Réžia:
Georges LautnerKamera:
Henri DecaëHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Jean-Paul Belmondo, Jean Desailly, Cyrielle Clair, Marie-Christine Descouard, Elisabeth Margoni, Jean-Louis Richard, Michel Beaune (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Joss Beaumont bol jeden z najlepších francúzskych tajných agentov a preto mu bola zverená mimoriadne chúlostivá a náročná úloha - odstrániť afrického diktátora. Potom, ako sa v Paríži zmenilo politické smerovanie, sa zmenil aj pohľad na diktátora a útok na neho sa stal odrazu z ekonomických dôvodov nevhodným. Beaumontovi nadriadení sa preto rozhodli sa ho zbaviť a vyzradili ho diktátorovým bezpečnostným zložkám. Po rokoch mučenia a väznenia sa mu konečne podarilo utiecť a vracia sa do Paríža, aby sa pomstil... (RTVS)
(viac)Recenzie (539)
Doteraz šla Belmondova filmografia akosi (nechcene) mimo mňa, tak som sa do nej konečne zahryzol a toto je jeden vôbec z prvých filmov, ktorý som s týmto francúzskym sympaťákom videl. Je nutné povedať, že som čakal nejaký ľahší žáner, podľa čo sa o belmondovkách hovorí. Námet je skvelý, príťažlivý a s veľkým akčným potenciálom, ktorí tvorcovia naplno využili. Prestrelky, bitky a hlavne jedna jediná autonaháňačka boli natočené presvedčivo a vo veľkom štýle. Takmer päťdesiatročný Belmondo bol v tomto v perfektnej forme, dokonalý masér. 90%. ()
Tak tohle bude patrně ten nejsměšnější film co jsem kdy viděl spolu s nejabsurdnějším hodnocením a kultem kultovosti. Opravdu směšné v každém ohledu. Postsynchrony lítají v éteru doplněné ruchy soubojů, které by vytvořil lépe a věrohodněji zřejmě i zvukař z mateřské školky, souboje dokazují, že i když se svého soupeře ve skutečnosti nedotknete, příval větru z vaší paže je tak silný, že ho odfoukne pryč. Střih je dokonale toporný a frigidně souzní s hereckými výkony, které jsou patrně tím největším skvostem celého tohodle slavného spektáklu. Profesionála jsem si pustil na základě knížky o Morriconem, kde je Profesionál popisován jako film, který Ennia proslavil v celé Francii ze všech filmů nejvíce. Když jsem ale hodinu a půl poslouchal neustále dokola jedno a to samé hudební téma, opět jsem musel jen kroutit hlavou nad tím, co může ta široká divácká obec na tomhle "filmu" vidět. Opravdu hodně absurdní zážitek. 2/10 ()
Jeden z případů, kdy bez ohledu na sentiment jdu s hodnocením dolu. A za co? Film má pár silných momentů, viděl jsem ho dokonce v originále, ale ten formát televizní detektivky mi už trošku vadí. Navíc je bez výraznějších režisérských nápadů a spoléhá výhradně na Belmonda. Nebýt Moricconeho hudby (které ostatně také není příliš, v podstatě jeden a půl geniálního motivu), tak nevím, nevím. Ale od Belmonda jednoznačně The Best. ()
Jean-Paul Belmondo si vytvořil svou hereckou pověst a slávu právě na postavách dobrodruhů, detektivů a agentů nejrůznějšího ražení a jeho hrdina s filmu Profesionál je doslova esencí toho, co je na Belmondově herectví typické a co diváci obdivují. Chytrý scénář, hlášky, souboje a překvapivý konec. Patrně nejlepší Belmondův film. Celkový dojem: 95 %. ()
Atentátnický krimi thriller s Belmondem v roli agenta, který chce natruc nadřízeným dostát svému úkolu zabít prezidenta (nyní už spřátelené) africké země. Jean-Paul zde spíše připomíná Bonda či Bourna, než své oblíbené všeho schopné usměvavé komisaře Bertrandy a podobné typy. A také Robert Hossein dobře hraje všeho schopnou chladnou policejní svini komisaře Rosena. Povedený konec - jinak jen mírně nadprůměrný film. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=fsCk5wJX9TE ()
Galéria (77)
Fotka © Les Films Ariane
Zaujímavosti (22)
- Aby se snížily produkční náklady, byly všechny scény odehrávající se v Africe natočeny v regionu Camargue na jihu Francie a štáb obsadil jako komparzisty afroamerické studenty z univerzity v Montpellier. (sator)
- Titulní píseň od Ennia Morriconeho s názvem „Chai mai“ zazněla při pohřební ceremonii Jeana Paula Belmonda v pařížské Invalidovně. (Durotar93)
- Americký romanopisec, esejista a filmový kritik Stephen Hunter uvedl, že se autor knihy „Death of a Thin-Skinned Animal“, Patrick Alexander, která byla předlohou filmu, inspiroval jeho románem „Dead Zero“. Zároveň si ale kladl otázku, kde končí inspirace a začíná spisovatelská krádež. (sator)
Reklama