CBGB – Kolíska punku

Film samotný by si možná i zasloužil čtyři hvězdičky, kdyby kapely v '73 nehrály skladby, které byly napsány až léta a léta později, na stěnách nebyly nálepky interpretů, kteří v klubu ještě ani nehráli a... Tak dále a tak podobně. Ale tohle prostě ignorovat nejde. (+ Malin Akerman je zřejmě ta nejhorší Debbie Harry, jakou kdy kdo mohl ztvárnit.) (26.12.2014)

Ačkoliv bych měl být unešen, protože k hudbě z CBGB mám blízko, není tomu tak. Snímek mi přijde jalový, ústřední postava poměrně nesympatická a skoro nezajímavá a hudby si také divák moc neužije, protože se střídá přemrštěně rychle. Když se na to člověk dívá, tak se vlastně nemá čeho chytnout. Škoda. 60 % Oblíbená část- se šlehačkou k podiu (12.10.2014)

CBGB je pro ty, co nějakým způsobem načichli punkem, pojmem a protože já jsem jím nasáklý hodně, stal se pro mě tenhle film srdeční záležitostí. Bylo parádní sledovat, jak se rodily legendy jako Ramones, Dead Boys, Iggy Pop nebo Blondie. Díky Hillymu Kristalovi, nezodpovědnému chlápkovi, který ovšem vytrvale šel za svým snem, vznikla nejen řada vynikajících kapel a věčných songů, ale i perfektní film, nacpaný tou nejlepší muzikou, který musí každého zastydlého punkera zahřát u srdce. 90% (10.03.2014)

Mohl to být větší punkovej nářez (když už je to film o punku), ale jinak jsem si i docela rochnil, ta přehlídka tehdejší (a vlastně pořád aktuální) undergroundový scény, kdy si tu podávají dveře od zaplivaných hajzlíků kapely jako Talking Heads, Blondie nebo Ramones... to jednomu přejde mráz po zádech, ani neví jak. O recitující Patti Smith nebo jako vždy nařachaném Iggy Popovi ani nemluvě. Škoda, že filmu ke konci malinko dojde šťáva, teda nic proti Dead Boys, asi to byli punkáči se vším, co k tomu patří, ale tahle dějová linie, kdy jim Hilly Kristal dělá producenta, malinko vázla. To je ale fuck, protože Alan Rickman, ale i typově skvěle vybraní herci (Iggy, maníci z Ramones) byli výborní. Jdu si pustit nějakou tu opravdovou Muziku, Gabba Gabba Hey! (22.12.2013)

V jedné velké díře zvané New York, byla ještě větší díra, jménem Bowery a v ní klub CBGB, kde se jeden naprostej pohodář snažil podnikat, aby mohl dát feťákům práci v kuchyni a tisícům individuí s hudebním sluchem šanci na nesmrtelnost. Ač nepatřím k těm, co by si extra stěžovali, že punk je mrtvý, energie, ukrytá v průvodci těžkých začátků na mě ale rozhodně zapůsobila, včetně Alana Rickmana jako Hillyho Kristala, jeho psa Jonathana, jeho barmana Merva, jeho kuchaře Idaha, jeho motorkářské ochranky, jeho matky, jeho chilli, jeho telefonního automatu, jeho švábů, jeho záchodů... ohledně posledně jmenovaných - ty by kouzelník Žito 44 nedal ;-) (24.03.2014)