Hibernatus

Skvělé scény se střídají s těmi, co mě nezaujaly nebo jsou nijaké, každopádně i tak se jedná o celkem příjemnou komedii. Docela jsem se u ní bavil, stopáž je příjemná, námět mě zaujal (+ přišel s jedním zajímavým nápadem) a ačkoli jsem to celé viděl v českém dabingu, naštěstí jsem sehnal asi ten nejlepší možný, kde Funèse dabuje Filipovský. Celkově se mi to skutečně líbilo - akorát ne tolik, abych dal vyšší hodnocení, než lepší 3*. (06.05.2021)

Louis de Funés je brilantní, ostatně jako ve většině svých filmů. Gagy, grimasy a nezapomenutelné škleby, to vše najdete v této komedii. Vzhledem ke své stopáži není ve filmu příliš zbytečných záběrů a než se nadějete, je konec. Škoda, že tehdy nenatočili pokračování. Zajímalo by mne, co by bylo dál po rozmrazení Huberta de Tartas po padesáti letech. . (14.05.2010)

Výtečná komedie stavěná na komice Louise de Funèse, který se tu na konci opět velice zábavně rozparádí. Snímek má neobvykle kratší stopáž, ale asi je to dobře. Námět alespoň není uměle natahován ve snaze z toho vytřískat co nejvíce. Zápletka děje je tedy krátká, jednoduchá a v rámci humoru a srandy dokonale vyšperkovaná. Funèsovu manželku si tu již po čtvrté zahrála Claude Gensac a po čtvrté se také po boku svého otce a podruhé v roli syna objevuje i Olivier. Tedy skutečný Louisův syn Olivier de Funès. A tak tu máme příběh o rozmrazeném dědečkovi a sehranému divadlu, aby si připadal jako ve své době. Schválně komu puknou nervy prvnímu. (21.07.2017)

Úvodní sekvence ze Severního pólu jsou přesně takovým začátkem filmu, jaký vás okamžitě vtáhne a vzbudí očekávání. Samotnou originální zápletkou bych přivítal zpracovanou více s vážnější mysteriózní atmosférou, než v podobě čistokrevní crazy komedie. Svěžím překvapením v druhé polovině byl pro mě menší žánrový přechod ze sci-fi (vědecko-fantastická událost s nalezením zmrazeného člověka) do fantasy (imaginární cestování časem realizované před „hostem“ pouhou fatazií a sice stylizací domu a okolí v duchu doby 60 let nazpátek), navíc s pěknou výpravou v podobě kostýmů a jiných reálií z počátku minulého století. Rovněž oceňuji netradiční nápad zakomponovat do děje fiktivního vědecko-fantastického příběhu i aktuální reálnou vědeckou událost, jakou byl pouhé 2 měsíce před premiérou Hibernáta první let raketou na Měsíc. Humor mě sice chvílemi také dokázal upoutat s patřičným účinkem, některé vtipné situace či dialogy („Máte velkou hlavu a vrtěl jste s ní!“) se tu fakt povedly, jindy jsem však spíše kroutil hlavou nad tím množstvím hysterických situací, jakými tvůrci nacpali tento film. Louis de Funès mě obvykle svým energickým humorem spolehlivě baví, ale tady mi připadalo, že to se svými cholerickými výbuchy už místy přehání (sledoval jsem film v originálu) a že Molinaro nedokázal Funèse patřičně usměrnit. Bohužel se k podobně hysterickému výkonu občas snížila i Funésova sympatická partnerka Claude Gensac. Točit to jiný režisér, který by dokázal vhodně ukočírovat rozjetého komika v hlavní roli, rovněž vybudovat atmosféru pro podobné náměty nezbytnou (zde zdejména v první polovině) a neposunout to občas až do totální frašky, byla by to vážně pecka. Něco na tom asi bude, když sám Funés údajně během natáčení prohlásil, že odmítá víckrát „pracovat s režisérem, který se dívá každých pět minut na hodinky.“ Výsledek se totiž navzdory pěkné výtvarné stránce podobá spíše rutině s částečně promarněným potenciálem. Ač se na závěr dostavila i pěkná myšlenka a vcelku dokážu prohlásit, že se mi Hibernatus i přes výhrady dost líbil, dát víc než silné 3 hvězdičky mu už ve výsledku nedokážu. [65%] (09.08.2021)

Jedna z těch slabších Funesových komedií. Jde o to, že jeho komika se brzy okouká a stává se čitelnou. Jsou to různá zběsilá gesta, úleky s vyvalenými bulvami a vzteklé výkřiky, pořád dokola. A divák po pár filmech zjistí, že je to pořád o tom samém, a že zápletka je postavena tak, aby v ní mohlo být takovýchto scének co nejvíce. Když je film zábavný, nevadí to, ale když se jedná o slabší kousek, tak to porstě nefunguje. (19.03.2009)