Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ľúbostný príbeh zajatcov Viliho (Jiří Mádl) a krásnej belgickej Židovky Colette (Clémence Tioly) rozpráva o osude tajnej lásky v prostredí hrôzy a smrti. V osvienčimskom koncentračnom tábore sa pred nami odhaľuje neľútostný svet každodenného boja o prežitie. Vládne tu prísna hierarchia aj medzi samotnými väzňami. Obchoduje sa so všetkým, čo môže zachrániť život, alebo aspoň na chvíľu oddialiť smrť. Židovka Colette prichádza do Osvienčimu transportom z Belgicka. Väzeň Vili jej poradí, ako sa má správať a čo má povedať pri zaraďovaní do pracovných skupín, a tým ju zachráni pred smrťou v plynovej komore. Fanatický dôstojník SS Weisacker (Eric Bouwer) si čoskoro všimne Colettin pôvab a zamestná ju vo svojej dielni. Napriek každodennému utrpeniu sa Vili a Colette zbližujú. Ich láska im dáva silu znášať peklo koncentračného tábora. V zúfalom boji o život spoločne naplánujú riskantný útek... (STV)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (458)

Slarque 

všetky recenzie používateľa

Jiří Mádl jako herec utáhne skoro cokoliv. Dalším plusem je kamera Marka Jíchy. Jenže na druhé straně vůbec nevychází orámování příběhu z roku 1973 a nepovedený je český dabing. Navíc nedává smysl. Zmizela s ním veškerá pozitiva mezinárodního castingu, protože najednou to vypadá, že v Birkenau si všichni vzájemně rozuměli (proč se tedy Mádl vlastně chtěl učit francouzsky?) a ke komunikačním problémům tam vůbec nedocházelo. Takže tu máme jen další milostné drama z koncentráku, které má místy bohužel solidně nakročeno do kategorie „ušlechtilá nuda“. ()

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Válka, Osvětim a láska jako trám. Adaptace jednoho z nejznámnějších románů Arnošta Lustiga vystihuje atmosféru koncentračního tábora více než působivě, přesto je tento smělý přístup občas nahrazen laciným gestem či neuměle variovanou katarzí, zbytečně narušující jinak plynulý děj. Z hereckých představitelů zde dosáhl velkého úspěchu zcela překvapivě Jiří Mádl, který snad poprvé nešaškuje, ale ponořen do své smolařské role rozprostírá před divákem fascinující paletu lidské soudržnosti, ryzího přátelství a hlubokého milostného citu, přerůstajícího nakonec v osudovou lásku. Film, který lze bez rozpaků vřele doporučit. ()

Reklama

schizmo 

všetky recenzie používateľa

Po Lidicích a Habrmanovu mlýnu je Colette dalším all star projektem, který velmi poutavým způsobem přibližuje hrůzy války, v tomto případě mnohé detaily koncentračního tábora. Na pozadí milostného příběhu tak vidíme morální úpadek v rámci snahy o přežití, ale i spoustu hrdiství. Oproti kultovnímu Schindlerovu seznamu se však nejde tak do hloubky a už vůbec se nemůže rovnat po stránce emotivní, ale i tak je to velice slušná práce, která vás na dvě hodiny zavrtá do gauče a donutí vás chtě nechtě prožívat ten hrůzný příběh s hlavními hrdiny. ()

gogos 

všetky recenzie používateľa

Nenáročná podívaná se slušnou atmosférou a solidními hereckými výkony. Chemie postav funguje, taktéž napětí v lágru či vylíčení hierarchie. Scénář je sice trošku děravý, efekty možná nejsou nejlepší, ale Colette určitě patří k tomu lepšímu, co u nás za poslední roky vzniklo. Největším mínusem je paradoxně český "dabing"... Horší 4* ()

gogo76 

všetky recenzie používateľa

Titulky v úvode, ktoré informujú, že tento film je venovaný dvojici slovenských židov , ktorí ušli z Osvienčimu a podali svetu správu o zverstvách potešia v tom zmysle, že si niekto spomenul. Mňa fakt mrzí, že svetoznámu knihu od Rudolfa Vrbu -Utiekol som z Osvienčimu nemá kto zfilmovať. Ich útek je označovaný ako jeden z najväčších útekov všetkých čias, preto nechápem, že sa nenájde režisér ani peniaze na film, ktorým sa môžme pred svetom prezentovať. Film Colette je o niečom úplne inom, ale som rád za každý takýto film. Vo filme je však mnoho momentov a sitácií, ktoré sú vo Vrbovej knihe. Režisér M. Cieslar už niečo z tohto obdobia natočil, preto som mu dôveroval. S výsledkom som v podstate spokojný, nemal som veľké očakávania. Chyby sa ale nájdu. Herečka C. Thioly bola vybraná výborne. J. Mádl presvedčil, že hrať vie, ale aj tak sa mi tam nehodil. A. Hryc ako kápo na to má ksicht, ale nebol veľmi presvedčivý. Naopak Z. Mauréry prekvapila. Najviac mi chýbala nemčina a vadilo mi celkovo zjednodušene podané dorozumievanie medzi väzňami mnohých národností. V atmosfére koncetráku mi chýbala väčšia pochmúrnosť a všade prítomnosť smrti. triky na dotvorenie scén tábora boli výborné. Čiastočne prenesenie príbehu do USA fil trochu oživilo, ale staršia verzia J. Mádla by si zaslúžila lepší výber. Po rokoch je od Colette o 10 cm vyšší a z placatého "mádlovského" nosa je nos orlí..Trochu pritvrdiť a mohlo to byť o dosť lepšie. 70%. ()

Galéria (125)

Zaujímavosti (37)

  • Natáčení bylo pro samotného režiséra hodně psychicky náročné. V jisté chvíli od něho dokonce dočasně odstoupil a jen hledal zdroje informací. [Zdroj: E15] (hippyman)
  • Na plátně se promítla velká spousta lidí. Herců je okolo stovky a komparzistů kolem osmnácti set. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)
  • Andy Hryc má k této tématice velmi specifický vztah. Jeho maminka byla Polka a podařilo se jí utéct z Varšavy jen pár dní před vypuknutím Varšavského povstání, jež skončilo masovým vyvražděním většiny obyvatel tohoto města. [Zdroj: oficiální web filmu] (hippyman)

Reklama

Reklama