Fantomas

Kdysi jedna z nejoblíbenějších filmových sérií s tajuplným Fantomasem a kašparovským komisařem Juvem (De Funes) dnes působí místy už mírně trapně. Francouzský humor starý 40 let hold doba značně poznamenala a dnešní generace se smějí spíše obhroublým a nevkusným vtipům, které naopak za dalších 40 let budou vzbuzovat negativní emoce u další generace. (05.08.2002)

Snímok, ktorý v dnešnej dobe dosť zostarol. Úprimne povedané. Je však od začiatku do konca dejovo nabitý a v intenzite nepoľavuje. Proste čistokrvná oddychová zábava, ktorej ale vadia vrásky viac ako ktorejkoľvek inej klasike. A nebudem klamať, keď poviem, že tá piata hviezdička je pre duo de Funes - Filipovský, teda aspoň v našich československých končinách. (12.01.2011)

Už si ani nevzpomenu, kolik mi bylo, když jsem Fantomase viděl poprvé, ale bylo to skutečně ještě v období raného dětství, a ten film na mě pochopitelně udělal jako na malého kluka lačnícího po dobrodružství velký dojem. Jsou filmy, které se mi kdysi líbily, a po letech můžu jen konstatovat, že zestárly a zkrátka to není ono, u série o Fantomasovi to ale rozhodně neplatí. Zůstala evergreenem, ke kterému se vždycky rád vracím, byť můj pohled na sérii a důvody, proč se mi tak líbí, se pochopitelně v průběhu jednotlivých dekád měnily. Dnes na sérii pohlížím, dejme tomu, jako na obrázky pana Lady nebo výtvarnou tvorbu naivních malířů. Zkrátka a dobře je uplatnit nezbytný nadhled. Ty filmy nestárnou především proto, že André Hunebelle vzal brakový námět původně naprosto vážně míněného románu o nepolapitelném zlosynovi jako parodickou nadsázku a vytvořil komediální sérii plnou bláznivých honiček a ztřeštěných gagů. Fantomas určitě nepatří mezi nějakou špičku filmové tvorby příslušného žánru, nepatřil k ní ostatně ani v době svého vzniku. To nic nemění na faktu, že mě po emocionální stránce vždycky nabudí. Série katapultovala do té doby opomíjeného Louise de Funese mezi největší hvězdy francouzské kinematografie. Producenti chtěli v komerčně úspěšné sérii pokračovat, ale Funesovy finanční nároky stouply natolik, že po třetím díle přišel konec. Nejvíc se ulevilo Jeanu Maraisovi, který si stěžoval na Funesovy hvězdné manýry. Celkový dojem s přihlédnutím k nostalgii: 90 %. (01.08.2009)

Fantomas je legenda v tom pravém slova smyslu. Ať už mám na mysli celou třídilnou sérii, která je úžasně zábavná, nápaditá a skvěle zahraná, nebo samotnou postavu nepolapitelného padoucha, kterou jsem v mládí vždy bezmezně obdivoval za všechny ty super převleky, plány a vynálezy. Jen je mi pokaždé líto chudáka komisaře Juvea, jenž se může přetrhnout a vyvztekat, ale na Fantomase mu vždy ten jeden krůček chybí.)) P.S. Díky moc, pane Filipovský... (09.10.2012)

No, tohle mi prislo jako takovej pomalejsi rozjezd. Vsechny postavy se teprve predstavujou a na akci tu dojde malokdy. Vtipu tu taky moc neni, ale to je hlavne tim, ze Funes je vedlejsi postava a vetsina pozornosti je na Jeana Maraise. Nastesti si tvurci dali zalezet s pribehem, takze je to dobra kriminalka, spis nez nejaka blazniva komedie a kdyz jsem si na to za chvily zvyk, tak jsme se dobre pobavil, protoze film ani na chvily nenudi. (05.03.2007)