Zabíjení soudruha (1951) (E05)

Nejlepší epizoda celé série. Všechnu moc Stalinovi je pohledem do Gottwaldovy prezidentské pracovny. Ta je pouhým stínem slávy z dob Masaryka a Beneše. Gottwald je namol opilý, vystrašený politik. Dokonce stín sebe sama. Bojí se Rusů, bojí se veřejnosti, bojí se i své vlastní strany. A v této atmosféře strachu se připravuje dle Stalinova scénáře monster proces s hlavami KSČ. A samotný Gottwald v tomto souboji kupodivu nebude vystupovat jako hrdinný šéf KSČ, ale jako ten který se vlastně bojí o svůj život. Po nastudování historických podkladů, velice věrně vykreslená psychika Klementa Gottwalda v závěru jeho života. Poprava Milady Horákové, jakýkoli dialog nebo chování postav, to vše zde je našponované v dramatické rovině k maximu. Jedna z nejponurejších epizod i zároveň nejzajímavějších. Tohle nešlo ani natočit lépe. Vrchol celého Českého století. 95% (18.04.2017)

Někdy si říkám, jací tihle lidé byli doopravdy. Jak mluvili mezi sebou, co si mysleli. Třeba byli úplně jiní...ze záznamů jako je například proces s Miladou Horákovou na mě působí jako exponáty z muzea. Říkám si, jestli je to třeba záznamovou technikou, tím že prostě žili v jiné době, nebo obojím dohromady. Nevím. Každopádně herecké výkony Jiřího Vyorálka, Davida Novotného, Radka Holuba a Jiřího Budaře byly přesvědčivé. (29.12.2017)

"Klémo, dúfam, že ti nemusím vysvetľovať, aký je rozdiel medzi človekom a stranou. Prvý je hovno a druhý je všetko." No a tak aj soudruh Slánský dopadol. Ako hovno. Suverénne najlepšia časť seriálu. Niektoré zábery sú hutné, silné, mrazivé. Od Horákovej až po politické debaty fantasticky zahratých postáv. Kléma večne spitý, Rudy stalinista jak sviňa a aj tak ho ten gruzínsky nedorobok nechal oddrbať. (10.02.2023)

Opět velmi nadprůměrná epizoda, která nám nabízí náhled do období mrazivých 50. let a tedy i náhled do období vykonstruovaných politických procesů, mezi nimiž padla za oběť i Milada Horáková. I zde můžeme pozorovat, jaká garnitura stála v čele naší republiky a co v inkriminovaném období byla schopna páchat na obyčejných, mnohdy i velmi uznávaných lidech. O charakteru Gottwalda a jeho soukmenovců netřeba dlouho mluvit, protože obrázek si jistě udělá každý sám. Nakonec se politické čistky dotkli i samotných čelních představitelů a Gottwald obětoval svého nejvěrnějšího spolupracovníka, a blízkého přítele, gen. tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského. Paradoxní na celé věci je to, že architekt těchto zvěrstev páchaných v padesátých letech nakonec skončil sám na šibenici. (13.08.2017)

Tuto epizodu bohužel silně znetvořil do podoby propagandistické karikatury Kosíkův přepjatý antikomunismus. Všichni komunističtí pohlaváři jsou bez výjimky zobrazeni jako čiré zlo, banda zbabělých a zákeřných hlupáků a sociopatů bez jediné uvěřitelně obyčejné kladné lidské vlastnosti. Sice z toho mrazí, ale takovýto výklad historie je silně povrchní a zavádějící a zároveň i brání skutečnému pochopení historických a společenských souvislostí a hledání příčin. Není třeba samozřejmě tuto dobu temna a její aktéry nějak přikrášlovat, ale v tomto případě Kosík naprosto rezignoval na jakoukoliv snahu o objektivitu, o nějaký hlubší vhled, nemluvě o naprostém uměleckém selhání. Stvořil čirou režimní propagandu, za niž by ho profesně pochválil i sám Václav Kopecký, byť je dělána s opačným ideologickým znaménkem. (11.02.2023)