něj jen točí, ale já zabijákům obvykle nefandím. Co sicilští mafiáni? Taťka Manalese je sice velkej sympaťák, ale já tyhle organizovaný gangy celkem nesnáším. Tak co inspektor Le Goff? Když on tak okatě porušuje zákony, že to ani poldovi neodpouštím. Tak co s tím? Pro mě je řešením dívat se na film jako na zápas Bayernu Mnichov s Manchesterem City. Ani jedno z těch mužstev moc nemusím, ale vím, že uvidím skvělej fotbal. (18.11.2021)

Samotný akt zločinu je upozaděn a někdo by mohl namítat, že se v tom filmu vlastně nic neděje. Vzhledem k délce není děje vskutku mnoho, ale tohle „first class“ krimi má jiné přednosti. Napjaté (i uvolněné) vztahy mezi členy rodiny Manalesových a „námezdní sílou“ v podání recidivisty Sarteta jsou díky perfektním hereckým výkonům jednou z nich. Jean Gabin – hlava rodiny, ve své podstatě hodný starý pán, který rád rozmazluje svého vnuka. Alain Delon – všestranný a spolehlivý playboy. Na svou náruživost musí nutně doplatit. Lino Ventura – inspektor ze staré školy, odhodlaný nastolit pořádek za využití jakýchkoliv prostředků. Tři rozdílní muži – oni vás nutí trpělivě čekat na konečné rozuzlení, o ně se celý film opírá. Proto mi nevadilo hodně dialogů a nepoměrně méně akce. A taky pro geniální hudební motiv – nemohl jsem se jej nabažit, tipuje přitom, že by mohlo jít o Morriconeho (úvodní titulky jsem nestihl). Tak kouknu na IMDb – a pochopitelně, kdo jiný. Jednoznačně to nejlepší, co jsem v podobném typu filmu kdy slyšel (včetně Rotovy práce pro Kmotra). 80% Zajímavé komentáře: Faidra, mm13, sportovec (30.05.2008)

Krásná ukázka toho, co šlo Francouzům velmi dobře - kriminální thrillery, případně mafiánské filmy. Místy si skoro říkáte, hlavně kvůli hudebnímu doprovodu, jestli to není komedie, ale herecké výkony titulní trojice a hlavně skvělého Gabina, vám dokážou, že tohle není jen tak nějaký filmeček, ale dobré dílo. (11.05.2017)

Chcem začať tým,že Lino Ventura je francúzsky velikán herectva so skvelými vlastnosťami,kde stačí vidieť jeho výraz a hneď mi je všetko jasné.Pritom je rodený talian,ale považujem ho za Francúza. Okrem Lina tu sú Alain Delon a Jean Gabin na opačnej strane barikády proti klasicky pojatému policajnému vyšetrovateľovi,ktorý im bude neustále v pätách...A bude mať posledné slovo/čin. Réžia Henriho Verneuila je dobrodružná ako spisovateľ science-fiction Jules Verne,s ktorým majú podobné priezviská,ale najmä napätie a premyslenú akciu,kde neexistuje pocit nudy,ja som sa nikdy nepozrel na čas,až ku koncu,to znamená,že snímok perfektne odsýpa,kde dabing má šmrnc. Jean Gabin mi pripomenul v niečom Dona Corleoneho,s ktorým ho spája rešpekt,tak v každom zábere,v ktorom je Vittorio Manalese nie je zbytočný. Ukážková je scéna v lietadle,kde sa chystajú prebrať drahocenné šperky vysokej hodnoty,ktoré pristáva inde ako malo za asistencie plánu,ktorý vychádza tak,že všetci,čo čakajú na letisku v New Yorku budú prekvapení,keď sa objavia na diaľnici,ale to nech si každý pozrie sám. Sicílsky klan ponúka výborné obsadenie,zrady,výborne napísané postavy,akciu,aj nahotu,špičkovú kameru,réžiu,hudbu,kde som si istý,že tento trojlístok je garancia totálnej kvality... (04.07.2014)

Absolútna ťažká váha medzi klasickými francúzskymi gangsterkami a klenot z najväčších. Niet sa čo diviť, že je film tak populárny, keď sa v ňom zišla vtedajšia elita kriminálneho filmu (ktorú myslím netreba bližšie predstavovať). Henri Verneuil ma po dokonalom Strachu nad mestom zasa raz potešil (narozdiel od zvláštne umelecky nadsadenej, ale tuctovej Melódii podzemia) pomaly a precízne vyrozprávaným príbehom s uvoľneným tempom o chladných a vypočítavých členoch talianskej mafie, medzi ktorých sa dostane aj francúzsky kriminálnik a vrah Sartet, po ktorom je vyhlásené pátranie. Takže logicky dochádza ku kolízii zásad a naučeného modelu správania, reprezentovaného patriarchálnym Gabinom s Delonom, zosobňujúcim odporného lupiča a vraha bez silnej morálky a s menším podieľom zodpovednosti a lojálnosti, než by si "rodina" želala. Za zvyšok všetko vypovie fráza "Špinavé prádlo si vyperieme doma." Celkovej, drsnej atmosfére tradičného, ale nie tak celkom predvídateľného príbehu z taliansko-francúzskeho podsvetia výrazne napomáha nielen hereckých prejav všetkých zúčastnených, ale aj opäť neoddiskutovateľne pohlcujúce tóny Morriconeho skladieb, ktoré sú opäť malým (alebo skôr veľkým) skvostom. 80% (18.05.2014)