Tetovaný

Aj Tetovaný spadol z priemerného hodnotenia do prepadliska. Námet filmu bol síce originálny, ale nebol dostatočne nosný, tak bolo potrebné pridružiť tému rekonštrukcie zámku. Nemyslím si, že Jean Gabin je vhodný na komické úlohy a s neurotikom Funésom nevytvorili komickú dvojicu. Keď k tomu prirátam upišťanú Félicianovu manželku a nezaujímavý dej, tak nevidím najmenší dôvod pre to, aby som tento film považoval aspoň za priemerný. (21.01.2021)

tentokrát ani Funésovo herectvo nebolo schopné "prebiť" charizmu, ktorú do svojej postavy hrdého, vlasteneckého, staromilského aristokrata vložil Jean Gabin.... ale možno aj to bolo cieľom filmu - poukázať na "malosť" finančných dravcov pachtiacich sa za každou vidinou zisku, oproti skutočným aristokratom, ktorých titul, česť a hrdosť sú nezávislými na počte núl na bankovom konte (17.11.2007)

Tenhle film má především naprosto absurdní námět. Hned na začátku zjišťujeme, že pro protagonistu má poctivá olejomalba od malíře cenu 300 Franků (v roce 2022 asi 4 EURO), zatímco jednoduchá čáranice vytetovaná na zádech jeho modela pro něj má cenu postupně 1, 2, 3, 20 a 50 milionů (13.400, 26.800, 40.200, 268.000 a 670.000 dnešních EUR) jen na základě tvrzení, že tetování dělal nějaký Modigliani. A onen tetovaný model těmito nabídkami pohrdá. Takže následuje bláznivé přesvědčování a vzájemné poznávání. Postupně z této mise naprosto sejde, příběh se trochu hroutí a na konci se na tetování zapomene a zůstává jen přátelství - jestli jsem to dobře pochopil. Jinak to nese hlavně Funésovo a Gabinovo situačně komediální herectví. (16.10.2022)

Tohle mělo knižní předlohu, jo? Přišlo mi že scénář dopisovali ještě na place a nápady zrovna neoplývali. Spousta dialogů je nudná vata a těch několik povedených by v nejlepších funésovkách ani nestálo za zmínku. Tu pořád ještě slušnou úroveň zachránili rtuťovitý komik v hlavní roli a charisma Jeana Gabina. (05.04.2021)

Se scénářem se zjevně nikdo příliš nepiplal a vsadilo se na to, že když budou spolu na plátně Funes a Gabin, tak z toho prostě nějaká ta legrace bude. Což je sice občas pravda, ale opravdu jen občas. V některých chvílích mi to trochu připomnělo seriál Byli jednou dva písaři (zejména ve scéně s judem). Ovšem spojení Sovák-Horníček mi přišlo mnohem zábavnější než Funes-Gabin. (11.01.2020)