Réžia:
Wes AndersonScenár:
Wes AndersonKamera:
Robert D. YeomanHudba:
Alexandre DesplatHrajú:
Ralph Fiennes, F. Murray Abraham, Mathieu Amalric, Adrien Brody, Willem Dafoe, Jeff Goldblum, Harvey Keitel, Jude Law, Bill Murray, Edward Norton (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Pán Gustave (Ralph Fiennes) je legendou medzi hotelovými zamestnancami. V čase medzi dvoma svetovými vojnami, v Bohom zabudnutej krajine, kde takmer nič nefunguje, je luxusný Grandhotel Budapešť oázou istoty a spoľahlivosti len vďaka nemu. Vrchný šéf hotelového personálu plní želania svojich hostí ešte skôr, než ich vyslovia, a väčšinu z nich nezištne miluje, často aj láskou fyzickou. Keď mu vďačná klientka odkáže mimoriadne vzácny obraz a vzápätí naveky zavrie oči, náhle pán Gustave závratne zbohatne. Celkom logicky sa stane tŕňom v oku nahnevaných pozostalých, terčom nájomného vraha a hračkou v rukách miestnej polície. Vo všetkých týchto nevďačných situáciách mu pomáhajú obstáť vlastné skúsenosti, osobný šarm a najmä pakistanský pikolík Zero (Tony Revolori), verný pomocník, z ktorého chce vychovať svojho nástupcu. (TV JOJ)
(viac)Videá (15)
Recenzie (1 438)
Wes a jeho oživlá dřeva, tentokrát v kabaretní verzi Světa včerejška. Film nejlíp vystihuje citát věnovaný hlavní postavě: "Jeho svět zanikl dávno před tím, než do něj vstoupil." Na rozdíl od Zera ale vážně pochybuji, že Anderson tenhle paradox zvládá s grácií. Bohužel jsem už dopředu schopný odhadovat pointy a pohyby kamery i camea hvězd. Story je méně vynalézavé než Vražda v salónním kupé a těžko říct, jestli obstojí alibi se šestákovými romány (ty jsou přece plné zvratů, což Grandhotel ve své lineární karikaturnosti není). Jakmile opadlo nadšení z výtvarně krásně uchopeného retra (pokud za retro můžeme označit styl, který něco starého volně připomíná, ale ani náhodou s tím nekoresponduje), ocitl jsem se ve sledu dynamických a volně propojených gagů, které plavou v přibližném intelektuálním guláši odkazů, parafrází a pomrkávání. Anderson je natolik fascinovaný pozlátkem svého hračkářství, že když se probojuje k melancholickému finále, je člověka skoro líto, že věnoval tolik času figurkám a kulisám, které jsou krásné, ale totálně ploché. Grandhotel Budapešť zachycuje umělce na vrcholu narcismu, kterému uniká to skutečně zajímavé pod přívalem barevných rekvizit a pitvorných gagů. Zábavnější než zoufale přeceněný Moonrise Kingdom nepochybně, ale jinak podobně bezobsažné. ()
Jeden z nejspecifičtějších tvůrců současnosti dotahuje vlastní trademarky k dokonalosti. Bezchybný koktejl absurdity, teatrálnosti, hravosti, epického obsazení a pečlivě přepálené choreografie, díky níž nevěříte ani uklízečce koště a přesto celý obraz milujete. Ve světě Wese Andersona je všechno rekvizitami, z nichž žádná nesmí ležet ladem a nedejbože, aby některá byla normální. Náhlé záběry detailů a absurdních dekorací jsou tradičně doplňovány horizontálním/vertikálním posuvem záběru - kamera všeobecně odvádí fantastickou/fantaskní práci, byť její úspěch závisí na práci ostatních (a jejich zase na kameře), protože tu je jednoduše provázáno všechno se vším. Co scéna, to skvost. Formálně jedinečné dílo, vtipné a poutavé v každé své složce. Pátá hvězda na spadnutí... snad časem. ()
Bavila jsem se, některé scény mi přišly geniálně vymyšlené. Mělo to spád a velmi padnoucí hudbu. Herecké výkony byly velmi kvalitní a Fiennesova výslovnost jednoduše lahodila mému uchu. Ačkoliv pod slupkou komedie se skrývá hořký příběh, užila jsem si to a z kina odcházela spokojená a bavila se znovu nad některými replikami. Jediné, co mi trochu vadilo, byl prázdný pocit na konci, ale asi to tak mělo být. Slabší 4* a určitě mohu doporučit ke zhlédnutí. ()
Anderson opět originálně, a opět jinak než jsme i u něj samého mohli předtím vidět, a opět se zcela unikátní atmosférou, která by se dala krájet. Kombinace absurdního humoru, grotesky, karikatury, lidských tragédií (kdyby to nebyla taková kůlna, skoro vždy), a to všechno tak nasnímané a nastříhané, že z toho oči přecházejí. A nejen ze superhvězdného obsazení. 80% ()
Príbeh šarmantného, staršieho pána, ktorý sa svojsky komplikovaným spôsobom dostal z pozície poslíčka až k vlastníctvu najuznávanejšieho hotela "GH" Budapešť. Veľmi zvláštnym spôsobom vyrozprávaná "story". Žať úspech bude najmä vďaka jej originálnemu, srandovne dobrodružnému spôsobu podania. Mimoriadne emócie vo mne snímok síce nevyvolal, ale páčil sa pomerne dosť. ()
Galéria (143)
Zaujímavosti (41)
- Na konkurze sa o rolu Zera Moustafu uchádzali bratia Mario a Tony Revolori. Nakoniec sa Wes Anderson rozhodol obsadiť mladšieho Tonyho a Mario zostal pomáhať bratovi pri nakrúcaní scén. (Eoin)
- Wes Anderson sa rozhodol natočiť film v troch rôznych stranových pomeroch. Pre každú éru iný pomer strán. Prítomnosť v 1.85:1, 60. roky v 2.35:1 a 30. roky v akademickom formáte 1.37:1. (Eoin)
- Názov fiktívnej republiky Zubrowka vychádza z názvu poľskej aromatickej vodky Zubrowka ochutenej steblom tomkovice vonnej - aromatickej "zubriej" trávy. (Laslo)
Reklama