Andrej Rublev
Andrej Rubljov
Andrei Rublev
Andrei Rublev
Andrei Rublev
Andrei Rublev
Réžia:
Andrej TarkovskijKamera:
Vadim JusovHudba:
Vjačeslav OvčinnikovHrajú:
Anatolij Solonicyn, Nikolaj Griňko, Bolot Bejšenalijev, Nikolaj Burljajev, Jurij Nikulin, Rolan Bykov, Dmitrij Orlovskij, Michail Kononov (viac)Obsahy(1)
Historická freska zachytáva niekoľko epizód zo života maliara ikon Andreja Rubľova. Prostredníctvom portrétu tohto génia podáva pôsobivý obraz ruskej spoločnosti v 15. storočí, v období poznačenom tatárskymi vpádmi, náboženským dogmatizmom a epidémiami. Mierny a citlivý Andrej Rubľov je svedkom búrlivých udalostí drancovania a napokon aj víťazstva nad tatárskou Zlatou Hordou. Sám však nedokáže vo svete poznačenom surovosťou a utrpením tvoriť a tak sa rozhodne pre sľub mlčania. Film je pôsobivou reflexiou o zmysle a význame umeleckej tvorby, o konfrontácii umelca a reality. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (251)
Nevidel som síce všetky filmy sveta, nevidel som ani jedno percento z nich. Ale došiel som k skutočnosti, že už nemusím vidieť žiaden, lebo som videl ten najlepší. ()
Prvé stretnutie s Tarkovskim a musím uviesť, že som čakal viac. Úvod, hoci natiahnutý, sa mi páčil + neskoršie citáty z Písma prerozprávané postavami majú čo povedať aj v dnešných časoch. Avšak nájazdy Tatarov... to bola prvá chyba, to bol trapas! Pripomínalo mi to o dosť neskoršiu Jakubiskovu nepodarenú Bathory. Neskoršie náhle odbočenie príbehu k Boriskovi, to bol druhý šok. Záver bol fajn a stopáž mi popravde nevadila, no nemastnosť-neslanosť mi vadila. ()
jurodivý film ()
Filmová báseň, psaná volným veršem. Já ale v básničkách radši rýmy a bylo tak pro mě utrpením to vůbec dokoukat. Kam se hrabe Bittner. ()
Mohlo to mať aj 500min a zacinat o 2:30 v noci. ()
Po třech hodinách Andreje Rubleva mi takové Údolí včel připadá jako oddychový filmeček (nic proti Františku Vláčilovi samozřejmě!). Tohle je opravdu těžký film, řekl bych, že jsem pochopil stěží polovinu toho, co se Tarkovskij snažil sdělit. Určitě se na něj podívám někdy znovu, ale bude to chtít pořádnou duševní přípravu, protože je to film, který se do vás zaryje opravdu hluboko. ()
Tak bohužel zjišťuju, že tyhle černobílý filozofický veledíla asi nejsou nic pro mě. Sílu z toho cítim, ale že by mě to ňejak nadchnulo tak to ne e... ()
Těžko hodnotit. Film, co se týče myšlenky, poselství a naturalistického zobrazení ruské společnosti ve středověku, není špatný. Bohužel hrozně trpí délkou a roztahanými pasážemi, kde máte co dělat, abyste film vůbec dokoukali do konce. Pro diváka, který nehltá plnými doušky filosofické dialogy, je asi tato poetická báseň těžko stravitelná. ()
Tarkovskemu šlo o vztah mezi uměním a skutečností, o problém vztahu umělce se světem a se sebou samým. Rusko se jeví jako země krveprolití a hrůz, ale i jako země niterne zbožnosti. Není tedy divu, že Tarkovski měl problémy s režimem, respektive režim měl problém s ním. Ingmar Bergman jednou řekl, že Tarkovskij je pro něho nejdůležitějším ze všech filmových tvůrců, neboť ,,nalezl řeč odpovídající samé podstatě filmu". ()
I kdyby na začátku Andrej nakreslil jednoho toho Ježíše s Downem a následující 3 hodiny by se divák koukal jak schne barva, stejně by se našli tací, kteří by z fleku dali 5* a hned filozofovali nad tím, co chtěl uspávač hadů Tarkovskij tímto lékem na insomnii říct. ()
Tak jsem si dal tenhle majstrštyk (nemíním to ironicky) a můžu říct, že jsem to dokoukal jen proto, že se to "sluší" mít to ve shlédnutých. O Rublevovi se toho člověk moc nedoví (mohlo se to klidně jmenovat Sergej Fedorov), více už o poměrech v té době v Rusku. Markéta Lazarová je proti tomuhle filmu nabitá dějem :-). Film má ale i klady. Scény vpádu Tatarů, pohanský svátek nebo celá kapitola o zvonu byly opravdu podmanivé. Možná kdyby Andrej Rublev netrval 3 hodiny, vzal bych si z něj mnohem víc. ()
Pro nejdelší verzi-autorskou bývá používán název STRASTI PO ANDREJU. ()
Dnešná premiéra. Na tento film som išiel s miernym skepticizmom a ono sa to vyplatilo. Film má tri verzie kino má 175 min špeciálna 186 min a režisérska 206 min. Ja som išiel rovno na režisérsku. Rusi ma zase príjemne prekvapili. Film má pomalé tempo a je pekne natiahnutý ale myslím to v dobrom. Ja osobne by som nevinechal nič. Príbeh je zaujímavý a dobre spracovaný. Na koľko sa film drží historických udalostí neviem. Každopádne viem, že na svoj rok a vlastne aj na dnešnú dobu je tento film surový . Neberie si servítky pred ústa. Čo sa týka hercov a hereckých výkonov sú veľmi dobre. Hudba je fajn a pridáva na atmosfére. Jediné mínus sú hluché miesta. Sú tu síce slušne a pekné zábery ale ja osobne by som ich zredukoval ale nie je to až taký veľký mínus. Film môžem odporučiť, každému kto má rád ruskú historiu a samozrejme drámu. Celkové hodnotenie za mňa je 80%. ()
Stroj času do 15. století v Rusku. Takhle nějak bych popsal tento film, protože Andrej Tarkovskij tuto dobu vystihl tak neuvěřitelně dobře, že jsem při sledování zapomínál že se vůbec koukám na film, jako bych se ocitl v minulosti, se vší hrůzou a děsem , bylo to surové, drsné a věrohodné. Film, ale není pro každého, celý je totiž dost náročný na sledování, film pokládá spoustu filozofických otázek a celý je pojat velmi poeticky, navíc je dost pomalý a má velkou uměleckou váhu. Když jsem film viděl poprvé vůbec jsem nechápal, ale nyní jsem si film plně vychutnal. ()
10/10 ()
Jednoduchá historická freska, odrážející život člověka v jednom z krutých období ruských dějin, kdy bratrovražedné války a nájezdy Tatarů Zlaté hordy byly běžným jevem. Film je dosti dlouhý a určitými částmi se vleče, nicméně pro pochopení smyslu života a impulzů tvorby velkého ruského malíře pozdního středověku jsou všechny tyto specifika žádoucí. ()
Táto filmová báseň ma tak vtiahla do seba, že som sa sám ocitol uprostred Ruska 15. storočia, prežíval som celú tú haravaru a zimomriavky mi behali po chrbte. Geniálne ! ()
Asi budu jen opakovat, co už zde bylo napsáno, ale co se týče Andreje Rubleva, nejde jinak. Viděl jsem DC verzi a musím říct, že si nejsem jist, jak film hodnotit. Podobně jako několik dalších výjimečných kousků oplývá vnitřní sofistikovaností, která zdaleka nekončí u popisu reálií. Věnuje se obyvatelům středověké Rusy, která byla po staletí roztržená mezi Asií a Evropou; proto je zde právě velmi důležité jisté "probuzení" Ruského lidu, ať už je symbolizované Boriskovým činem nebo někým jiným. Realistické záběry na boj s tatary působí daleko věrohodněji než novodobé filmové "bitvy" a ano, tenhle film si nemůže nikam napsat: "během natáčení neuhynula žádná zvířata" - což je také důkaz toho, že se režisér rozhodně nesnaží cokoli romantizovat. Se úsměvem bych asi Andreje doporučil těm, co jsou trpěliví (možná, neateisti), milují staré filmy, nevadí jim "babrat" se obrazy doby dávno minulé a potrpí si na zobrazování malosti člověka. ()
Umění a utrpení, je to slučitelné? Kde je v utrpení prostor a cesta nejen pro umělce, ale také pro vnímajícího člověka? Může mít utrpení "smysl" a je možné utrpení překonat? Snad právě o tom je Andrej Rublev. ()
PRO MUŽE:Filmová klasika o které bylo napsáno mnohonásobně víc stránek, než má film metrů. Historická freska – ano, velmi podobný Markétě Lazarové – ano, povinná záležitost pro znalce filmů – ano, umělecká kompozice scén a vyprávění obrazem – ano, rusky rozvláčný až rozteklý s těžko snesitelnou pomalostí – rozhodně ano, prakticky neskousnutelné pro běžného diváka – bohužel ano, možná i pro řadu filmových fanoušků. Filozofování ukotvené v moři nudy – ano. Je možné si z filmu odnést silný zážitek ? Ano. Je ale i možné při něm chcípnout nudou ? Ano. Vyberte si, co se vás týká a nechávám bez doporučení. Každý na svoje triko a vlastní riziko. PRO ŽENY A *CITLIVÉ* MUŽE: Tohle není žádné kuřátko, madame, takže při konzumaci nečekejte, že to bude lehké, výživné, chutné a lehce stravitelné. Pokud nejste zarytá intelektuálka toho nejtěžšího kalibru, tak se filmu vyhněte velikým obloukem. HLÁŠKA:Řekni mi, co je to za ženskou? To není ženská, to je Panna Marie. A co je v té bedýnce? Kristus, její syn. Tak jakápak panna, když má syna!! I když u vás v Rusku je možný všechno. Lépe Tarkovskij náboženskou debilitu ani ruskou realitu vystihnout nemohl – a zde ona památná slova vložil do úst tatarského nájezdníka. ()