Dark Touch

Přestože má režisérka Marina de Van na svém kontě již několik snímků a v hororových vodách není žádnou začátečnicí, tak mé pozornosti jaksi doteď unikala. Proto jsem byl hodně zvědavý na naši společnou „premiéru“ a nějak jsem nebral na zřetel varovné komentáře a „nadávky“ na tento film. Přiznám se, že až do poslední čtvrthodinky jsem je ani nechápal, ale potom se mi konečně rozsvítilo. Tohle je totiž další zdárný příklad, jak totálně zpackaný závěr může pokazit celkový dojem. Pravda, jakmile naskočily závěrečné titulky, nestačil jsem zírat a musel prostě říct „A tohle má být kurva jako co? To už jako skončilo?“ Přitom začátek mne příjemně navnadil, krvavé „polojatka“ mám rád a atmosféra měla taky celkem grády. Potom se sice napětí začalo vytrácet, protože hlavní hrdinka Missy Keating (jo je to dcera zpěváka Ronana Keatinga) byla pořád taková tichá, zamlklá, ale tak kdo by nebyl, když byla od mala týraná a zneužívaná (samozřejmě ve filmu). Pak se není čemu divit, že se jeden pěkně nasere a začne všechno lítat… (20.12.2013)

Po dvě třetiny naprosto výborné. Nikoli děsivý horor jako takový, ale nepříjemně znepokojující psycho thriller. Taková mladší verze Carrie vyhnaná do extrému. Jenže na konci se cosi zvrtne a ta trapná pointa film totálně zabije. Tvůrci podobných filmů by si měli vrýt pod kůži pravidlo, že méně je někdy více. (30.12.2016)

Ty vole, Marino de Van, pojď si pro pár facek! Já myslel, že si tu spokojeně pomlaskám, že zase jednou jsem viděl film, kterému se podařilo u mě vypěstovat jistou děsivou atmosféru, a vono se to v závěru tak posere. Přemýšlel jsem, kdo koho znásilňoval, a jestli vůbec, jak je to asi s osudem předešlé holčičky, jestli je to všechno nějaká kletba či zlý duch a jak se ho všem podaří zbavit, a nakonec to celé tak nějak vůbec nechápu, a zjišťovat se mi to nechce. Přitom tahle dramatická změna v mém hodnocení plyne jen z poslední čtvrt hodinky! Do té doby celkem paráda. Člověku je holčiny líto, má z ní pocit, že sama v tom nemá pořádně jasno, co se kolem ní vůbec děje, a pak přichází něco jako popření. Přijde scéna, kdy kupa dětí přijde do baráku a něco se tam stane, a najednou pocit "Cože?! To se fakt stalo, nebo to je jen sen?!" A pak to pokračuje a člověku je najednou jasno, že tyhle wtf věci se fakt dějí. Že tohle nebude asi hollywoodskej film. Že na to je to moc divný. Že to bude určitě něco evropského. Něco, kde se snaží tak trochu i o ten art. Že tady to nebude podle šablonky. Bohužel kdyby to podle té šablonky jelo, byl bych spokojenej mnohem víc. Takhle váhám mezi 2 a 3 hvězdami... (03.02.2014)

11-ročné dievča ako jediné prežije podivný masaker svojej rodiny a je dočasne umiestnené do starostlivosti spriatelených susedov. Tvrdí, že za masaker môže dom, polícia podozrieva miestnych vandalov, no zdá sa, že pravda je niekde inde... Ďalší z hororov o „zlom“ dieťati, hoci v tomto prípade nejde o tému vraždiaceho spratka, ale o spratka narušeného, osudom skúšaného a traumatizovaného ľuďmi okolo seba, celkovo zachádzajúc až niekam ku "Carrie". Aj keď ma to hneď nechytilo a nebavil ma ani ten sociálno-dramatický podtext, postupne som si zvykol a oceňujem napätú atmosféru, ktorá sa celým filmom niesla a tiež pekné deštrukčné výjavy, gradujúce až do pôsobivého finále. (29.09.2013)

Tak že v této vraždě nemá prsty barák to dojde průměrně chytrému jedinci cca za 5 minut filmu takže žádná děsivá odhalení nečekejte vše je krásně předvídatelné hlavně ten konec na který tu každý nadává. To jste fakt čekali, že to skončí jinak? Vy snílci...no nic jdeme dál. Hlavní hrdinka filmu je jedenáctiletá dívka, které díky častému zneužívání a mlácení od rodičů začne tak trochu šibat a objeví v sobě telekinetické schopnosti...laicky řečeno - hejbe s nábytkem. Jenže svou novou schopnost nepoužije k tomu, že by vám třeba helfla při stěhování těžkého gauče, nebo skříně. Spíš Vás tím vezme po palici a malér je na světě. No ale jelikož má hodné a milé sousedy tak si jí vezmou po malém masakru k sobě domů a zahrnují jí péčí a láskou. Jenže ona se tak trochu bojí že jí budou chtít také fiknout a tak se nám agresivita pomalu ale jistě opět vynořuje na povrch. Doporučuji pustit každému kdo má doma dítě které někoho šikanuje...až uvidí, jak se šikanovaná osoba může bránit tak s pruděním slabších dá pokoj a svou panenku už nikdy neuhodí. (17.12.2013)