Colette

Do sebe zahleděná, ve správných liniích vedená a předpokládatelná „jízda“ nacistickým lágrem. Jistě, věřím, že se tam děla zvěrstva, že lidský život neměl cenu a samozřejmě si myslím, že tam mohli dělat bachaře jen duševně vyšinutí jedinci. Ale přece jenom si myslím, že veškeré nuance přežívání a strachu v takových táborech jsou zde smáznuty okázalým „jednopytlem“ a jednorozměrností postav. A samozřejmě mi přišel hodně divný celý konec. Kdyby ho holka vypekla stylem, že se jen potřebovala dostat ven a jeho na to využila, zkousnul bych to líp, než tohle za vlasy poněkud přitažené a rádoby poeticko-dramatické zakončení. Jako jo, natočené je to velmi slušně, i herci se snaží, ale málo platné - nacista je prostě saďour, vězni ti hodní, chybí mi cokoliv mezi, cokoliv z toho, že pro záchranu je člověk schopen udělat fakt cokoliv, a to i navzdory proklamované lásce. Nevím, pro mnohé citlivé duše to bude jistě silný film, ale mně neřekl nic nového, a dějová linka mne tak nějak nezaujala. (27.03.2014)

Není to úplně špatný, to ne, takový průměr. Nemuselo to tak být a hned napíšu proč. Takže největší problémy tohohle filmu. První: Mádl si i v Osvětimi na tuřínové dietě uchovává vysportovanou postavu, takže je těžké mu toho mukla věřit. Druhý: o vyhlazování židů se natočilo už hodně filmů a je tím pádem náročné najít v tom něco nového (což se nepovedlo) a překonat ztvárnění lepších filmařů (to se taky nepovedlo). Třetí a nejzásadnější: nevím, čím to je, ale chybí tomu schopnost vyvolat emoce, je to celé strašně ploché. Továrny na smrt jsou hrozné samy o sobě, ale jen málokdo to vidí poprvé. Musíte najít něco, nějaký prvek, který tam ty emoce dostane. Třeba holčičku v červeném kabátku, táborovou kapelu, co cestou do sprch hraje Strausse, rvačku starců o vylitou polévku na chodníku, dítě, co přežilo komoru a je potřeba ho ukrýt... Tady se to nepovedlo. Stejně jako chemie mezi herci nebo televizně působící kamera, nefungující soundtrack... Je mi líto, tohle jsou lepší dvě. (06.05.2022)

Titulky v úvode, ktoré informujú, že tento film je venovaný dvojici slovenských židov , ktorí ušli z Osvienčimu a podali svetu správu o zverstvách potešia v tom zmysle, že si niekto spomenul. Mňa fakt mrzí, že svetoznámu knihu od Rudolfa Vrbu -Utiekol som z Osvienčimu nemá kto zfilmovať. Ich útek je označovaný ako jeden z najväčších útekov všetkých čias, preto nechápem, že sa nenájde režisér ani peniaze na film, ktorým sa môžme pred svetom prezentovať. Film Colette je o niečom úplne inom, ale som rád za každý takýto film. Vo filme je však mnoho momentov a sitácií, ktoré sú vo Vrbovej knihe. Režisér M. Cieslar už niečo z tohto obdobia natočil, preto som mu dôveroval. S výsledkom som v podstate spokojný, nemal som veľké očakávania. Chyby sa ale nájdu. Herečka C. Thioly bola vybraná výborne. J. Mádl presvedčil, že hrať vie, ale aj tak sa mi tam nehodil. A. Hryc ako kápo na to má ksicht, ale nebol veľmi presvedčivý. Naopak Z. Mauréry prekvapila. Najviac mi chýbala nemčina a vadilo mi celkovo zjednodušene podané dorozumievanie medzi väzňami mnohých národností. V atmosfére koncetráku mi chýbala väčšia pochmúrnosť a všade prítomnosť smrti. triky na dotvorenie scén tábora boli výborné. Čiastočne prenesenie príbehu do USA fil trochu oživilo, ale staršia verzia J. Mádla by si zaslúžila lepší výber. Po rokoch je od Colette o 10 cm vyšší a z placatého "mádlovského" nosa je nos orlí..Trochu pritvrdiť a mohlo to byť o dosť lepšie. 70%. (09.03.2014)

,,LÁSKA JAKO VTEŘINA, KDY SE LIDÉ PODOBAJÍ HVĚZDÁM, SLUNCI, LETÍCÍM PTÁKŮM.…“ /// Konzentrationslager Auschwitz-Birkenau - místo plný pohybu (nejsou tady na rekreaci, že ano…), zákonitostí a kompromisů, na kterejch závisí život. Taky romantika mezi popílkem z pecí, která má tohle místo udělat snesitelnějším. Příběh plnej reality a filmařina, která má blíž k tý západní. Cieslar válečnou tématiku umí, ale víc než z hereckýho kumštu Mádla, může těžit z Lustigovy předlohy a jistě i jeho pomoci na scénáři. Vrací mi tak víru v český film (i kvůli tobě Hřebejku!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Colette: Dívka z Antverp“, kterou v roce 1992 napsal Arnošt Lustig, jsem nečetl. 2.) Vždycky jsem tušil, že koncentrák byl místo plný lásky. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (23.02.2014)

Souhlasím s některými, resp. i mně se zdálo, že zde ani až tak nešlo o holocaust. Ten měl být spíše kulisou pro příběh velké lásky za časů beznaděje a zmaru, za časů kdy pro Židy v koncentračních táborech nic nebylo jistější než smrt. Dost mne mate spoluúčast na scénáři pana Lustiga, kterého si velmi vážím a jehož pár knih i vlastním. Tohle dílo bylo zvláštní. Těžko psát o Osvětimi, že se mi to líbilo, nebo nelíbilo. Téma je závažné natolik, že se to zde nesluší takto popisovat. Budu tedy hovořit spíše o ději, zda mne nějak výrazněji do sebe vtáhl a zda mne zasáhl či nikoliv. Bohužel, nevtáhl a nezasáhl. Já jsem tomu prostě od prvního okamžiku nevěřil. Ačkoliv prostředí bylo velmi blízké realitě a z permanetně kouřících komínů s mastným dýmem šla na mne hrůza, té mladé lásce jsem neuvěřil. Dnes už vím, že Mádl hrát umí. Už dávno ho nemám zaškatulkovaného jako pubescentního snowborďáka. Sem mi ale nějak nesedl. Typově a i herecky. Naopak Thioly byla vybrána dobře. Nejdokonaleší však byla kápo Helena Dvořáková, pravá árijská mädchen! Dlouhý byl taky hrůzu nahánějícím esesmanem. On měl vždy ledové oči a tady posloužili kamenné bezcitné tváři s umrlčí lebkou na čepici. Kdybych to měl shrnout, tak mi to celé drží špatně pohromadě. Začátek v USA, koncentrák a podivný, neuvěřitelný závěr... Film sice vše šroubuje dohromady jak se dá, ale skřípe to. Pokud to měl být film, připomínající hrůzu holocaustu a nacistických zvěrstev, tak mi tam ten románek moc nesedl. A pokud to měl být film o románku, pak prostředí vyhlazovacího tábora Auschwitz se vším tím, čím se neblaze proslavil bylo nevhodně zvoleno... Dávám 3 diamanty. * * * (23.02.2014)