La Vieille Fille
La tardona
The Old Maid
Réžia:
Jean-Pierre BlancScenár:
Jean-Pierre BlancKamera:
Pierre LhommeHudba:
Michel LegrandHrajú:
Annie Girardot, Philippe Noiret, Maria Schneider, Catherine Samie, Michael Lonsdale, Edith Scob, Marthe Keller, Jean-Pierre Darras, Albert SimonoObsahy(1)
Starý mládenec Gabriel (P. Noiret) si žije spokojeným životem, který si okoření jednou do roka zahraniční dovolenou. Tentokrát se vypraví se svým ojetým cadillacem do Španělska, ale auto má poruchu a pan Gabriel je z těchto důvodů přinucen ještě ve Francii přespat v malém hotýlku. Při večeři mu připadají jak hosté, tak i personál poněkud divně, takže ho ani nepřekvapí, že dostal místo u stolu vedle stárnoucí ženy, která se o mužích vyjadřuje velice nelichotivě. Představí se mu jako slečna Muriel (A. Girardot). Oba osamělí lidé se druhý den setkají na pláži a to Gabriel ještě netuší, že přichází zásadní změna jeho života. (MVanis)
(viac)Recenzie (51)
Pochutnáníčko. V tom filmu se celkem nic moc neděje, pomalu se vleče k závěru, který je předvídatelný od úvodních titulků, a autoři se to ani nesnaží skrývat. Je to ovšem herecký koncert nejen dvou bezchybných hlavních představitelů, ale i spousty ostatních drobných postaviček. Navíc je celé vyprávění neustále protkáváno nepřetržitou řadou drobných vtípků a komických mini situací, které samy o sobě postačují k zábavě. Pátou hvězdičku filmu upírám pro přece jen pomalejší tempo, což je způsobováno zřejmě i dobou jeho vzniku. ()
Sbližování dvou již příliš dlouho mladých lidí šlo jistě natočit svižněji a méně nudně, ale já jsem se bavil. Zejména těmi dlouhými nemluvnými pasážemi, do kterých když někdo promluvil, tak ho střihač nekompromisně ustřihnul uprostřed věty. Také hudba se vyznamenala, protože buď nebyla žádná nebo velmi nepříjemná. Abych však jen nehaněl, tak musím pochválit sdělované myšlenkové pochody obou protagonistů, dokonale poblblou pastorovu manželku i slečnu Muriel, která byla ve své soukromé převlékárně na pláži naprosto neodolatelná. ()
Bylo to místy až roztomilé, především díky Girardotové a Noiretovi, kterým to spolu snad vždycky dobře klapalo. Tentokrát jako osamělí stárnoucí lidé see svými vrtochy a zaběhlými stereotypy, kteří k sobě velmi zvolna hledají cestu. Úsměvně poskládané dějové obrazy dokonale doplňovaly podivné postavičky (recepční, pokojské, teolog s chotí...) a celkově tak vznikl mile humorný film, který vyžaduje Váš čas, pohodu a klid, abyste si jej mohli vychutnat. ()
nezvyklá francouzská komedie, ale milá, lidská ... taková Hrabalovská se spoustou různých figurek a drobných kouzelných scének, které dotváří dobrou náladu a vykouzlí určitě úsměv na tváří. Tempo je sice pomalejší, ale není na škodu. Možná i silnější 4 hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
Hebce plyšový film, který záhy vyloudí divákovi úsměv na tváři, je postaven na výkonech hlavních představitelů. V tom by problém nebyl, ale to budižkničemu, co film stříhalo, by potřebovalo vystavit na pranýř, tak špatný a ohavný střih jsem u francouzského filmu ještě neviděla. Legrand se také zrovna nepřetrhl, takže nakonec vzniknul zcela všední film s nevšedně špatným střihem. ()
Reklama