Pád

Fifty Shades of Paul Spector. Špičková krimi a kvalitní psychologický seriál, kde sledovat vývoj situace, postavy a jejich interakce (především díky perfektnímu herectví), je jedna radost. Komplexní, vtahující, napínavé i mírně pobuřující. Psychologický profil sériového vraha v podání Jamieho Dornana je obdivuhodný a to nejen v míře komplexity, s jakou je vykreslen a postupně odhalován divákovi, ale také faktem, že se KONEČNĚ nejedná o samoúčelně vykonstruovaného vyšinutého psychopata tak, jak nám kinematografie obvykle předkládá. Abych byl z vraha střídavě zhnusený, abych z něj měl strach, ale následně mi ho bylo strašně líto a fandil jsem mu, to se mi snad nikdy v takové míře nestalo. Každá z řad je mírně odlišná, nejvíce je to znát na sérii finální, která je zdaleka nejpomalejší, nejpsychologičtější a tudíž i pro většinového diváka zřejmě nejméně zajímavá. Kdo si ale libuje v pomalých táhlých scénách, tísnivé atmosféře, brilantních dialozích a kdo rád detailně pozoruje mimiku herců, nemůže odejít nespokojen. (04.04.2020)

Tak tohle jako jó! Výborná televizní minisérie, jejíž největší klad vidím v tom faktu, že vás, narozdíl od většiny americké produkce, citově nevydírá, naopak, vsází na civilní pojetí, detektivové nejsou žádní novodobí Sherlockové, kteří dokáží vraha odhadnout podle postavení hvězd na nebi, ale skládají dílek po dílku tohoto ďábelského puzzle. A samotný vrah (výborný Jamie Dornan) je potom chybující člověk, kterého jeho neovladatelné tužby vedou směr peklo. Pro mě osobně je i velkým kladem prostředí, Irsko, to je prostě moje. A nakonec ještě musím zmínit jméno Gillian Anderson, která už jako Dana Scully v Aktech X dokazovala, že jí role "dámy v obleku" vážně sedí, zde je takřka dokonalá a při každém jejím proslovu jí doslova (no doslova asi ne :-) visím na rtech. Víc není co dodat, DaViD'82 to napsal úplně přesně. Aneb nikdy nevíte, jestli kolem vás zrovna neprošel nějaký sériový vrah... Seriálová událost roku. (02.08.2013)

Po všech těch Sherlocích, Lutherech a Hannibalech mi přišlo obtížné představit si krimošku bez přihlouplých twistů a nepřesvědčivého psychoanalytického blábolení. Pantátové z BBC však v uhovněném žánru napíchli zlatou žílu. Teď bych mohl řešit nepodstatné ptákoviny, jako jsou ostrovní a zaoceánské přístupy nebo výstřih Gillian Anderson. Já však budu řešit to podstatné - děti. Děti tu jsou zde vyobrazené jako cosi víc než prťavé stodecibelové fabriky na hovna, kterými bezesporu jsou. Faktem je, že kdyby byly takové ve skutečnosti, tak budu jeden z prvních výtečníků, kteří posedávají před školkou v dodávce se zatemnělými skly a laškovně šustí pytlíkem skittlesek. Co stojí za zmínku, je Jamie Dornan který je kurevsky dobrý herec a nějaká young adult mrdka vydělávající mu na plazmu, zlatý zub a půl kila koksu s tím těžko něco udělá. The Fall je každopádně strhující, perfektně odehraná, chladně natočená a brilantně napsaná krimoška, která celému procesu stíhání sériového vraha nasála přirození až po koule a já odcházím s pocitem příjemné sytosti v pupíku. (09.12.2015)

Jste sami, procházíte se svým ztichlým bytem, vaříte si čaj a pomalu se poroučíte do svojí ložnice, když v tom ucítíte podivné mrazení v zátylku. Skoro jako byste i slyšeli vrzání podlahy. Je tam někdo? Pozoruje vás? Bylo to tu už mockrát. Detektivní hra na kočku a na myš, ve které nejsou role vždycky jasně dané, souboj myslí a nekončící vzájemná fascinace. Omamná policejní expertka Stella Gibson a charismatický sériový vrah Paul Spector jsou oním párem v The Fall, a i přes ohrané téma se jim bez problémů daří udržet pozornost diváka od první minuty. The Fall totiž funguje a zaujímá na mnoha úrovních. Gillian Anderson postavě chladně jednající Stelly propůjčuje neobyčejnou komplexnost a hloubku. Stella toho sice moc nenamluví, jedním pohledem či gestem ovšem dokáže zprostředkovat celou škálu emocí a reakcí, a dává tak divákovi tušit, že za chladným exteriérem se skrývá vysoce komplikovaná osobnost. Jamie Dornan v roli Paula ovšem nijak nezaostává, a jakýkoliv jeho čin, ať už z jeho rodinného či pracovního života, nebo z jeho zrůdných volnočasových aktivit, takřka hypnotizuje, a téměř mu propůjčuje sympatie. Precizní kinematografie jenom podtrhuje komplexní psychologický rozbor obou protivníků, ať už v motivu opakujících se prostřihů na podobnosti jejich konání, nebo v dlouhých záběrech vykreslujících jejich samotu a osamění. Dopad Paulova jednání na vedlejší postavy (Katie, Sally Ann, Rose, Jim Burns) nezpomaluje, naopak dodává potřebnou opravdovost. Seriál navíc svým nenuceným feministickým vyzněním jakoby mimochodem poskytuje důležitý a stále aktuální společenský komentář. Právě díky všem obrovským plusům pak o to víc zamrzí, že pečlivě budovanou psychologii a atmosféru reálného a realistického světa především ve druhé (a sem tam i ve třetí) sérii dolů sráží absurdní náhody a za vlasy přitažené situace, které jsou jako vystřižené z kterékoliv odpolední kriminálky. Nejenom, že ty situace frustrují a ruší, ony zanechávají hořkou, a především trvalou pachuť za jinak vynikajícím seriálem. 80% (28.07.2019)

Sledovat vysílání Prima Krimi znamená počínat si jako prospektor v časech zlaté horečky. Trpělivě prosíváte nekonečné haldy hlušiny v naději, že objevíte zlaté zrnko. Ejhle, v podobě Pádu se na mě usmálo štěstí. Tohle není zrno, ale pořádný valoun, který je v tak ryzí podobě velkou vzácností. Pravda, jásat nebudou všichni. Tam, kde by běžnému tvůrci standardních kriminálek stačilo ke zpracování případu stopáž celovečerního filmu, volí Allan Cubitt cestu pomalého, až hypnotického vyprávění se zaměřením na každý detail a s důkladným mapováním pachatelovy osobnosti. Ten, kdo je zvyklý na rychlý střih a akci, se musí poohlédnout jinde. O napětí ale nouze nebude, vyplývá ze způsobu snímání a z vědomí, že obvykle víte víc, než postavy v probíhající scéně (vraha ostatně znáte od samého počátku), v seriálu se hraje o to, jak zločince dopadnout, usvědčit a dobrat se motivů v jeho zvrácené mysli, které ho přivedly k tak temným koncům. Světová kinematografie sériové vrahy využívala často a s oblibou i v minulosti, ale obvykle jen jako povrchní atrakci z "pouťového zámku hrůzy". Výsledky šetření skutečných kriminálních kauz zase vypovídají, že pachatelé většinou nejsou nadáni vyšší inteligencí a nadprůměrnými schopnostmi. O Paulu Spectorovi neplatí ani jedno, ani druhé. Je to chladnokrevný hráč, manipulátor a lovec nadaný racionálním uvažováním - při všech šokujících rysech jeho charakteru jde ale o realisticky napsanou postavu, nikoliv o dalšího zvráceně zábavného Hannibala Lectera. Zabijákovi čelí neméně silná a komplikovaná osobnost v podobě vyšetřovatelky Stelly Gibson. Navenek chladná, cílevědomá profesionálka s výjimečnými analytickými schopnostmi představuje ve filmografii Gillian Anderson dosavadní vrchol - ctitelé Akt X nechť se nezlobí. Pád je rafinovaně vystavěný, zneklidňující seriál o pekle, které si někteří nosí v sobě, a o zlu, které jsou schopni dále šířit. Špičkově natočené, skvěle napsané a fantasticky zahrané. Pro žánrového fanouška povinnost. Celkový dojem: 95 %. (22.02.2019)