Colette

Souhlasím s některými, resp. i mně se zdálo, že zde ani až tak nešlo o holocaust. Ten měl být spíše kulisou pro příběh velké lásky za časů beznaděje a zmaru, za časů kdy pro Židy v koncentračních táborech nic nebylo jistější než smrt. Dost mne mate spoluúčast na scénáři pana Lustiga, kterého si velmi vážím a jehož pár knih i vlastním. Tohle dílo bylo zvláštní. Těžko psát o Osvětimi, že se mi to líbilo, nebo nelíbilo. Téma je závažné natolik, že se to zde nesluší takto popisovat. Budu tedy hovořit spíše o ději, zda mne nějak výrazněji do sebe vtáhl a zda mne zasáhl či nikoliv. Bohužel, nevtáhl a nezasáhl. Já jsem tomu prostě od prvního okamžiku nevěřil. Ačkoliv prostředí bylo velmi blízké realitě a z permanetně kouřících komínů s mastným dýmem šla na mne hrůza, té mladé lásce jsem neuvěřil. Dnes už vím, že Mádl hrát umí. Už dávno ho nemám zaškatulkovaného jako pubescentního snowborďáka. Sem mi ale nějak nesedl. Typově a i herecky. Naopak Thioly byla vybrána dobře. Nejdokonaleší však byla kápo Helena Dvořáková, pravá árijská mädchen! Dlouhý byl taky hrůzu nahánějícím esesmanem. On měl vždy ledové oči a tady posloužili kamenné bezcitné tváři s umrlčí lebkou na čepici. Kdybych to měl shrnout, tak mi to celé drží špatně pohromadě. Začátek v USA, koncentrák a podivný, neuvěřitelný závěr... Film sice vše šroubuje dohromady jak se dá, ale skřípe to. Pokud to měl být film, připomínající hrůzu holocaustu a nacistických zvěrstev, tak mi tam ten románek moc nesedl. A pokud to měl být film o románku, pak prostředí vyhlazovacího tábora Auschwitz se vším tím, čím se neblaze proslavil bylo nevhodně zvoleno... Dávám 3 diamanty. * * * (23.02.2014)

Titanikovský způsob zarámování příběhu mi přišel na zpracování koncentráčnické tematiky nevhodný, začátek vypravování působí kostrbatě. Chvíli jsem dokonce přemýšlel, jestli nekoukám na jiný program... I když téma je silné, tak zpracování spíš podprůměrné. Židé z transportu vystupují uhlazení, čistí. Postsynchronů si většinou nevšímám (poprvé je zmiňuji v komentáři!), ale opravdu v Colette působí rušivě. Měl jsem pocit, jako by postavy mluvily mimo čas a prostor, ve kterém se příběh odehrává. Paradoxně nejemotivnější pasáž byl závěrečný Bartoškův čtený dabing. (24.01.2015)

Přesto, že mezi moje koníčky patří historie a to hlavně 2. světová válka, bojiště, osudy lidí, zločinců i obětí, tábory smrti a vůbec kompletně vše kolem toho, literatura, filmy a mytologie, jsem se o Colette dozvěděl až od přítelkyně, která mě na film vytáhla do kina.Na Cieslarovi bylo bohužel místy vidět, že se mu přeci jen občas tak velká prodkuce vymyká z rukou a že není na tak obsáhlou látku ten úplně pravý.Např. při scéně, kdy Collettiny rodiče odcházejí do komory, je herecký výkon Clémence Thioly někde na stupni prváka na damu a nevěřil bych jí ani otevření pytlíku buráků.Takových momentů je ve filmu bohužel trošku víc a Cieslar prostě nedokázal občas s herci pracovat.Takovéhle téma potřebuje naprosto věrohodné herce, kteří tu zoufalost, bolest a lidské ponížení procítí z plátna až k vám.Co se Cieslarovi nepodařilo s herci (Mádl taky nebyl nejlepší volbou, ale dá se na něj zvyknout) to se mu daří s atmosférou celkově.Skvělé lokace, perfektní výprava, kostýmy a emoce beznaděje hlavně spíš v hromadných hereckých scénách, kdy na plátně není potřeba dobrého výkonu jednotlivce.Vaisochr byl sice dost nechutný a šel z něj strach, jenže další strašný mínus je český dabing.Němci co mluví česky, to vás prostě musí nasrat a filmu to hrozně moc škodí.Celkově ale na mě tyhle filmy fungují a působí, i když není režisér zrovna ve formě.Hlavně při pohledu na ty obří komíny ve vás prostě cloumali emoce a ta tíha na vás dopadla opravdu silně.Všichni herci, kromě ústřední dvojice jsou opravdu dobří a nejvíc mě dostal Andrej Hryc, ten byl perfektní.Collete je velký český projekt, který se místy trochu naivně snaží být zbytečně moc velkolepý, ale podstatu hrůz války ukázal myslím dost dobře a ani chvilku sem se nenudil, i když při zpětném přemítání vidím spíš hlavně Cieslerovi chyby, ale přesto byl můj pocit při odcházení z kina uspokojivý a pořád vě mě živí myšlenku, že tyhle filmy jsou moc důležité, i když jich mají dnešní mladí češi už plné zuby.70%. (07.10.2013)

Základní problém, kterým s tímto filmem mám, je jeho jazyk. Angličtina se do koncentráku jednak ani trochu nehodí (ze všech evropských řečí vůbec nejmíň), ale bohužel se její užití dá považovat také za součást kalkulu tvůrců a tahák na zahraniční publikum (a dle hlavně začátku+konce z roku 1973, hlavně na to zámořské, potažmo filmovou akademii). Což je velká škoda, protože jinak se mi film vcelku líbil, hlavně po příběhové stránce. Když pominu tu zcela nezáživnou dějovou linku ze „současnosti“, dění v táboře bylo docela napínavé, přestože sem tam nějaká scéna vyzněla naivně (někdy více, jindy méně) a v některých chvílích zase pomohla náhoda (ovšem ta je důležitá i v normálním životě, že?). S výpravou a technickou stránkou filmu, mimochodem profesionálně působící, jsem byl spokojený (krom těch krutě umělých racků, na kterých se kdoví proč tak moc lpělo). Ve výsledku to vidím na lepší 3*, zdejší hodnocení tentokrát (kupodivu) dost odpovídá. (19.07.2014)

Mádlovic kluk se snažil, co mu síly stačily a místy ukazoval víc než solidní projev, ale celkově to prostě nebylo ono. Tenhle kluk prostě nemůže hrát konfidenty, policajty či zoufalé vězně koncentráků. Je mi líto, ale bojím se, že se ze škatulky teenagerských hrdinů zcela vymaní až za hodně dlouhou dobu. Tím nechci říct, že by vyloženě kazil, ale být na jeho místě někdo jiný, bylo by lépe a vhodnějších mladých herců máme určitě dost. Ovšem Cieslar měl k ruce jinak výbornou sestavu, která Mádlovy zdatně vypomáhala, což platí především pro prakticky neznámou Clémence Thioly, která je nejen přirozeně hezká, ale podává i uvěřitelný projev. Eric Bouwer se prozměnu rochnil v roli důstojníka SS a jeho postavu jsem spolehlivě nenáviděl. Na naše poměry se mi líbila i sugestivně podaná atmosféra koncentračního tábora a tady mohou filmaři směle konkurovat podobně laděným snímkům, které jsou obecně považovány za velkofilmy. A nakonec se mi líbilo i to ohraničení 70tými léty, jakkoliv bylo kýčovité. Vedle Mádla mi ještě dělal problém dabing. Nevím, jestli film šel do naší distribuce s titulky, ale dabing se tady příliš nepovedl. především mi vadilo, že Němci nemluvili německy, což u válečných filmů ubírá značně na autenticitě. Navíc je to už dnes zcela běžné. Nicméně i tak patří Colette v rámci naší kinematografie k silnému nadprůměru. 80% (27.02.2014)