Lola beží o život

Německé filmy většinou nebývají můj šálek kávy. Výjimka však potvrzuje pravidlo. A v mém případě jsou to filmy Toma Tykwera a Lola rennt obzvlášť. Paradoxně se jedná dokonce o jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. Viděla jsem ho nejméně 5x a pokaždé mě ty tři osudové příběhy bavily stejně jako poprvé. Vždy napjatě pozoruji každý krok červenovlasé Loly a přes všechny ty nezdary se těším na ten třetí zasloužený šťastný konec a závidím, protože bych sama občas v životě potřebovala více pokusů. :)) (06.02.2012)

"Lola rennt" je pre mňa jeden z najlepších a najzaujímavejších nemeckých filmov. V ňom som sa prvý krát stretol s neuveriteľne podarenou video-klipovou réžiou. Frčí to od začiatku do konca ako na divokej house party. Nadupaný techno thriller. Nenáročný námet je realizovaný svižnou filmárskou formou na báze troch odlišných možností vývoju deja, spojených do jedného ucelenené a umne poskladaného snímku. Premyslený scénar, dynamická kamera, perfektný strih, energický soundtrack, dobrí herci a kreatívna réžia. ***** (18.10.2017)

Neuvěřitelný závod s časem, náhodou, štěstím a OSUDEM. Třikrát jinak, třikrát zběsile a třikrát s jinými výsledky. Divoký běh punkerky Loly za sto tisíci markami a hysterickým přítelem v nesnázích. Drama, filmový experiment, černá komedie či bůhví co ještě se stalo zcela zaslouženě kultovní záležitostí. Zcela originální spleť o třech dějstvích a dvou mezihrách podává režisér Tom Tykwer nekonvenčně, šokujícím a zábavným způsobem zároveň. S chutí si hraje se známými prvky a jejich možnými kombinacemi, velmi přínosné je i to, že příběhy nevypráví paralelně, nýbrž je řadí za sebou. A vždy své hrdiny nechává bojovat s novými souvislostmi. Pro Lolu a přítele Manniho používá „čistý“ obraz, zrnitý (řekněme amatérský) je vyhrazen dalším postavám, jako je především její otec s milenkou, černobílým pak snímá situace, které předcházeli hlavním událostem. Nebo je dovysvětlují. Používá i animačních vsuvek, či statických fotografií o budoucích událostech osob, které Lola při svém maratónu potkává (a je jimi ovlivňována). Tykwer je někdy až příliš doslovný, a pokud něco vytknout, tak snad jen scéna z kasina byla na mě už „příliš“. Ale Tykwer si rád hraje jako děcko, jeho tempo je strhující a nic není těžkotonážně propojováno. A sympatické rudovlasé France Potente jsou za doprovodu techna zaslouženě otevřeny brány Hollywoodu.. (23.01.2006)

Především gigantickým způsobem smekám před Frankou Potente. Nejenže hraje skvěle, ale její běžící maratón napříč Berlínskou metropolí, je něco nepopsatelného. Navíc když vezmu v úvahu fakt, že po konci filmu jsem měl chuť vyběhnout na ovál a běhat, je můj zážitek o to intenzivnější. A věřte, že se řadím mezi ten typ lidí, kteří jsou rádi, že doběhnou vlak (vlastně nedoběhnou, ale to neva) a při větě: "Tak pánové, dneska si zaběháme patnáctistovku!" od učitele tělocviku, berou jako obrovské ztrapnění svého ega! P.S- hudba šílená ==> míněno jako klad! (11.10.2008)

Originální nápad, především tohle slovní spojení dělá z Loly neobyčejný filmový zážitek a zároveň z Franky Potente udělal velmi nadějnou mladou herečku a Toma Tykwera katapultoval do role jednoho z nejtalentovanějších německých režisérů, což potvrzuje dodnes. Lola je bezpochyby zajímavý snímek a jen dokazuje, že kvalitní film stojí hlavně na kvalitním a nápaditém scénáři. Na druhou stranu, když snímek nějakou dobu pobýval v TOP250 na imdb, tak jsem opravdu očekával ještě něco lepšího a z toho důvodu, že Lola úplně nanaplnila mé očekávání, dávám čtyři hvězdičky. Ovšem rozhodně doporučuji....... (23.11.2008)