Profesionál

Zvláštní film, který neskutečným způsobem těží ze spojení Belmondo a Ennio Morricone. Belmondo je ve své roli dokonale přesvědčivý. Jeho ve vážné pozici opravdu obdivuji a jsem moc rád, že také jednou odložil svůj úsměv a vtip. Po celou dobu mu hraje bezchybný Ennio Morricone a jeden z jeho nejlepší kousků, Chi mai. Film je jinak poměrný jednoduchý, ale není to na škodu, protože i tak se jedná o pro mě jedné z nejlepších filmů Jean- Paula Belmonda, který v závěru diváka naprosto položí. (19.07.2007)

Film mal veľmi komótny začiatok a všetky scény mi prišli strašne strojené, tak som silno začala rozmýšľať prečo som vlastne voľakedy toho Belmonda na TV obrazovkách ako malá žrala. Lenže potom opustil africký kontinent, obliekol si modrú košeľu, koženú bundu, na krk zavesil zlatú reťaz a zrazu to bol ťažký profesionál a šarmantný chlap ... a áno, spomenula som si. A nebol to ani zlý príbeh. A Morriconeho hlavný hudobný motív zaznel vo filme asi miliónkrát ... všimli ste si? (18.08.2016)

,,Myslíš, že umřu?" ,,Ano." Jeden z těch filmů, které potěší i po letech. I když slovo potěší není asi zcela na místě, jelikož se jedná o snímek krutý a pro hlavního hrdinu bezvýchodný. Pokud tedy nebereme jako uspokojení prohlášení - pomsta je má či pomsta chutná sladce. Stále aktuální politické téma, kdy stát se neštítí žádných praktik, chce-li prosadit svou, kdy policie místo ochrany mlátí svědky a kdy síla tisku pomalu padá. A to byl prosím rok 1981. Dnes si většina politiků z médií nic nedělá (zejména u nás). Očekávaný konec připomene další francouzské a italské filmy, mj. třeba s A.Delonem. Dobro zkrátka vždy nevítězí (v životě). (02.10.2017)

V bohatej filmografii francúzskeho hereckého velikána → Jeana-Paula Belmonda, sa síce až tak extra dobre nevyznám, (ne)orientujem sa, aspoň zatiaľ nie, lebo neskôr chcem a musím (skrátka, nevidel som toľko filmov, aby som to mohol vedieť prípadne kvalitatívne posúdiť), čiže tým pádom nemôžem úplne čestne prehlásiť, že skrz Profesionála, uzrelo svetlo sveta, hercov doposiaľ najlepší film, ale rozhodne si myslím, že sa jednoznačne jedná o jeden z jeho najlepších kinematografických zárezov, ktorý ma mimochodom mimoriadne zaujal, aj keď som na ňom súčasne ponachádzal i niekoľko viditeľných „chýb na kráse”, no i napriek tomu väčšinou prevládala veľká, až skoro by som povedal, že „maximálna spokojnosť”, možno i vďaka emotívnej, Morriconeho hudbe, teda by som sa mal najmä vrelo poďakovať → večne sa opakujúcemu, hudobnému motívu: Le vent, le cri ( Vietor, krik ), čo sa divákovi snáď automaticky vryje pod kožu, že sa dá počúvať i samostatne. Na základe toho ale nehovorím, že „Bébel” by bol v nejakom, výraznejšom ústraní, ba práve naopak, dáva zo seba maximum, a to konkrétne od začiatku až po koniec, keď sa mi už tisli slzy do očí z predchádzajúceho diania, ktoré ma normálne priklincovalo do sedačky ! Protagonistovi zvyčajne šliape na päty → vskutku nepríjemný antagonista Robert Hossein (tieto postavy to proste majú v náplní ich práce, ale tento to ešte akosi strašne obľubuje), s ktorým nebude žiadnej núdze o samé konfrontácie, kde dokonca tá naprosto zásadná, je ako vystrihnutá z „Divokého západu”, ale to už trochu predbieham nasledujúce udalosti, pretože s agentom tajnej služby, Josselinom “Jossom” Beaumontom v podaní J-P Belmonda, sa na samý úvod, najprv zoznamujem v dosť prekérnej situácii v jednej z afrických krajín, aby som pokračoval v jeho ťažení po Paríži, kedy sa veci stávajú priamo súmernými... Nie je nad to si zakaždým vychutnávať staré, či povedzme aj staršie filmy, keďže tie „nové”, v podstate, nestoja vôbec za nič !   (25.06.2022)

Film o tajném agentovi francouzské vlády, zrazeném vlastní zemí, se řadí mezi nejznámější snímky Jeana-Paula Belmonda. Poté, co se Joss Beaumont vrací z Afriky do Francie, tak rozehrává hru na kočku a na myš, s vládou své rodné země. A je se na co dívat. Profesionál není jako typická Belmondovka. Je více akční, drsný, ale samozřejmě dojde i na tradiční hlášky a humor v podání hlavního hrdiny. Ennio Morricone je hudební Bůh - to ví každý, ale zde vytvořil jeden ze svých úplně nejlepších partů a hudba v tomto případě opět posouvá už tak kvalitní film do úplně jiné roviny. Ještě teď mi v hlavě zní ta nádherná mrazivá melodie, která se prolíná téměř celým snímkem. A ještě něco. Scéna, kdy se setká Beaumont s komisařem Rossenem je jako vystřižená z Leoneho westernů, tady jsem si skutečně pochutnal. Jeden z těch nesmrtelných francouzských filmů ze staré školy. (06.01.2011)