Sword Art Online

Po uvěznění 10 tisícovek hráčů ve fantasy online hře SAO (kde virtuální smrt znamená i tu skutečnou a nelze se odhlásit) se mi moc líbilo, že nesledujeme jejich postupné sžívání se situací, nýbrž epizodicky poskakujeme časem dopředu na (zdánlivě) důležité události či seznámení již zkušeného, vylevelovaného hrdiny. Nepřipraveného mě pak zaskočil zásadní zvrat v půli (který by dle očekávání měl být koncem), jenž spoustu oněch postav či zážitků smetl jako jednorázových a nepodstatných, zároveň výrazně akcentoval romantickou linku (mj. vytvořením "poloincestního" milostného trojúhelníku, he?). No nic, nakonec ušel i tenhle "story arc", byť kvalit prvního rozhodně nedosáhl. Ještě zmíním vynikající technickou stránku (grafika, animace, hudba). (11.02.2019)

Poznávání "střílečkového" postapo světa Gun Gale Online, kam se Kirito vydal prověřit případy zabití ve hře, jež usmrtila i v reálu, mě svěžím nábojem a zcela odlišnými pravidly vtáhlo i díky jeho přitažlivé, netriviální fobií ze zbraní zatížené průvodkyni/soupeřce Sinon. Nicméně odhalení provedení vražd, nuceně navázané na traumata z minulosti v SAO, se zaseklo na spoustě řečí a ani nevyznělo dvakrát přesvědčivě. To by byla první polovina, ta druhá pak zachycovala spíše obyčejné herní (a hráčské) zážitky, questy, souboje s bossy, zkrátka životy ve virtuálním světě, aby se pak Asuna přidala ke gildě Spících rytířů, jejíž vyměřený čas směřoval k nevyhnutelnému, sentimentálnímu konci. To už mě pomalu nebavilo. (17.12.2019)