Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ľúbostný príbeh zajatcov Viliho (Jiří Mádl) a krásnej belgickej Židovky Colette (Clémence Tioly) rozpráva o osude tajnej lásky v prostredí hrôzy a smrti. V osvienčimskom koncentračnom tábore sa pred nami odhaľuje neľútostný svet každodenného boja o prežitie. Vládne tu prísna hierarchia aj medzi samotnými väzňami. Obchoduje sa so všetkým, čo môže zachrániť život, alebo aspoň na chvíľu oddialiť smrť. Židovka Colette prichádza do Osvienčimu transportom z Belgicka. Väzeň Vili jej poradí, ako sa má správať a čo má povedať pri zaraďovaní do pracovných skupín, a tým ju zachráni pred smrťou v plynovej komore. Fanatický dôstojník SS Weisacker (Eric Bouwer) si čoskoro všimne Colettin pôvab a zamestná ju vo svojej dielni. Napriek každodennému utrpeniu sa Vili a Colette zbližujú. Ich láska im dáva silu znášať peklo koncentračného tábora. V zúfalom boji o život spoločne naplánujú riskantný útek... (STV)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (458)

castor 

všetky recenzie používateľa

Pozornost ženám, které jsou vystavené krutosti doby, věnuje režisér Milan Cieslar i tentokrát. Celkový dojem ovšem chtě nechtě upadá do emociálně neutrální podívané, která trpí papírovostí dialogů a patetičností nejedné scény. Nebo se v klídku pije kávička kousek od osvětimských spalovacích pecí. Naštěstí hudba, střih, kamera, masky, zvuk fungují na „tuzemské“ poměry velmi slušně. Cieslar měl navíc šťastnou ruku v případě herců – spolehlivý Jiří Mádl a francouzská oduševnělá kráska Clémence Thioly jsou poměrně přesvědčiví. Mádl víc. Dobré, ale krůček (no, možná větší krok) přeci jenom scházel. ()

Pilda17 

všetky recenzie používateľa

Určitě se z tohoto dvouhodinového snímku dalo vytěžit více. Mádl v roli Viliho neseděl, představil bych si tam trošku někoho jiného. Najdeme i pár nelogičností a ty docela vadí, jak na začátku, tak v polovině. Celkově se Colette snést dá, ale vyzdvihovat moc nebudu, do vysokých kvalit má hodně daleko .. 5/10 = 58% ()

Reklama

lillien 

všetky recenzie používateľa

Hodně překvapivých plusů a hodně totálních mínusů, výsledek lepší tři. Kladně hodnotím Clémence Thioly, neokoukaná, přirozená. Překvapivě výborní všichni (nejen) čeští herci ve vedlejších rolích, zejména Vetchý umí tyhle dramatické vedlejšáky bravurně a vyrostl z něho pro mě koukatelný herec jak v komediích, tak v dramatech. Z Mádla jsem měla hrůzu, jak se s tímhle popere, ačkoli z dua Kotek-Mádl jsem zrovna jeho považovala vždycky za potenciálně lepšího a zajímavějšího herce. Nečekala jsem, že zvládne hlavní a ještě dramatickou roli, ale když vynechám ty milostné scény, ve kterých mu to hrozně nešlo, tak byl koukatelný, nepřehrával a docela mile překvapil. Snad jen fyzicky to mohl vzít trochu poctivěji, pro takovouhle roli by jiní zhubli deset kilo. Mádl v závěru, kdy už by mu správně měl koncentrák vysekat všechny žebra, předvádí docela vypapanou břišní cejchu! Natočené je to určitě solidně, exteriery, lokace, styl, tomu jsem nemohla nic vytknout. Negativa: naprosto odpudivý dabing. Mrzí mě, že jsem to neviděla v původní verzi, sledovat, jak ústa tvoří úplně jiná slova, než křečovitý a nedobrý dabing je utrpení. Romance mezi Vilim a Colette je trochu moc patetická a nevěrohodná. A se závěrečným rozhodnutím Colette jsem se nedokázala ztotožnit. ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Do sebe zahleděná, ve správných liniích vedená a předpokládatelná „jízda“ nacistickým lágrem. Jistě, věřím, že se tam děla zvěrstva, že lidský život neměl cenu a samozřejmě si myslím, že tam mohli dělat bachaře jen duševně vyšinutí jedinci. Ale přece jenom si myslím, že veškeré nuance přežívání a strachu v takových táborech jsou zde smáznuty okázalým „jednopytlem“ a jednorozměrností postav. A samozřejmě mi přišel hodně divný celý konec. Kdyby ho holka vypekla stylem, že se jen potřebovala dostat ven a jeho na to využila, zkousnul bych to líp, než tohle za vlasy poněkud přitažené a rádoby poeticko-dramatické zakončení. Jako jo, natočené je to velmi slušně, i herci se snaží, ale málo platné - nacista je prostě saďour, vězni ti hodní, chybí mi cokoliv mezi, cokoliv z toho, že pro záchranu je člověk schopen udělat fakt cokoliv, a to i navzdory proklamované lásce. Nevím, pro mnohé citlivé duše to bude jistě silný film, ale mně neřekl nic nového, a dějová linka mne tak nějak nezaujala. ()

hippyman 

všetky recenzie používateľa

až na slabší "současnost" r. 1973 a poměrně amatérské triky (březinka, komíny, lokomotiva, rackové) jde o mimořádně sugestivní filmový prožitek... silný příběh, po jehož shlédnutí nebudete dost možná chtít dlouho nic říkat, jen si promítat v hlavě ty nejtěžší momenty a znovu si vážit doby, ve které žijete... běžte do kina (doporučuji EN verzi, ta CZ dabingem bohužel trochu utrpěla)... stojí to za to. i když dobře vám po tomto snímku asi ještě dlouhé hodiny nebude... 70% p.s.: vy, co ve svých komentářích postrádáte větší romanci v koncentračním táboře a stěžujete si na citové vydírání diváka, zkuste se nad tím ještě jednou (možná raději víckrát) zamyslet, jak asi jinak může vyznít příběh "lásky" v koncentračním táboře - je samozřejmé, že city a nervy budou šponovány do extrému a ona "láska" nebude ta, jakou ji známe z období míru... osobně myslím, že je to nepředstavitelné, a odsuzování scénáře či dokonce označování za vydírání je vzhledem k tomu, že se jedná o autentickou dobovou výpověď, silně nemístné. ()

Galéria (125)

Zaujímavosti (37)

  • Andy Hryc se k roli dopracoval jinak než přes casting. Po premiéře Troškova filmu Čertova nevěsta se na rautu po projekci potkal s Milanem Cieslarem, s nímž před mnoha lety točil film Dynamit. Dlouho se neviděli, a tak při sklence vína slovo dalo slovo a režisér mu prozradil, že připravuje nový film. Pak se na něho zadíval a řekl, že by pro něj možná měl roli. Hryc měl radost a požádal ho o zaslání scénáře. Ten tak učinil hned druhý den. Hryc ho číst a jedním dechem přečetl a v jednu v noci Cieslarovi zavolal a řekl, že když ten film natočí tak, jak je napsaný scénář, může aspirovat na Oscara, a že roli kápa Fritze okamžitě a s nadšením přijímá. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Dcera Andyho Hryce Wanda, která je koproducentkou filmu, již tři týdny po porodu pobíhala s malinkým synem v náručí po dekoracích osvětimského koncentráku na pražském Barrandově. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Colette ve zfilmování Lustigových děl zdaleka prvenství nezíská. Filmové plátno už dávno před ní okusily např. snímky Transport z ráje (1962), Démanty noci (1964) a Dita Saxová (1967). [Zdroje: oficiální web filmu, Lidové noviny] (hippyman)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené