Kaidžútó no kessen: Godzilla no musuko

Pure cringe s velkou dávkou slapstickového humoru, děsivými příklady monstrózního rodičovství a náběhem na doják ve stylu Annaudových "Medvědů". "Son of Godzilla" je pro vyznavače vážnější linie v rámci japonských monstr bijáků svatokrádeží, ale pro příznivce naivní dětinskosti a gumákové spektakularity kajdžú představuje jeden z totálních vrcholů. Sice se kvůli omezenému rozpočtu tentokrát nekonají žádné hračkářské orgie jako v dílech pod režijní taktovkou Iširóa Hondy, ale plně to vyvažuje zdejší bezuzdné blbnutí, absence jakékoli vážnosti i naivně brakový rámec s geniálním vědcem, sličnou divoženkou a agilním reportérem, který za sólokaprem i padákem na tajuplný ostrov skočí. (27.02.2021)

Celkem pěkný, konzistentní příběh, ale dva body jej u mě srážejí... 1. antropomorfnost Godzilly (a hlavně jejího syna) se už vymyká hranicím, ve kterých dovolím své představivosti vidět monstra. Je tu prostě velký chlap v latexu, který hraje neohrabanou příšeru... A je tu dítě v pyžamu s přidělaným ocasem, které už se vůbec nesnaží o respekt budící pohyb stotunového monstra, ale poskakuje jako 100% člověk. Hm. Aspoň že to trochu bylo kompenzované velehmyzem, do kterého se lidský herec nasoukat nemohl... 2. hlavní postava (nemohu nazvat hrdinou) se zejména v první půli chová jako strašný debil. A má to asi být jemně vtipné nebo dokonce to má být jen jeho mladicky nerozvážná povaha. Takže kvůli tomu u mě skoro palec dolů. Ale docela se mi líbil způsob, kterým byl přemožen megapavouk, dojemné... (25.02.2012)

Nepříliš atraktivní tatínkovský design Godzilly a dětinská Minilla sráží jinak velmi povedený sci-fi příběh o kontrole počasí. Kombinace ještě usilovnějšího cílení na to nejmladší publikum a jinak vcelku (opravdu jen v rámci kaiju možností) dospělý příběh působí trochu podivně. Pěkné kulisy džungle a povedená ostatní monstra však vše příjemně vyvažují. Fukudův předchozí díl s Ebirou byl však přeci jen lepší. (08.06.2016)

9) SON OF GODZILLA (1967)___ORIGINAL SHOWA SERIES 1954-1974___Dějově prostinký a přesto (nebo možná právě proto) docela příjemný díl. Žádné typické na hlavu postavené dějové motanice, žádní ohraní mimozemšťané, žádné gigantické demolice metropolí, pouze jeden ostrov, parta meteorologů a dvě nová monstra. Těmi jsou obří kudlanka Kamacuras a obří pavouk Kumonga, oba dva jedni z vizuálně nejpodařenějších godzillích protivníků Showa éry. Samozřejmě, tenhle Fukudův zářez by se dal proklínat z jednoho prostého důvodu – poprvé se v něm zjevuje fanoušky neoblíbené godzillí mládě Minira, obtloustlý cvalík s vypoulenými bulvami, který přináší do godzillí série dětinskost a zbytečnou fraškovitost - ale jinak film disponuje pěkným vizuálem (hezká příroda tropického ostrova přeje kameře), studiové kulisy jsou k zulíbání, triky v kontextu Showa série opět úsměvně naivní a souboje celkem zábavné (Kumongovo plivání lepkavé pavučiny je vskutku mocnou zbraní). A jako bonus jedna amazonka s tváří japonské supermodelky :o) (31.08.2010)

Experimenty s počasím ano, že by jejich důsledkem byly obří kudlanky, mi ovšem nějak uniklo. Každopádně kudlanky jsou skvělé, když se ale probudí obří pavouk, stává se on číslem jedna. A jak se zdá, ani Godzilla nemá dostatek sil proti jeho lepkavým pavučinám a smrtícímu bodci (který zde nahrazuje chelicery). Souboj Godzilly s pavoukem patří k tomu nejlepšímu! Samozřejmě mladé godzillátko s výrazem debila posouvá film zbytečně do roviny parodie a trapné komedie, kdo má však rád tenhle typ filmů, nenechá si tím malým zmetkem zkazit zážitek. Vyzdvihnout je třeba i solidní kameru a slušnou hudbu. Mé hodnocení je částečně ovlivněno nostalgií, ale překvapilo mě, jak jsem si film i po hodně dlouhé době znovu užil. (20.06.2019)