České století
Réžia:
Robert SedláčekScenár:
Pavel KosatíkKamera:
Michal KrejčíHudba:
Michal RatajHrajú:
Marek Daniel, Tereza Hofová, Jan Hájek, Barbora Milotová, Petr Vacek, František Němec, David Matásek, Miroslav Táborský, Martin Myšička, Zdeněk Černín, Ján Sedal, Petr Halberstadt, Roman Mrázik (viac)Obsahy(1)
Bod obratu: Charta 77. A nelehká cesta jejího zrodu. Někoho zavřeli? Ne, ale zavřou! Ta slova charakterizují atmosféru doby. Ale cosi v ní, zatím nejistě, nazrává. Odehrává se schůzka, zvláštním způsobem důležitá pro celý další vývoj českého disentu. Na jedné straně dramatik a spisovatel Václav Havel, na druhé Ivan Martin Jirous, zvaný Magor, vedoucí hudební skupiny The Plastic People Of the Universe. Tak trochu setkání dvou světů, stojících na jedné straně barikády. Těžké setkání, které cosi odhaluje a zároveň klade otázky. Jak vlastně dál. Co jsi proti nim od srpna udělal, ptá se Magor Havla. A cosi zasévá. To bylo v březnu a v září přituhuje, probíhá známý a ostudný proces s Plastiky. Odsuzující rozsudek, který vyvolává mnohem více zájmu, než se čekalo, jako by se lidé budili. A vyvolává ještě víc – jasnou potřebu konkrétního, jedinečného činu.
Václav Havel, Pavel Kohout a další disidenti se stávají motorem úvah, které vrcholí v myšlence velké petice všech petic, kterou se lze konkrétně a jednoznačně postavit režimu. Textu, za nějž se mohou postavit všichni, nekomunisté, bývalí komunisté, křesťané, všichni proti vládnoucímu establishmentu a bahnu, které produkuje. Zdá se, že země spí, že Husák dosáhl všeho, co chtěl, ale profesor Hájek, bývalý ministr zahraničí, nachází v kavárně uprostřed Prahy ústřední téma: lidská práva, podepsaná v Helsinkách.
Udělali tu komunisté chybu, za kterou budou platit? Myšlenka se rozbíhá a zraje. Není to jednoduché, názory se různí, tak, jako jsou různí lidé, kteří se jimi prodírají. Profesor Černý, profesor Patočka a další významní intelektuálové tříbí své postoje, jako lidé, jako myslitelé, jako občané. A nakonec ona hromadná petice všech petic uzrává. Vzniká Charta 77. Všem je jasné, že to bude první přímý politický útok na moc a ta se bude bránit. A je jasné i to, že všichni budou odpovědní, jako občané, vědomí si svých práv. To musí fungovat proti strachu z brutální moci. O Vánocích se seberou podpisy – je jich 242. Text odchází do zahraničí a v přidušené Československé republice se cosi nezvratně a definitivně mění. (Česká televize)
(viac)Recenzie (20)
O ničem. Díl kolem mě jen proplul, bez snahy mě zaujmout, nebo nedejbože poučit. Pokud mi měl přiblížit události z naší historie, tak selhal. Kdybych nevěděl o Chartě 77 vůbec nic, z řečeného bych její důležitost nepochopil. A už vůbec bych nepochopil roli Martina Jirouse. Toho scénář vykreslil jako opravdového magora, který by měl se státem problém nejen před listopadem 89, ale i po něm by mohl plynule pokračovat v "protirežimní" činnosti. Mizerně zahrané, mizerně napsané. Snad jen ten Marek Daniel předvedl alespoň průměrný výkon. ()
Bylo nebylo? Těžko říct, většina těch, co byli u příprav, už nežije. Každopádně ale Charta 77 zasáhla režim na citlivém místě a zuřivá reakce byla dost neadekvátní. Lidé ji museli organizovaně odsuzovat, aniž by si ji mohli přečíst. A tím si režim také nijak nepomohl, i když ve skutečnosti se český národ probudil z letargie až jako jeden z posledních v tzv. socialistickém bloku, když už se tento blok stejně rozpadal, protože se začal hroutit pod vlivem Gorbačovových reforem především Sovětský svaz. Signatáři Charty projevili občanskou odvahu, jakou drtivá většina společností v sobě "objevila" teprve až o 12 let později, kdy už to bylo prakticky bez rizika. A za to si tito disidenti nepochybně zaslouží úctu, i když Charta nikdy nepřerostla v masovější záležitost - Češi zkrátka nejsou Poláci. Kosatík si tentokrát dokázal udržet jakýs takýs odstup od událostí a příliš snad Havla nezidealizoval a jeho roli neúměrně nezveličil. ()
Jednoznačně nejslabší díl série, který táhne nahoru hlavně Marek Daniel jako naprosto bezchybný Havel, ale jinak se díl vesměs potácí od ničeho k ničemu. Člověk tu nachází zajímavé nesrovnalosti s pozdějším zpracováním Havla ve filmu (tak co je teda pravda???), ale znázornění některých vedlejších postav je dokonce až otravné (Magor Jirous - kde tomu asi bylo i v reálu, že to byl kokot. Z nějakého důvodu ho tu hraje Jan Hájek, který už v sérii hrál bezpečáka komunistů), hudební podkres místy nesnesitelný, a linka okolo Charty prostě nepůsobí tak osudově, jako děj ostatních dílů. Tenhle díl by asi stačilo zakomponovat do nějakého celistvého Havlova příběhu, ale na samostatnou epizodu to nestačí. ()
Tak to byl opak šestého dílu, nic moc mi neřekl. Když už dali dohromady Chartu a já se těšila na to jak se vše roztočí byl konec dílu. Herecké výkony byly vynikající, ale jinak mě zpracování nenadchlo. Je to zpracováno vyloženě pro ty, kteří znají dobře pozadí a okolnosti této události. Pro ostatní jako jsem já, to bylo nečitelné. Takže *** za kvalitní herecké výkony. ()
Tento díl mě moc nezaujal, přestože je věnován velmi důležitému milníku naší historie. Celé to je takové neslané, nemastné, film nemá ani žádného tahouna, který by táhl děj kupředu a ani Marek Daniel v roli Václava Havla mě zde příliš nezaujal. Myslím si, že z tématu se dalo určitě vytěžit mnohem více a podat tu látku mnohem záživnějším a atraktivnějším způsobem. ()
Reklama