Strach nad mestom

Celou dobu jsem měl pocit, že sleduju opravdu pořádný film, řemeslně výborně udělaný. Belmondo je tu výborný, má i několik pěkných hlášek, což je u něj očekávaný standard. Jen jednu námitku bych měl: on toho pošuka přece už viděl, když ho honil po střechách a v obchodě. Jak to, že ho pak nepoznal, když se s ním potkal? To mi vždycky vrtá hlavou. Ale stejně mi to nezabrání, abych hodnotil, jak hodnotím. "Nemám čas hrát si tady na pořádkové síly a studenty. Já odložím obušek, ty dlažební kostku, a klidně diskutujem." (16.07.2005)

Charizmatický francúzsky herec s veľkým H, Jean-Paul Belmondo, totiž nie je len takým obyčajným hercom, on je predovšetkým i „kaskadérom”, a to celým telom a dušou, čo priam najlepšie pozorovať pri strhujúcej sekvencii s metrom, kde sa môže snáď úplne naplno realizovať, až tým doslova riskuje svoj vlastný krk (lepšie povedané svoju hlavu), rovnako ako i jeho postava komisára Jeana Letelliera, pričom tu sa akurát spája realita s fikciou, čo vnímam, ako rušivý element, ktorý mi následne trochu prekáža... Na jednej strane som určite nadšený z toho, aký je mimoriadne flexibilný, trebárs v predchádzajúcej pasáži, pre zmenu zase behá a skáče po strechách galérie Lafayette, hádam pomaly lepšie, ako taký akčný hrdina Jason Bourne, no zároveň sa tým pádom zrejme príliš tlačí na pílu, čím by som chcel ďalej naznačiť najmä to, že sa týmito „cirkusovými kreáciami” rozhodne nešetrí, až sa možno naštrbujú výsledné dojmy z pozerania filmu, ktorý si inak celkom obstojne udržiava svoj stanovený rytmus a štandard, pretože je rozdelený na dve etapy. Hneď vysvetlím, čo mám tým vlastne na mysli: „Totižto by som rád pochválil scenáristický nápad, nie však scenár ako taký, spočívajúci skrátka v tom, že snímok obsahuje ("až") dvoch antagonistov”, kvôli čomu býva divák nielen veľmi často zamestnávaným, ale súčasne si k tomu ani nemá poriadny čas kedy oddýchnuť, no na druhej strane sa miestami zas čuduje, ako tento príbeh zvláštne funguje... Obsadenie talianskeho herca Adalberta Mariu Merliho, vnímam celkovo pozitívne, keďže podáva zaujímavý herecký výkon, ktorý ma absolútne nenechal na pochybách, že by jeho angažovanie nebolo dobrou/vhodnou voľbou. To je vôbec asi najväčšie plus, čo ma na tomto thrilleri najviac zaujalo. A na záver : Mal som proste väčšie očakávania ohľadom ďalšej "verneuilovky", ktorá ma síce až tak nestrhla, ako som si zo začiatku naivne myslel, že by ma mohla počas sledovania strhnúť, a to i napriek tomu, že je doslovne „nasiaknutá” samými, krkolomnými situáciami, pri ktorých by sa očividne červenal i taký »klasický akrobat Buster Keaton«, no podotýkam, že niekedy menej znamená viac, t.j. Bébel sa mal viacej držať na uzde, čo by asi  z jeho strany nebolo možné, a tak preto bol i "recenzent" neoblomným pozorovateľom... (28.07.2022)

Standardní francouzská kriminálka se dvěma plány - snaha o dopadení vraha Belmondova kolegy (vpodstatě pomsta) a hon za psychopatem vraždícím ženy, co v jeho očích zhřešily. V jisté chvíli si musí komisař vybrat, koho dopadne jako prvního...2* si však zaslouží Belmondovy tělocvičné kousky. Z jeho lezení po střechách mě brněly nohy, jízda na střeše metra mi přivodila mrazení všude. Chvíli jsem litoval, proč je vrah divákovi ukázán tak brzy, jelikož větší anonymita (jako v mnohých giallo) by možná stupňovala napětí, pak jsem ale pochopil záměr tvůrců: vrahova drzost neměla hranic. Škoda, že namísto škrcení nevzal do ruky břitvu... Kdysi se mi líbilo více, ale i po letech příjemná podívaná... (21.07.2014)

Po dlouhých letech, kdy jsem film neviděl, jsem si Strach nad městem připomněl a musím říct, že neztratil vůbec nic ze svého kouzla. Výborná je tradičně Morriconeho hudba, i když v některých pasážích (jako třeba honička na střeše), jí trošku postrádám. Ale jinak prakticky bez výhrad - Belmondo je jako vždy skvělý a z některých jeho kaskadérských kousků až mrazí. Záporák je správně slizký a snímek působí i po tolika letech svěže (pokud mu odpustíte záběry z pohledu Minose). Prostě klasika ze staré školy a jeden z nejlepších Belmondových filmů. (17.11.2009)

Po letech jsem si včera na čété dvojce zopákl tuto klasiku, no za mlada mi připadala trochu serióznější, svému názvu odpovídající. I přes Belmondovu zdejší superhrdinnost, namyšlenost a ignoranství, stejně tak přes záporákovu nebetyčnou oprsklost, se jedná od nadprůměrnou (akční) detektivku, u které jsem se nenudil, ale mýlil jsem se, když jsem si říkal, že bych mohl po letech přehodnocovat směrem nahoru. 70% (21.07.2014)