The Zero Theorem

Gilliamův Teorém se musí rovnat 5*. Gilliamův Teorém se však v současném stavu rovná 3.42782*. K dosažení zbylých 1.57218* by bylo zapotřebí méně tvůrcovi exhibice během samoúčelného orwellovského prologu a větší soustředěnosti na to "o čem chce vyprávět a čemu kriticky uvědomělá zrcadla nastavovat"; takto se sice dotkne kde čeho od aktuálních problémů až po nejzásadnější otázky všehomíra, ale jen pramálo z toho. (20.07.2014)

Vedlejší a asi taky trošku slepá ulička Gillamovy geniální fantasmagorie. Film, ze kterého vás musí rozbolet hlava, což mě nepřekvapuje, ale když už ta hlava bolí, tak bych se ráda dobrala někam dál než na konec slepé uličky. Terry si chtěl pohrát a to se mu náramně povedlo. Proč ale malovat štětkou na zeď něco, čemu stačí trochu skromnější rámeček? (14.09.2014)

Tak jako mě nedávno maximálně potěšil nový Jarmusch, potěšil mě teď i nový Gilliam. Nedoufal jsem, že by ještě na stará kolena natočil film srovnatelný s geniálním Brazilem, ale povedlo se. A nelze jinak, než tenhle film s Brazilem srovnávat, skrze Brazil ho komentovat, protože se Brazilu hodně podobá. Takže: Pokud se vám Brazil líbí, měl by se vám líbit i The Zero Theorem. Stejně jako u Brazilu platí - úžasná hravost a fantazie, nekonečně nápaditá, typicky gilliamovská výpravnost, fantaskní děj zaplněný bizarními postavami... Ale ani omračující, úchvatná a bombastická vizuální stránka bohužel nezastře fakt, že filmový příběh neskrývá žádné velké moudro a poselství, ačkoliv je jeho leitmotivem Gilliamovo oblíbené téma - hledání smyslu života. Na film se hezky kouká, ale obsahově je myslím hodně plochý, i když to zpočátku tak nevypadá. A ta pohádka, kterak se do starého ošklivého povislého chlapa zamiluje mladá krásná samička, která v bílém latexu a zrzavé paruce vypadá jako ztělesněný sex, to už není orwellovská groteska, ale jen úsměvná erotická fantazie starého dědka (promiň, Terry). Nejlepší věta z celého filmu je jeden z úvodních reklamních sloganů: "Znuděni buddhismem, otráveni scientologií? Církev Batmana Vykupitele může být odpovědí!" Škoda, že filmový děj nešel radši tímhle směrem... (04.08.2014)

Záverečná "časť" z Terryho dysto scifi absúrdnej "trilógie" bola celkom podarená, chýbalo mi tam však pár vecí. Každopádne typický Gilliam, hoci nie v plnej sile. 80% Po Kafkovskom Brazil a paranoidno časovo slučkovom Twelve monkeys, prináša Terry Gilliam záverečné ohliadnutie sa za svetlou budúcnosťou v nemenej absúrdno paranoidnom príbehu o hľadaní duše a zmysle bytia, uprostred korporátnej spoločnosti. Rozkošná paródia na našu prítomnosť. Odkazy na Matrix potešili. 0 musí byť 100%. Jedine blázni sú normálny a jedine láska dáva veci dokopy. Chris Waltz znovu výborný. (25.01.2015)

Terry Gilliam se už nezmění a s tím se musí všichni smířit. The Zero Theorem má všechny jeho trademarky, které jeho věrné fanoušky uchvátí už od začátku. Typicky kafkovská atmosféra a odcizená budoucnost upomínají na jeho nejlepší díla a prakticky okamžitě vtáhnou do děje. Je vůbec radost sledovat celou vizuální stránku, která je opět promyšlená a uchvacující a tentokrát nabízí i přenádherné obrazy Qohenových představ, které jsou nasnímány naprosto dokonale, a ačkoli balancují na hranici kýče, nikdy k němu nesklouznou. O to větší je škoda, že film do našich kin takřka jistě nezamíří. Nezklame ani volba herců, která se opět vydařila. Waltz tu konečně hraje něco trošku jiného a je stejně skvělý jako vždy, možná mu role ušlápnutého introverta sedla trošku víc, každopádně si ji viditelně užívá a splňuje představu o typicky gilliamovském hrdinovi. Ostatní už prakticky nestojí za řeč, protože je tu hlavně on, ačkoli i David Thewlis je v rámci možností skvělý a Mélanie Thierry sexy. Problémem je ústřední příběh, který nakusuje moc témat a žádné pořádně nevyužívá, jako by se Gilliam snažil vtěsnat sem všechno, co ho na současnosti trápí. Někdy se mu daří víc, jindy méně, každopádně tempo není úplně nejsvěžejší a střídají se tu pasáže svižné s těmi unylými. Jelikož tu ale nechybí ani trošku "pythonovského" humoru a celé to má zvláštní kouzlo, rozhodně se film nevyplatí zatracovat. Jen je potřeba se na něj podívat víckrát a odhalit zdánlivě skryté významy a vtípky, což může být pro dnešního diváka problém. 70% (21.07.2014)