100 000 dolárov na slnku

U filmu samotného jsem se docela nudil. Co se tomuto dílku ale nedá upřít je jisté kouzlo postav a doby. Jedinečné zobrazení mého soukromého archetypu chlapa: chlapi v tomhle filmu vypadají jako chlapi, chlapi v tomhle filmu se chovají jako chlapi. Přes dávku vyčuranosti se chovají zpříma, důstojně a tím svým způsobem fairplay, a to já můžu. Když něco řeknou, tak to udělají, a to já rád. Komická vložka Bliera gradující na konci, kterak vyhazuje Venturu z cimry narvané kurtizánami a komentuje to nějak jako "běž si hrát na dvorek chlapečku, tak" nemá chybu.. Taky mě potěšil Gert Fröbe vulgo Otto Crampe z Rána deštníkem:) Na konec klasická Belmondova hláška: "Na poušti neuškodí chovat se zdvořile - takže ty si přestaň otevírat hubu a ty koukej připravit žrádlo." (19.02.2010)

Saharský kamiónový western. 1) Vznosná hudba, při níž jsem měl pocit, že teď, právě teď, se děje něco neodvratného a osudového. A oni si přitom jenom kamioňáci hráli na honěnou._____ 2) Příjemná kamera, pěkná auta a nesporný půvab pouště._____ 3) 31letý Jean-Paul Belmondo a 45letý Lino Ventura tak, jak je známe z pozdějších filmů, navíc kvalitně nadabovaní._____ 4) Sledoval jsem snímek bez známek nudy._____ 5) Tak proč, sakra, mám z filmu rozpačité pocity? Že by nekvalitním dějem? Postava Schneidera je zcela nefunkční. Téměř nic se neděje - pořád jen nasedají nebo sesedají z aut, pokud nejsou za volantem. A ten konec jako v televizní inscenaci - nevynalézavý a odrecitovaný (došly peníze, či co?)._____ 6) Trochu si připadám jako v restauraci hotelu Intercontinental - kvalitní suroviny správně připravené, ale po jídle si jdu dát ještě dršťkovku někam do bufetu na spravení chuti. (22.01.2009)

Jean-Paul Belmondo versus Lino Ventura. Horká poušť, písek mezi zuby a příběh řidičů náklaďáků, který svým vyzněním velmi připomíná obdobný taktéž koprodukční snímek Francie a Itálie pod názvem ´Mzda strachu´ z roku 1953. Tam šlo o vysokou odměnu za převoz velmi nebezpečného nákladu, tady zase o chycení zlodějíčka nového náklaďáku s kontraktem v hodnotě 100 000,- dolarů. Výborně napsané dialogy, výborná kamera, výborná žhavá atmosféra. Dějství si drží tempo a vcelku razantní napětí. Honička náklaďáků ve stylu road movie kde jde stejně každému jen o jedno. O bohatství. Excelentní atmosféru jako u zmíněného snímku ´Mzda strachu´ se zopakovat zcela nepodařilo, ale i tak z toho vyčnívá razantní filmový zážitek. Film z prostředí, kde muži jsou stále muži a ženy jen na hraní, kterým se nedá věřit. Drsný příběh o přátelství v poušti ze světa řidičů náklaďáků. (08.09.2017)

Spolu s oběma Mzdami strachu kult filmů o náklaďácích a jejich olejem a potem páchnoucích odvážných šoférech. Natočit něco tak sexistického by dnes už neprošlo, protože ženy jsou tu jen za coury, co mají udělat večeři či nabídnout tělo a co si budeme nalhávat, ten chlapské kamarádství utužující konec jim na kreditu také nepřidal. Kromě akčních scén to samozřejmě stojí na hereckých výkonech. Lino Ventura je vizáží přímo předurčen pro řidičák C+E, domestik Blier má cisternu naplněnou vtipem a Belmondo v roli rošťáka Rocca je prostě Belmondem (dabing Jana Třísky nádherně zvýrazňuje to uličnictví). Škoda, že finanční možnosti nedovolily barvu, protože marocké scenérie by v ní byly poutavější a nemuseli bychom přes dvě třetiny filmu čekat na to, až nám Hervé řekne, že ten fungl nový fešácký náklaďák značky MacGuffin je červený.. (05.11.2018)

Francúzi natočili špageti-western, kde sa nejazdí na koňoch po prérii, ale na na náklaďákoch po púšti. Zbrane a bitky nechýbajú a ani sklamané a znovunájdené priateľstvo. So ženami je to vzhľadom na Belmondovu kariéru slabšie, jeho závozníčka okrem držania zbrane iba dolieva olej a nič, ale naozaj vôbec nič viac. Problém vo filme je s logikou celého konania skoro všetkých postáv od majiteľa firmy až po posledného šoféra, ktorý vzdy zachraňuje kolegu, ale je stále bezvýznamnou vedľajšou postavou. –––– Ty pro mně už nemáš vlídneho slova. – Nemohu dělat sto věcí najednou! (06.02.2016)