La Vieille Fille
La tardona
The Old Maid
Réžia:
Jean-Pierre BlancScenár:
Jean-Pierre BlancKamera:
Pierre LhommeHudba:
Michel LegrandHrajú:
Annie Girardot, Philippe Noiret, Maria Schneider, Catherine Samie, Michael Lonsdale, Edith Scob, Marthe Keller, Jean-Pierre Darras, Albert SimonoObsahy(1)
Starý mládenec Gabriel (P. Noiret) si žije spokojeným životem, který si okoření jednou do roka zahraniční dovolenou. Tentokrát se vypraví se svým ojetým cadillacem do Španělska, ale auto má poruchu a pan Gabriel je z těchto důvodů přinucen ještě ve Francii přespat v malém hotýlku. Při večeři mu připadají jak hosté, tak i personál poněkud divně, takže ho ani nepřekvapí, že dostal místo u stolu vedle stárnoucí ženy, která se o mužích vyjadřuje velice nelichotivě. Představí se mu jako slečna Muriel (A. Girardot). Oba osamělí lidé se druhý den setkají na pláži a to Gabriel ještě netuší, že přichází zásadní změna jeho života. (MVanis)
(viac)Recenzie (51)
Detaily na obličeje, detaily na chodidla, na jídlo. Dialogy často useknuté zatmívačkou, rozpačité a nečetné a dost často poskládané z banálních frází. Přesto ten snímek má jemný humor, jisté nejednoznačné napětí (nabízí se pokojská každé ráno spolu se snídaní? Jak dopadl výlet?) a velice nenápadně vykreslené emoce. Které divákovi dojdou, když se podívá na film jako na celek. Když se z barevné mozaiky jednotlivých kamínků složí něžný obraz. ()
Sbližování dvou již příliš dlouho mladých lidí šlo jistě natočit svižněji a méně nudně, ale já jsem se bavil. Zejména těmi dlouhými nemluvnými pasážemi, do kterých když někdo promluvil, tak ho střihač nekompromisně ustřihnul uprostřed věty. Také hudba se vyznamenala, protože buď nebyla žádná nebo velmi nepříjemná. Abych však jen nehaněl, tak musím pochválit sdělované myšlenkové pochody obou protagonistů, dokonale poblblou pastorovu manželku i slečnu Muriel, která byla ve své soukromé převlékárně na pláži naprosto neodolatelná. ()
Půvabná romantická komedie s výbornými herci, jemným humorem a příjemnou letní atmosférou. Annie Girardotová je v roli plaché uzavřené Muriel okouzlující (např. převlékání plavek mě rozesmálo či její brblání nad lakováním nehtů), no a Philippe Noiret jako nesmělý nemotora roztomilý, ve smyslu odzbrojující. ()
Možno to niekomu pripomenie Prázdniny pána Hulota. Tie sú však rozdielne, ale je zaujímavé si všimnúť jeden rozdiel. Zatiaľ čo Tati si ako Hulot trápne situácie akosi neuvedomuje a berie ich normálne (prípadne ich vytvára), Gabriel a Muriel sa musia častokrát cítiť nesmierne trápne a divák sa na tom za prvé zabáva, za druhé si uvedomí, ako ťažko sa ľudia v strednom a staršom veku ťažko zoznamujú a že pôsobí ich hľadanie šťastia tak trochu od veci. Noiret a Girardot sa k sebe náramne hodia, akoby sa ich postavy kvôli tomu zoznámeniu na dovolenke museli narodiť. Sú to staré časy, na pláž sa prišlo v obleku pri akejkoľvek teplote vzduchu. ()
nezvyklá francouzská komedie, ale milá, lidská ... taková Hrabalovská se spoustou různých figurek a drobných kouzelných scének, které dotváří dobrou náladu a vykouzlí určitě úsměv na tváří. Tempo je sice pomalejší, ale není na škodu. Možná i silnější 4 hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
Reklama