Reklama

Reklama

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (159)

gogo76 

všetky recenzie používateľa

"Silencio por favor! Potrebujeme skúsených šoférov ochotných riskovať vlastný život..." Pôvodná francúzka verzia je vážne skvelý film a vzhľadom na rok výroby 1953 som mu jednoducho musel dať plný počet. W. Friedkin natočil o 24 rokov neskôr remake, ktorým si hanbu neurobil. Filmy sa na seba začínajú podobať až od polovice, dovtedy sú to dva odlišné filmy a chvíľu som zaváhal či skutočne sledujem remake filmu Mzda strachu. Hlavní predstavitelia boli vybratí dobre, sadli tam obidvaja, ale Roy Scheider mi bol sympatickejší. Friedkinov pohľad bol o čosi drsnejší a krvavejší, hlavne v prvej tretine, staršia verzia je zase poriadne napínavá. Iba máloktorý remake dopadne dobre, Friedkin to však dokázal. 80%. ()

lamps 

všetky recenzie používateľa

Originální verzi řadím k nejlepším filmům, jaké jsem kdy viděl, a tak se jen těžko vyhnu srovnání. Co mi u Friedkinova snímku nejvíce vadilo a co ho v mých očích činí horším Clouzotova, je v prvé řadě jeho nezájem o postavy. Intro, které v originálu pokrývá hodinu stopáže a dokonale vykreslí protagonisty i jejich beznaděj v depresivním upoceném prostředí, je zde pojato chaoticky a filmařsky příliš konstruktivně - Clouzot sázel na co možná nejvíce naturalistický přístup a divák se bál o postavy jednak proto, že se s nimi pomaleji a lépe seznámil, a jednak díky tomu, že režisér nepotřeboval umělé budování atmosféry, aby vytvořil palčivé, místy až nesnesitelné napětí. Jízda kamiónem byla napínavá už proto, že se prostě děla a že byl divák na hrdiny absolutně navázán. Friedkinově verzi lze bezpochyby přičíst k dobru, že se vydává trochu jinou cestou a jen otrocky nepřepisuje, ovšem její sebeuvědomělejší narace, která je sice komplexnější v komunikativnosti, ale značně uchvátaná v tvorbě očekávání (výborným příkladem je zrychlená montáž s opravou kamionů a absence psychických reakcí aktérů na jejich 'sebevražednou' misi), značně oslabuje účinek druhé poloviny, která je sama o sobě velmi dobrá a obsahuje dokonce jednu vynikající scénu, jíž originál i překonává. Celé je to zkrátka moc odtažité od postav (ve chvíli, kdy se vyberou čtyři řidiči, má divák ostatně nějaký vztah jen k Roy Scheiderovi, zatímco dva aktéry sotva rozpoznává) a soustředěné na filmařskou audiovizuální kreativitu, které má možná Friedkin opět na rozdávání, ale k tomuhle zpocenému, živočišnému a především psychicky vyčerpávajícímu námětu se úplně nehodí. I přesto ale za 7/10, neboť je to poctivý kus filmařiny a originál je natolik skvělý, že ani všechny předchozí výtky k této verzi ji jako samostatné dílo rozhodně nesráží do podprůměru. ()

Reklama

flanker.27 

všetky recenzie používateľa

Ač film není bez chybičky, musím dát plno za naprosto perfektní technickou stránku. Náklaďák na visutém mostě v bouři nad rozvodněnou řekou je něco, co v dnešní době CGI efektů nezažiju. Při přípravě na cestu a úpravách náklaďáků člověk vyloženě cítí mastnotu oleje, v džungli vlhko a smrad, rozdírá si ruce při překonávání překážek. Po shlédnutí originálu musím dodat, že zde jde o jeden z mála případů, kdy se mi víc líbí remake. Originál sice nezaostává technicky, ale postavy jsem si oblíbil více zde, v originálu mně hlavní posádka (Mario a Jo) dost lezla na nervy. ()

Xmilden 

všetky recenzie používateľa

Pro mě donedávna neznámý snímek, k jehož zhlédnutí mě přesvědčilo jméno na režisérské stoličce. Friedkin mě ještě nikdy nezklamal a nestalo se tak ani tentokrát. Netřeba ovšem rozebírat složení filmového štábu, tady jde hlavně o DĚJ! Po seznamovací první hodině se nasedá do kamionů a rozhodně to stojí za to. Nebývá zase tak častý jev, abych se přistihl, že na tohle bych mohl koukat klidně i několik hodin. Nejlepší scénou je pro mě lanový most. Tady to napětí je snad přímo hmatatelné. Konec správně nekompromisní. Tento filmový zážitek jen tak z hlavy nedostanu. PS: Prosím nikdy netočit remake, v dnešní záplavě digitálních triků by to celé působilo leda tak směšně. 80% ()

majo25 

všetky recenzie používateľa

Hoci nerád, ale musím uznať, že o niečo lepší je o 24 rokov starší francúzsky originál. Aj keď tento má zasa lepšieho ťahúňa v podobe Roya Scheidera. Film patrí do radu "špinavých", "spotených", ktoré ja príliš nemusím, aj keď na druhej strane môže hodnoverne zrkadliť realitu. Zúfalé existencie si hľadajú šťastie naprieč nemilosrdnou džunglou - zábery nákladiakov vyzerajú dramaticky aj dnes a scéna prechodu riekou na lanovom moste so spráchnivelými doskami je až k neuvereniu - nielen vizuálne vo filme, ale že išla vôbec reálne natočiť. Napriek týmto nesporným kladom musím upozorniť na prvú - zoznamovaciu - polovicu filmu, ktorá je veľmi rozťahaná a nezaujímavá a hlavne ona má za následok, že si film vyššie hodnotenie nezaslúži. ()

Galéria (45)

Zaujímavosti (16)

  • Režisér William Friedkin prohlásil, že nikdy neviděl žádný svůj film po jeho dokončení. Pouze snímek Mzda strachu viděl dokonce několikrát. (Terva)
  • Při výbuchu v Jeruzalémě byl zraněn kaskadér Nick Dimitri. (Terva)
  • Film v době svého vzniku nevydělal ani vložené náklady a byl považován za propadák. V současné době je na snímek nahlíženo jako na zapomenuté mistrovské dílo. (Terva)

Reklama

Reklama