Reklama

Reklama

Andrej Rubľov

  • Česko Andrej Rublev (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Historická freska zachytáva niekoľko epizód zo života maliara ikon Andreja Rubľova. Prostredníctvom portrétu tohto génia podáva pôsobivý obraz ruskej spoločnosti v 15. storočí, v období poznačenom tatárskymi vpádmi, náboženským dogmatizmom a epidémiami. Mierny a citlivý Andrej Rubľov je svedkom búrlivých udalostí drancovania a napokon aj víťazstva nad tatárskou Zlatou Hordou. Sám však nedokáže vo svete poznačenom surovosťou a utrpením tvoriť a tak sa rozhodne pre sľub mlčania. Film je pôsobivou reflexiou o zmysle a význame umeleckej tvorby, o konfrontácii umelca a reality. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (251)

Shadwell 

všetky recenzie používateľa

Zajímalo by mě, jak vypadal Bergman, když tohle veledílo uviděl poprvé, protože Sedmá pečeť je oproti Rublevovi jenom takový odlesk. Asi i proto shledal Rubleva za nejlepší film vůbec. Což je zároveň příznačná cesta inspirace a obdivu – určitá klika režisérů vzhlíží k Hřebejkovi, Hřebejk vzhlíží k Woody Allenovi, Allen vzhlíží k Bergmanovi a Bergman vzhlížel k Tarkovskému. A Tarkovskij... ten už neměl ke komu vzhlížet. Proto vzhlížel k Bohu. Andrej Rublev je rázná facka všem kostýmním dramatům v čele se zpátečnickým Spartakem od Kubricka a ještě o zlomek nevalnějším Lawrencem z Arábie. Přes nesamozřejmost a mimovolnost filmu (roztřesená forma a alegoričnost) je celý Rublev pečlivě naplánovaný a za každým záběrem stojí jasný záměr s možností jasného výkladu. Takrovskij kupříkladu nechal zorat celé pole v první epizodě, aby dosáhl tmavšího pozadí ve scéně, nebo přikázal vyměnit stovky osikových polen za březová. Jak vidno, i vizionářství se neobejde bez systematického perfekcionismu. Tarkovskij - génius a filmový básník - má nad svou freskou neuvěřitelnou kontrolu a může si tak dělat, co se mu zamane – to je druhá věc, kterou si člověk uvědomí hned po té první: jak zacházet s tímto monstrem? Určitě na něj nelze napasovat tradiční kritéria. Takhle silnou rezonanci po skončení filmu zažije člověk jen párkrát za život (viděl jsem 205 minutový DC), a tato rezonance se přirozeně neslučuje s prvoplánovou zábavou. Závěrečná pasáž se zvonem patří oprávněně mezi to nejlepší, co filmové plátno nabídlo, a nejenže v ní Tarkovskij zaktivizoval dynamiku filmu, čili jako by se omlouval za předchozí zádumčivost, tato pasáž v sobě nese i výchozí rozpor – Rublevův nevyužívaný malířský „dar" od Boha versus iniciativa zvonaře Boriska. Zatímco Rublev je pouhý pozorovatel (viz návaznost na mnohoznačnou perspektivu filmu a podstatu ikon), který ve své latenci dojde až k rezignaci a mlčení, Borisko je jeho opakem. Sám (-spoiler-) zorganizuje riskantní úkol a odlije nový zvon pro knížete, a to i přes to, že tajemství „dar" odlévání nezná. Uvedený výchozí rozpor tedy prochází v závěru syntézou a je onou „předzvěstí probuzení Ruska". Rublev nalézá v činu Boriska ztracenou víru a oba po „zkoušce života" odcházejí konat, co umí nejlépe. ()

Lima 

všetky recenzie používateľa

Úchvatná filmová báseň. Syrová, krutá, nadčasová. V lesčems mi svým filmovým jazykem připomíná Vláčilovu Markétu Lazarovou. Klasika světové kinematografie. ()

Superpero 

všetky recenzie používateľa

Ve všech Tarkovského filmech (co jsem viděl) mi prostředí přijde spíše jako kulisa pro filosofické myšlenky hrdinů. Většinu jeho filmů jsem spíše nepochopil, Andreje jsem pochopil a možná právě kvůli "reálnému" středověkému prostředí. Tarkovský je opravdu mistr filmař a tahle jeho vize určitě nenechá hodně lidí chladnými. ()

novoten 

všetky recenzie používateľa

Nejsem příznivcem podobných příběhů (a například připodobňovanou Markétu Lazarovou upřímně nemám rád) a jediný důvod, proč jsem se ponořil do několika kapitol východní minulosti, byla pověst Tarkovského majstrštyku. I proto jsem přivítal režisérskou verzi, která stopáží přesahuje půlčtvrtou hodinku, abych tak mohl prožít opravdu všechno a doteď nevím, jestli jsem se rozhodl správně. První část jsem si totiž spíše přetrpěl. Životní moudra v obalu syrové historické fresky jsou poněkud silná káva a chytat se každého trpitelského monologu v naději, že rozpoznám jakoukoli oduševnělou ideu, mě zkrátka ničí. Jaké je pak překvapení, když se ve druhé části obraz zcela změní a děj od začátku vtáhne natolik, že se například nájezd Tatarů stane nezapomenutelným zážitkem. Když jsem pak okouzleně vnímal i celé snažení se zvonem a jeho metaforické vyznění, dostal jsem pocit, že jsem snad viděl dva různé filmy slátané pod jeden název. Přesto výhrady k odcizenosti a místy opravdu nesnesitelné pomalosti zůstávají a vzhledem k tomu, že Solaris nebo geniální Stalker hrají mnohem více na fantazii, budu stále tíhnout k těmto pozdějším počinům. ()

Kulmon 

všetky recenzie používateľa

Pověst, která tento středověký epos předchází, není daleko od pravdy. Některé scény jsou zcela geniální a nezapomenutelné. Na druhou stranu jsou tři hodiny dost a nejsem si jist, zda je celý ten čas dobře vyplněn. Druhá část byla místy zdlouhavá a ještě štěstí, že z letargie jsem se vždy dostal díky nějakému nevšednímu záběru, kterých je naštěstí dost. I tak patří Andrej Rublev mezi "must see filmy" díky nezpochybnitelnému režérskému umu Andreje Tarkovského, který zde prokázal. ()

H34D 

všetky recenzie používateľa

Drama bez větší dramatičnosti, válečné bez pořádné války, historické bez hlubšího zaobírání se historií, film o malíři, který nemaluje... Andrej Rublev je jako báseň bez veršů a více než kde jinde zde záleží na tom, co z něj divák dokáže vymáčknout a hlavně jak si to dokáže užít. Stejně jako v básni bez veršů se dá objevit hluboká poetika, tak i u tohoto filmu dokážu pochopit smrště superlativů skalních přiznivců Tarkovského, sám uznávám filozofický podklad jeho filmů, přitažlivé bizarní dialogy, přezvláštní komponování obrazů a scén i samotné vyprávění obrazem, ale je tady jedno velké "ale". Jeho filmy mě prostě nebaví a zejména 205 minutový Rublev pro mě představoval nefalšované utrpení. Byla to pro mě dlouhatánská nuda, které mě vyloženě přepínala do "úsporného" (apatického) režimu, ze kterého mě jen čas od času vzbudil záblesk nějakého zajímavého dialogu, či filozofické myšlenky, která stojí za úvahu a to je, s prominutím, zasraně málo. 3/10 ()

xxmartinxx 

všetky recenzie používateľa

Výborná Tarkovského práce, která budí respekt jak co se týče myšlenek, tak monumentálnosti. Bohužel ta okázalá "uměleckost" je tu až moc velká a drží si to ode mě odstup... Mám radši, když z filmu spíš přirozeně vyplývá, jako u Stalkera. i když to je samozřejmě jen subjektivní pocit. Pět hvězdiček tentokrát nedám, i když rozhodně smekám... A neviděl jsem naposled. ()

igi B. 

všetky recenzie používateľa

Fenomenální film. FILM. Pro mě jeden z deseti nejlepších filmů, co svět se světem točí... A to je celé. Na to řeči nestačí. ()

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Co znamená Markéta Lazarová pro českou kinematografii, tedy monumentální (a velmi nákladnou) středověkou fresku, znamená Andrej Rublev pro kinematografii sovětskou, potažmo ruskou. Měl to být sebevědomý symbol poválečného vzestupu sovětského filmu, pro éru Chruščovova vedení měl představovat totéž, co Petrovův Petr Veliký pro Stalina a jeho partu. Tarkovskij ale snímek kormidloval směrem k náboženské symbolice a mysticismu, konec konců původně nazval své dílo Andrejovy pašije. Osm let si režim s filmem nevěděl rady, než ho vzal na milost. Tarkovskij hodně energie věnoval vytvoření pocitu autenticity - snažil se o syrový, naturalistický styl, používal hrubé, neopracované materiály. Určitě jde o zásadní dílo národní kinematografie, které by dnes vznikalo jen stěží. Pro mě jde o nejstravitelnější Tarkovského film, ale i tak platí, že proslulé několikaminutové záběry leckoho vyčerpají. Pokud jsem v úvodu zmínil Markétu Lazarovou, ta pro mě představuje zřetelně sympatičtější a atraktivnější verzi středověku. I ta stopáž je v případě Markéty rozumější. 205 minut režisérské verze svědčí o tom, že Tarkovskij na diváka nemyslel. Celkový dojem: 80 %. ()

brit84 

všetky recenzie používateľa

Pro běžného filmového konzumenta bude tenhle velkofilm představovat nesežvýkatelné sousto. První díl byl docela síla i na mě. Nájezdy tatarů ve druhém už jsou trochu zajímavější. Jedno mě ale docela sere. Nechápu, proč někteří režiséři ubližují ve filmech zvířatům. To, že se to děje v kanibalských filmech, vypovídá o tom, že jsou jejich tvůrci naprostí kokoti. A to i proto, že točí něco na tohle téma. Ale že tohle nesmyslné násilí najdu i tady, mě docela zaskočilo. Já myslím, že autentičnost má film i bez hořící krávy nebo pádu koně ze dvou metrů a jeho následného zapíchnutí kopím. ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

Trochu jsem to čekal a bohužel se i dočkal, přestože je Andrej Rublev v mnoha ohledech hodně působivý, místy mě skoro až nudil, v určitých momentech úplně míjel (např. při duchovno-filozofických rozhovorech či při zobrazování ikon na konci filmu-nic jsem v tom neviděl, i když mi bylo jasné, že měl). První část mi přišla spíš průměrná, zobrazování doby bylo více než slušné, ale myšlenková potrava mi nesedla, nechutnala mně (a o tu šlo zpočátku především). Filmu jsem pořádně přišel na chuť až od části druhé, tedy při útoku na město, ten byl víc než parádní. Palec dolů za fakt, že je Andrej Rublev jedním z mála případů, kdy jsem byl rád, že hlavní hrdina není pořád na plátně, protože mě svojí vírou až iritoval. Celkově ještě slabší 4* a jen doufám, že v případě Tarkovského nedojde na moje pesimistické očekávání, tedy že zážitku z Ivanova dětství (prvního celovečeráku) se žádný z jeho dalších filmů už nepřiblíží. ()

Brouk 

všetky recenzie používateľa

Andrej Rublev.... Já, kdybych byl věřící v nějakého filmového boha, určitě bych si na pomyslný oltář, kde bych vzdával tomuto bohu hold, položil mé DivX CD (mohu vážným zájemcům poskytnout) s Andrejem Rublevem a každé ráno, poledne a večer (a kdykoli bych šel kolem) bych se mu uctivě a hluboce klaněl... Andrej Rublev je nezapomenutelné dílo, které patři na filmový olymp. Další komentář je naprosto zbytečný. To se prostě musí vidět. dovětkem jen, že ne všem se může zdát tento film zajímavý a bude chápán v kontextu i jako jako nudný... Z mého pohledu se jedná o naprosto dokonalé popsání tehdejšího stavu doby i mentality... A popis zvládl Tarkovskij víc než bravurně... howgh ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Rusko zubožené tatarskou (mongolskou) okupací, o které se málo ví a ještě méně píše. Rusko, které zachránilo podruhé v novodobých dějinách Evropu před dechristianizací. Rusko, které svým "pomoskovštěním" postupně sílí. Rusko Andreje Rubljova. Rusko ikon a naděje. Rusko snímané bezděčnou kamerou a jakoby nezúčastněnou režií. Sovětský svaz Andreje Tarkovského, stále ještě doufajícího v zbytky chruščovovské "otěpelji". Tání, které mrzne. Naděje, která neumírá. Zážitek, na který se nezapomíná. Oslava rychlé pomalosti a hbité myšlenky. ()

zelvopyr 

všetky recenzie používateľa

I tento film Tarkovského spíš klade otázky, než něco vysvětluje, a doprovází je syrově melodramatickým obrazem. Kdybych měl jmenovat, bylo by to hned několik scén, které nadlouho utkvějí v mysli (čímž shrnuji hlavní rozdíl proti snovému Vláčilovi). Ať už úvodní trochu mimózní laškování s balónem, dovádění nahých pohanů, dobývání Vladimiru, horečné lití zvonu... Celý motiv filmu, obroda a očista, se na mě přenesl a cítím se myšlenkově hodně jinde. Obával jsem se původně, že budu potřebovat být na film speciálně naladěn, ale naladil si mě raz dva :) ()

Hellboy 

všetky recenzie používateľa

Obával jsem se, že mě to bude neskutečně nudit a výsledek mě poměrně příjěmně překvapil, ale rozhodně neuchvátil! Rozplývat se nad tímto filmem neumím, není to prostě přímo můj šálek čaje. Přesto - chápu určité kvality tohoto filmu i proč si ho lidé cení. ()

Radko 

všetky recenzie používateľa

Videl som to trikrát v kine. Iste, chlapec zvonoodlievač, farebné ikony v závere, mysty nočné tance pohanských vyznavačov lesných duchov i úvodný balón boli fascinujúce. No na všetky úžasné scény boli prilepené asi tri tony ťaživej dumavej ruskej nudy. Spojenej nie s myšlienkou, len s prplaním sa v ťaživej bezvýchodiskovosti žitia. Nazýva sa to aj duchovný film, či duchovné precítenie obrazom. Es tut mir leid, aber necítim to tak. Doterajšie ohodnotenie bolo roky alibisticky opreté o celosvetovú cenenosť filmu. Páčilo sa to aj môjmu obľúbenému spisovateľovi. A tak som hodil štyri hviezdy. No ani po troch kino návštevách a jednom pozeraní doma z VHS som kľúč nenašiel. Kľúč, ktorý by mi otvoril brány umeleckého opojenia. Celok je pomerne zaujímavý, no skvostné povznášajúce pocity sa nedostavili. Na osobnej stupnici hodnotenia celosvetovo kritikmi cenených filmov tak preto Andrej Rubľov ostáva niekde na úrovni Bergmanovej Siedmej pečate. Čiže na úrovni solídneho priemeru. ()

Dan9K 

všetky recenzie používateľa

Nemám chuť psát tento komentář, protože se obávám, že bych se mohl opakovat. Byl ale předem "objednán", takže splichtím pár vět, ve kterých se pokusím naštvat většinu uživatelů :-) Za prvé musím říct, že po dosledování jsem chtěl umřít. Ještě nevím, jestli to mám brát positivně či ne, takže tomu nechám neutrální hodnotu. Tenhle typ filmů, jako je Markéta Lazarová nebo právě Andrej Rublev, jdou zcela mimo mě. Přijdou mi odtažité, neosobní, rozhárané a samozřejmě - nezábavné. Ani na vteřinu se mi bohužel nestalo, abych přestal myslet na to, že sleduji film. Zapůsobilo na mě několik velmi povedených záběrů, převážně na stylového Rubleva v kápi, zaujaly dialogy (především na začátku), naštvalo mě týrání koní a pobavily některé kruté pohledy na poslední výdechy těžce zraněných lidí. Hudby jsem si takřka nevšiml, samozřejmě vyjma konce, kde na mě zapůsobila dojmem těžce účelovým. Tyhle filmy nechápu, a proto slibuji, že se jim do budoucna budu snažit vyhýbat... ()

Ej Hlemýžď 

všetky recenzie používateľa

Cítím se ošizen, že mi nebylo dáno, aby se mi líbil typ filmů, jako je tento či Markéta Lazarová, v nichž chybí trocha vlídnosti a kde jako by nikdy ve středověku nesvitlo slunce, bylo pouze zamračeno či pršelo, všude marast a to i ve vzájemných mezilidských vztazích, až se divím, že lidstvo nevymřelo, byla-li by toto opravdu soustavná realita. Film je pojat jako několikadílná historická freska jen velmi volně na sebe navazujících epizod, v nichž některých, kdyby postava A. Rubleva chyběla, vůbec nic by se nestalo. Kdo k filmu prvoplánově přistupuje jako k životopisnému filmu o A.R. jako vynikajícímu autorovi ikon, bude asi rovněž zklamán a pár barevných snímků na konci to už nevytrhne. Každopádně mě omráčil už začátek filmu, kde ruskému mužikovi začátkem 15. století byl znám princip a praktické použití horkovzdušného balonu, což ve mně vyvolalo dojem, že půjde o podařenou veselohru. ()

Reklama

Reklama