CBGB – Kolíska punku

Přišlo mi to spíše jako dokument než film. Nemělo to vůbec žádnou energii. Jediné, co mě těšilo na filmu byla hudba známých kapel a také na konci filmu krátký zpěv Alana Rickmana. Jinak herci, ve filmu spíše působili jako asistenti a ne jako herci. Asistovali v dokumentu, nehráli ve filmu. Čekala jsem od tohoto filmu daleko víc. (02.04.2014)

Vkusně a decentně pojatý příběh o počátcích punku a underground rocku, což jsou hudební žánry, které mě zcela míjejí. O to větší hodnotu mají tři hvězdičky, které jsem udělil. Film rozhodně není nudný ani pro nezaujaté diváky, zpestřují ho zábavné scénky a pravidelné výtvarné vsuvky, jenom mi chybělo něco navíc, co by film učinilo mimořádným. Tedy kromě Alana Rickmana s šíleným hárem. :-) (06.06.2014)

Nejsem velký znalec hudby. Prostě poslouchám to co se mi líbí a mám dosti ucelený názor o tom co stojí za to poslouchat. A co se týče hudby, která zazní ve filmu, tak to je hudba, která se mi zamlouvá. A taky se mi líbilo provedení filmu. Vyprávění je trochu chaotické a pro lidi, kteří se v daném období neorientují to působí trochu složitě a já jako divák jsem si nedokázal úplně pospojovat všechny postavy, které se tam objevily. Ale o tom v tomto filmu zas tak nejde. Jde o to, nebo mě to alespoň přišlo, že celý film je pocta a poděkovaní a je dělán z lásky a pro radost a ne pro peníze. A taky se mě líbili ty komiksové vsuvky, který sloužily k zjednodušení vyprávění. Nechci film nějak srážet, ale tady rozhodně nejde o nějaké velké herecké výkony, ale výkony, které nejlépe popíšou atmosféru a mentalitu lidí, kteří tento klub provozovali. Alan Rickman si odehraje svoje a jeho nenucený výkon je fajn. Hodně mě potěšili herci ve vedlejší rolích jako Johnny Galecki, Rupert Grint nebo Stana Katic, kterou teď naprosto žeru v Castlovi. CBGB je hodně povedený film, ve kterém hraje hodně luxusní hudba a je vidět, že je dělán z lásky. A to mi stačí. (25.05.2014)

Mohl to být větší punkovej nářez (když už je to film o punku), ale jinak jsem si i docela rochnil, ta přehlídka tehdejší (a vlastně pořád aktuální) undergroundový scény, kdy si tu podávají dveře od zaplivaných hajzlíků kapely jako Talking Heads, Blondie nebo Ramones... to jednomu přejde mráz po zádech, ani neví jak. O recitující Patti Smith nebo jako vždy nařachaném Iggy Popovi ani nemluvě. Škoda, že filmu ke konci malinko dojde šťáva, teda nic proti Dead Boys, asi to byli punkáči se vším, co k tomu patří, ale tahle dějová linie, kdy jim Hilly Kristal dělá producenta, malinko vázla. To je ale fuck, protože Alan Rickman, ale i typově skvěle vybraní herci (Iggy, maníci z Ramones) byli výborní. Jdu si pustit nějakou tu opravdovou Muziku, Gabba Gabba Hey! (22.12.2013)

Podobnost s výbornými Good Vibrations je veliká, ale narozdíl od strhujícího příběhu Terri Hooleyho jsou osudy Hillyho Kristala bez zápletky a hlavně bez zápalu. Spíše jde o komediální přehlídku hudebních celebrit při jejich začátcích, kdy občas někdo šlápne do psího hovna a Hillymu je všechno tak nějak volný. I přes hodně svižnou formu je poslední třetina docela nudná a zachraňuje ji jen neustálá přítomnost poctivého punku. (18.12.2013)