Réžia:
Jean-Paul RappeneauScenár:
Jean-Paul RappeneauKamera:
Claude RenoirHudba:
Michel LegrandHrajú:
Jean-Paul Belmondo, Marlène Jobert, Laura Antonelli, Michel Auclair, Julien Guiomar, Mario David, Charles Denner, Georges Beller, Paul Crauchet (viac)Obsahy(1)
Nicolas Philibert bol najdúch, ktorý vyrástol v rodine obchodníka s vínom a keď dospel, oženil sa s jeho dcérou Charlottou. Ctižiadostivá dievčina sa však zahľadela do bohatého baróna. Žiarlivý Nicolas ho zabil a zachránil sa útekom do Ameriky. Keď sa tam chcel oženiť s dcérou najväčšieho boháča v kraji, vyšlo najavo, že už vo Francúzsku, kde práve zúrila Veľká francúzska revolúcia, už jednu ženu má. A tak sa Nicholas vypraví domov, aby sa rozviedol... (STV)
(viac)Videá (3)
Recenzie (138)
Můj neoblíbenější Belmondo. Ve filmu se střídají dvě roviny - komická a tragická a obě jedou naplno. Když je sranda, tak se prostě nezastavíte smíchem. Když přijde tragika, tak prostě i hudba přejde do moll a tuhne krev v žilách. Mezi Belmondem a Jobertovou to jiskří tak, že se divím, že všechno kolem nehořelo. Oba jsou úžasně sehraní a nahrávají si výtečně na smeč. Pokud se chcete pobavit, držet hrdinům palce, poslechnout si výtečnou hudbu a po bůhví kolikáté se přesvědčit o hereckém nadání Jean - Paula Belmonda a Marléne Jobertové, "Manželé z roku II" jsou pro vás snad nejvhodnější volbou. ()
Francouzská klasika. Sladká a šťavnatá. Kostýmovka s krásnou hudbou. Belmondo a nádherná Marlene, která opustila filmovou kariéru dřív, než stačila na plátně zestárnout, takže mladí filmofilové ani nevědí, že je matkou dnes stejně úspěšné Evy Greenové. K filmu mého mládí neumím být kritická, na francouzských sedmdesátkách jsem vyrostla. Slyším jen úryvek hudby, skvěle Krampolem dabovaného Belmonda, vidím zrzavé vlasy MJ a už vím. Manželé z roku II. ()
Nenáročná dobrodružná historická komedie s Belmondem. Věštkyně jim předpověděla, že on zbohatne v Novém světě a ona že se stane vévodkyní, do toho však zuřivě vypukla velká francouzská revoluce. Film je vhodný pro milovníky historických příběhů typu Angeliky, Fanfána Tulipána, nebo Cartouche. Já se však bavil jen místy. Trailer: http://www.csfd.cz/film/32432-manzele-z-roku-ii-maries-de-lan-ii-les/videa/ ()
Za stále zvonících zvonů revoluce Belmondo zjišťuje, že stará láska nepodléhá korozi a když se nějaké známky rzi náhodou objeví, profackováním je promptně odstraní.. Škoda, že se chaos doby často obtisknul i do samotného podání, nicméně pro fyzické herectví Bébela se v soubojích muže proti muži najde živná půda. S humorem je to už trochu horší.. ()
Žánr "dobrodružný" pasuje na tento film naprosto a úplně. Zběsilá honička Nicolase Philiberta za jeho ženou Charlottou přes dva kontinenty, revoluci a válku je vskutku dobrodružná a neustále drží diváka v dobré náladě. Mám rád takové satirické návraty francouzského filmu k stěžejním okamžikům dějin národa a špetka vtipu rozhodně neuškodila. Jen těch žen tam bylo až příliš a kdybych byl Nicolasem, asi bych bral Lauru Antonelli, ačkoliv zrzavá a svérázná Marlène byla též velice okouzlující. Výborný film, u kterého se člověk nenudí a pokud máte rádi dobu bídníků a rádi si připomínáte pád Bastily či za zvuku Marseillaisy táhnete na Rakušany, je to přesně dílo pro vás. 70% ()
Galéria (52)
Zaujímavosti (14)
- Ve francouzských kinech dosáhl film návštěvnosti bezmála tří miliónů diváků a z domácí produkce byl pátým nejúspěšnějším snímkem v roce 1971. Velký úspěch měl například také ve Španělsku a v Itálii. (argenson)
- Belmondo do filmu prosadil herce Pierra Brasseura, kterého velice obdivoval. Ten ale během celého natáčení nebyl ani chvíli střízlivý, tak ho produkce nakonec poslala domů. Belmondo se ho zastal a řekl, že v tom případě půjde i on. Brasseura nepropustili a film byl dokončen i s jeho účastí. (raininface)
- Alexandre Mnouchkine, který již stál za filmy Muž z Ria (1964) a Les Tribulations d'un Chinois en Chine (1965), měl produkovat i tento film, ale po obdržení prvních odhadů od projektu upustil a předpověděl, že film bude příliš drahý. Film převzal Alain Poiré ze společnosti Gaumont. Poté, co Poiré požádal Reného Claira, aby natočil svůj film Les Fêtes galantes (1965) v Rumunsku, navrhl stejný princip i Rappeneauovi, aby měl přístup k velkým prostředkům, kulisám a komparzu s přijatelným rozpočtem, což by ve Francii nebylo možné. (classic)
Reklama