Colette

Absolutní nesmysl. Tohle je jen další z řady vymývání mozku lidem. Neexistují žádné důkazy o tom, co se doopravdy dělo. Neexistují žadné důkazy o vyhlazení slovanstva. Existuji jen jací si svědkové, kteří ještě k tomu promluvili, až 60 let po válce, až když se to někomu hodilo. Lži a nesmysly. A ještě je filmovat. Propaganda jede ve velkém. (25.04.2015)

Při sledování Colette jsem si uvědomil, že mi to něco silně připomíná. A pak jsem na to došel. Před časem jsem četl knihu "Utekl jsem z Osvětimi" od přímého svědka a osvětimského vězně Rudolfa Vrby (vlastním původním židovským jménem Walter Rosenberg). Knihu vydal Sefer s.r.o. v nakladatelství Federace židovských obcí v roce 2007 a v originálu poprvé vyšla dlouho po ukonční války, až v roce 1989 ve Washingtonu pod názvem "44070 - The Conspiracy of the Twentieth Century. Výše uvedenou knihu opravdu doporučuji všem milovníkům knih přečíst. Kniha je psána velmi čtivou i napínavou formou a podle mého mínění popisuje opravdu skutečný, otřesný život vězňů v lágru smrti Osvětim - Březinka a obsahuje celý, nezkrácený a filmově neupravený osud vězně zcela od počátku nástupu nejdříve do tábora Majdanek, následně Osvětim-základní tábor a konečně do centra spalovacích pecí v Březince. Výtvor Milana Cieslara a jeho spoluscénáristů je jen takový slaboučký odvar obsahu výše uváděné knihy, navíc s domyšlenou dojemně milostnou zápletkou. Bestiálnost fašistické genocidy na židech se opravdu musí neustále lidem připomínat jako výstraha, aby se už nikdy nic podobného nestalo, ale pouhé tři hvězdy dávám za způsob, jakým nám to bylo formou scénáře Colette podáno. Pokud už autoři scénáře zvolili převzít výseky z knihy Rudolfa Vrby, měli se držet skutečných událostí a nepochopitelnými změnami neupravovat způsob útěku obou vězňů, nadměrně se emočně nezaměřovat na milostný poměr Viliho a Colett (nejsem si jistý, zda k němu ve skutečnosti podle knihy vůbec došlo). Ostatně, sám Arnošt Lustig prošel také vyhlazovacími tábory a dokonce se mu podařilo v průběhu transportu do jiného lágru uprchnou. Možná nevyužil A. Lustig k napsání scénáře svůj osobní příběh jen proto, že příběh Rudolfa Vrby a jeho spoluvězně Alfreda Wetzlera obsahuje navíc psanou zprávu celému světu, kterou po svém útěku ihned zveřejnili, totiž zprávu o fašisty přísně utajovaném hromadném statisícovém vyvražďování nepřátel fašistů a genocidě židů. Odhaduje se, že !! JEN !! v Osvětimi usmrtili zrůdní fašisté více jak 1 200 000 lidí! (25.01.2015)

Může obsahovat SPOILERy. Vzhledem k tomu, že jsem byla na filmu v malém kině na vesnici, tak musím podotknout, že 50 korun bylo za zhlédnutí tak akorát. Příběh sám o sobě začíná větším spoilerem - že vlastně více méně všechno s hlavními hrdiny nějak dopadne a oni přežijí a setkají se. Účast Arnošta Lustiga na scénáři je patrná, ale značně sentimentální. Každý z nějaké důležité sekce koncentračního tábora nemusí být úplatný, jak to film ukazuje. Za hodnotný pamlsek, kvalitní kolínskou nebo pořádnou flašku alkoholu si postavy ve filmu dokázaly vyjednat cokoliv. Tuhle někdo někomu podrží a támhle se s někým pozdrží. Na očekávanou strhující podívanou to rozhodně nevypadalo a postsynchrony seděly asi tak, jako vydrží láhev vodky na ruské svatbě. Když jsme u těch Rusů, tak ten obrázek cválajících mladých chlapců na bílých koních s přilepenými plnovousy a ve sněhových závějích je pro mě osobně naprosto nezapomenutelný. Ani moc nechci zmiňovat nereálnou pubertální lásku Viliho a Colette. Příběh pěkný, ale občas bylo moc dobře vidět, že už nevystačily peníze. (21.02.2014)

Cieslar chce nominaci na Oscara? Mezinárodní obsazení, angličtina, holokaust, láska, dobro vs zlo, pravda vs lež.... Ó jak dojemné! Ve skutečnosti vrcholný kýč a parazitování na holokaustu - nebojím se říct přímo využití holokaustu pro komerční účely. Někdo mluví i o citovém vydírání, ale to by tam nějaké city musely nejprve být. Film obsahuje pouze tragicky nepřesvědčivou love story se spoustu vzletných a patetických slov, které se mnou (a to jsem docela citlivá duše) neudělaly naprosto nic; žádné emoce, jen klišé kupící se do monstrózního počtu. Colette je první film o holokaustu, u kterého mi bylo skoro jedno, že esesák zastřelí náhodného vězně, že hlavním hrdinům permanentně hrozí smrt, že komínem mizí životy statisíců lidí. Je to inženýrsky chladné a prázdné hraní si na Velký Film o Velkém Tématu s Hlubokou Myšlenkou a Silnými Emocemi... Hraní si... A přesně tohle je na celém filmu to nejhorší - rozmělňuje téma Osvětimi do tezovitého učebnicového ležáku infikovaného syndromem Babičky (každý zná, nikdo nečetl). Po filmech jako je tento bude také každý "znát" Osvětim, ale jen jako jakýsi tábor z jedné špatné pohádky... Lustig v závěru života rozmělňoval svoje dílo do až nedůstojné podoby, Cieslar je zase autorem takových "skvostů" jako Duše jako kaviár, Krev zmizelého či Láska je láska - mohl jsem tedy čekat od tohoto filmu něco jiného? Dobře mi tak... (14.09.2013)

Titulky v úvode, ktoré informujú, že tento film je venovaný dvojici slovenských židov , ktorí ušli z Osvienčimu a podali svetu správu o zverstvách potešia v tom zmysle, že si niekto spomenul. Mňa fakt mrzí, že svetoznámu knihu od Rudolfa Vrbu -Utiekol som z Osvienčimu nemá kto zfilmovať. Ich útek je označovaný ako jeden z najväčších útekov všetkých čias, preto nechápem, že sa nenájde režisér ani peniaze na film, ktorým sa môžme pred svetom prezentovať. Film Colette je o niečom úplne inom, ale som rád za každý takýto film. Vo filme je však mnoho momentov a sitácií, ktoré sú vo Vrbovej knihe. Režisér M. Cieslar už niečo z tohto obdobia natočil, preto som mu dôveroval. S výsledkom som v podstate spokojný, nemal som veľké očakávania. Chyby sa ale nájdu. Herečka C. Thioly bola vybraná výborne. J. Mádl presvedčil, že hrať vie, ale aj tak sa mi tam nehodil. A. Hryc ako kápo na to má ksicht, ale nebol veľmi presvedčivý. Naopak Z. Mauréry prekvapila. Najviac mi chýbala nemčina a vadilo mi celkovo zjednodušene podané dorozumievanie medzi väzňami mnohých národností. V atmosfére koncetráku mi chýbala väčšia pochmúrnosť a všade prítomnosť smrti. triky na dotvorenie scén tábora boli výborné. Čiastočne prenesenie príbehu do USA fil trochu oživilo, ale staršia verzia J. Mádla by si zaslúžila lepší výber. Po rokoch je od Colette o 10 cm vyšší a z placatého "mádlovského" nosa je nos orlí..Trochu pritvrdiť a mohlo to byť o dosť lepšie. 70%. (09.03.2014)