Sicílsky klan

Verneuil zkušeně narýsoval rovnoramenný kriminální trojúhelník o ramenech Gabin a Ventura a základně Delon. Naproti ní jako hlavní vrchol leží únos letadla, úhly povahy při základně jsou shodné. Bod D je dle očekávání nakonec vymazán a zůstává přímka procházející body G a V. Nutno doplnit, že ke vzniku této dokonale rovné křivky přispělo i to, že bod D stačil protnout několik bodů G, které nebyly znázorněny.. Francouzskou geometrii já rád a jsem ochoten odpustit i mistru Morriconemu, že atmosféru odhodlaných mužů na obou stranách zákona narušoval zvukem, který ze všeho nejvíc připomínal čertíka hopsajícího z krabičky.. (07.11.2017)

Keď som včera, už ani neviem koľký krát, pozeral Sicílsky klan, mal som pocit, ako keď si staršie dámy v obľúbenej kaviarničke pochutnávajú na dobrej kávičke a Sacherovej torte. Prekvapilo ma vlastne iba to, že odo mňa zatiaľ nedostal plný počet hviezdičiek. Napraviť to, považujem za svoju povinnosť. (02.06.2010)

Může člověk chtít od filmu víc než Gabina, Delona a Venturu najednou? Odpověď zní, že samozřejmě může, ale mně to úplně stačí. Tempo Klanu je pozvolné jako večeře u rodinného stolu jeho šéfa a do svých tenat mě dostalo stejně pozvolna a jistě, takže jsem během poslední půlhodiny už jen mlčky seděla a zatínala prsty do opěradla. Když si představím, jak lacině (přesněji řečeno proklatě draze) okázalou a výbuchy překypující ubohost by z podobného tématu udělali dnes, je mi trochu teskno. Stejně jako z toho, že dvě hvězdy z hlavního tria už zaujaly svá místa v hereckém nebi a zřejmě nikdo už nenatočí tématicky podobný film bez stovek vybuchlých aut, tuny trapných hlášek a uječených herců, zatímco u jediného Gabinova pohledu, Delonových na okamžik se zalesknoucích očí při rozhovoru o jeho dětství a Venturova úsečného "připalte mi" jsem měla pocit, že už to jen samo o sobě je hodno nejméně oscarové nominace. A pokud by se člověku drala na rty námitka, že podobný závěr a milostnou pletku s kolegovou ženou už někde viděl, tak to aspoň v mém případě odmávne s pubertální jistotou, že od Klanu ostatní filmy opisují. Moje jediná výhrada k filmu se týká maestra Morriconeho, protože jeho hudba se mi poprvé v životě nejen nelíbila, ale přímo mi vadila. Ale co, kvůli jedné blešce v luxusním kožichu přece nebudu snižovat hodnocení. (02.10.2007)

Filmový briliant vybroušený k naprosté dokonalosti. Nemá cenu se rozepisovat o hereckém obsazení či hudbě mistra Morriconeho, řečeno již bylo asi vše a pokud ne, nepatřím k těm, co by dokázali přijít s něčím objevným. Tak jen krátkou doušku: Ano, jsou úžasní. V mých chtíčeplných očích však uvízla i klasicky vulgární krása Iriny Demick a její lehce erotické dobrodružství s Delonem na mořské pláži. Pohled na křivky jejího těla, stejně dokonalé jako celý film, silně napomohl vztyčit můj stožár pro vlajku s pěti hvězdami. (26.05.2015)

To jsem se zas jednou krásně poměla. Co jméno, to bělostná perla na náhrdelníku francouzské kinematografie s čestnými výjimkami. Příběh sice není žádná romantika, abych u něj tála jako kostka ledu ve skluzu, přesto se tak děje. Držíte palce lumpům, vychutnáváte si každý záběr, každou scénu, každý okamžik. To vše protkává hudba z pera génia. Vine se jako řeka celým příběhem a umocňuje tak celkový prožitek. Perfektně promyšlená loupež šperků a kdyby Alain udržel na uzdě svou chuť na zrzku (mezi náma ... ani se mu nedivím, zrzky jsou prostě kočky!), tak by si mohl dávno válet šunky ve Veracruz s melounem pod matrací. (09.06.2015)