Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ľúbostný príbeh zajatcov Viliho (Jiří Mádl) a krásnej belgickej Židovky Colette (Clémence Tioly) rozpráva o osude tajnej lásky v prostredí hrôzy a smrti. V osvienčimskom koncentračnom tábore sa pred nami odhaľuje neľútostný svet každodenného boja o prežitie. Vládne tu prísna hierarchia aj medzi samotnými väzňami. Obchoduje sa so všetkým, čo môže zachrániť život, alebo aspoň na chvíľu oddialiť smrť. Židovka Colette prichádza do Osvienčimu transportom z Belgicka. Väzeň Vili jej poradí, ako sa má správať a čo má povedať pri zaraďovaní do pracovných skupín, a tým ju zachráni pred smrťou v plynovej komore. Fanatický dôstojník SS Weisacker (Eric Bouwer) si čoskoro všimne Colettin pôvab a zamestná ju vo svojej dielni. Napriek každodennému utrpeniu sa Vili a Colette zbližujú. Ich láska im dáva silu znášať peklo koncentračného tábora. V zúfalom boji o život spoločne naplánujú riskantný útek... (STV)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (458)

Gilmour93 

všetky recenzie používateľa

Není pochyb o tom, že na světě existují jizvy, které by se měly pořád otevírat, aby se nezapomnělo, co je způsobilo. Jenže zrovna tuhle otevřel Cieslar, známý to ambasador ženského utrpení, pod lokální anestezií.. Tragické postsynchrony, nevěrohodnost milostné linie, papírové hlášky ve stylu: „Vítejte v pekle!“, digitální rackové a šum mořského přílivu jakožto symboly naděje (opravdu? zase?) a především řídká přítomnost emočního náboje - to všechno jsou indicie k nijak objevnému zjištění, že silný námět nemusí automaticky znamenat silný film.. ()

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Mádlovic kluk se snažil, co mu síly stačily a místy ukazoval víc než solidní projev, ale celkově to prostě nebylo ono. Tenhle kluk prostě nemůže hrát konfidenty, policajty či zoufalé vězně koncentráků. Je mi líto, ale bojím se, že se ze škatulky teenagerských hrdinů zcela vymaní až za hodně dlouhou dobu. Tím nechci říct, že by vyloženě kazil, ale být na jeho místě někdo jiný, bylo by lépe a vhodnějších mladých herců máme určitě dost. Ovšem Cieslar měl k ruce jinak výbornou sestavu, která Mádlovy zdatně vypomáhala, což platí především pro prakticky neznámou Clémence Thioly, která je nejen přirozeně hezká, ale podává i uvěřitelný projev. Eric Bouwer se prozměnu rochnil v roli důstojníka SS a jeho postavu jsem spolehlivě nenáviděl. Na naše poměry se mi líbila i sugestivně podaná atmosféra koncentračního tábora a tady mohou filmaři směle konkurovat podobně laděným snímkům, které jsou obecně považovány za velkofilmy. A nakonec se mi líbilo i to ohraničení 70tými léty, jakkoliv bylo kýčovité. Vedle Mádla mi ještě dělal problém dabing. Nevím, jestli film šel do naší distribuce s titulky, ale dabing se tady příliš nepovedl. především mi vadilo, že Němci nemluvili německy, což u válečných filmů ubírá značně na autenticitě. Navíc je to už dnes zcela běžné. Nicméně i tak patří Colette v rámci naší kinematografie k silnému nadprůměru. 80% ()

Reklama

JohnCZ 

všetky recenzie používateľa

Jestli Češi něco umí natočit, tak to jsou právě historické filmy. Colette je velmi příjemným překvapením. Jedno z nejhnusnějších období lidských dějin zobrazuje syrově a zároveň poutavě. Herecky je to kvalitně odvedená práce, bylo nezvykle sledovat české herce mluvit anglicky. Dramaticky to funguje, nechybí ani slizký záporák árijské rasy, který mě dokázal nadzvednout ze židle. Občas to na mě působilo až moc tendenčně, ale asi to tak i mělo vyznít. ()

Praxis 

všetky recenzie používateľa

Mádl konečně potvrzuje, že není herec v jedné škatulkové roli, tedy v roli šíleného puberťáka, co kalí na horách s Kokotkem. Jeho dramatická role vězně Villiho ho opravdu povznesla do nových filmových obzorů. Pozorovat dění uprostřed koncentračního tábora, to je opravdu síla, na kterou musí mít člověk trochu žaludek. Na druhou stranu, autorům se původní myšlenka asi trochu rozpadla pod rukama, protože konec mě opravdu příliš neuspokojil, takže ve výsledku jsem někde na půli cesty mezi výtečně nasnímaným řemeslným kouskem a pokusem o něco, jako přidanou hodnotu. Mezi českými produkcemi rozhodně vyčnívá, ale stále nedosahuje jiných válečných majstrštiků. 65% ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Tak Cieslar sa myslím celkom predviedol a teraz neviem, nakoľko je to zásluhou koprodukcie s Holandskom. Ale Colette vyzerá skutočne ako právoplatný európsky historický kinofilm. Panorámy tábora a jeho okolia asi boli dotvorené v kompe, ale triky sú od reality nerozoznateľné. Ani s tým pátosom to nie je okrem záveru prehnané, ak Nemci vraždia, tak tomu väčšinou predchádza nejaká akcia. Kvalitne sú vykreslené aj vzťahy a fungovanie zariadenia, pašovanie, za trest sa ide pracovať bližšie ku komínom, pretože až tam je to skutočné peklo, za plotom je hneď bordel atp. Herecky nesklamal nikto, ale aj napriek jednorozmernosti postavy filmu dominuje dokonale árijský Eric Bouwer. Aj keď veľká sviňa, pretože obrovskej moci sa ťažko odoláva, tak veľmi chytrý a preľstiť ho nie je vôbec jednoduché. Bezproblémové to ale nie je, kedy vlastne vznikla tá veľká láska ani nezaregistrujete a to miešanie češtiny, slovenčiny a nemčiny je značne mätúce, pretože neviete či ten, kto rozpráva česky, nehovorí v skutočnosti nemecky, keďže ste tu počuli predtým reálnu nemčinu tak o tom pochybujete. Ale dá sa to ignorovať. No a aby som sa vyjadril k tej kritike neustáleho pripomínania si holokaustu, tak bola to genocída obyvateľov množstva európskych štátov, takže je to história väčšiny štátov starého kontinentu a nechcem si predstaviť reakciu Turkov na nejaký film o arménskom holokauste, tam sú od nejakej sebareflexie na rozdiel od Nemcov asi ešte dosť ďaleko. Ale budem si ceniť odvahu nejakého tvorcu sa k tomu vyjadriť aj napriek očakávaným následkom. Preto mám tak rád Egoyanov Ararat. ()

Galéria (125)

Zaujímavosti (37)

  • V jedné z posledních scén, kdy sestra přinese ukázat Colette (Clémence Thioly) její právě narozené dítě, dle barvy modrých očí usoudí, že dítě není Viliho (Jiří Mádl). Ve skutečnosti mají však po narožení téměř všechny děti tuto barvu očí a až po uplynutí 3 měsíců od narození je možné určitě, jakou barvu očí bude dítě mít. (MartinM)
  • Andy Hryc má k této tématice velmi specifický vztah. Jeho maminka byla Polka a podařilo se jí utéct z Varšavy jen pár dní před vypuknutím Varšavského povstání, jež skončilo masovým vyvražděním většiny obyvatel tohoto města. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Arnošt Lustig si Cieslera sám vybral - napsal z Vinohradské nemocnice členům Grantové komise v lednu 2011: "Režiséra Milana Cieslara jsem poznal před deseti lety. Celou tu dobu plánujeme společné dílo, neboť ho považuji za nejlepšího současného filmového režiséra a byl bych šťasten, kdyby Colette režíroval právě on." [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)

Reklama

Reklama