Réžia:
Woody AllenScenár:
Woody AllenKamera:
Sven NykvistHrajú:
Martin Landau, Woody Allen, Alan Alda, Claire Bloom, Caroline Aaron, Anjelica Huston, Sam Waterston, Mia Farrow, Jerry Orbach, Jerry Zaks, Frances Conroy (viac)Obsahy(1)
Tragikomedie Woody Allena vypráví paralelně příběhy dvou hlavních postav: jednou z nich je úspěšný oční lékař, který nechá zabít svou nepohodlnou milenku a zachrání tím svou rodinu; druhým je neurotický a neúspěšný dokumentarista, natáčející portrét svého opovrhovaného úspěšného švagra, který mu nakonec ještě přebere ženu, kterou miluje. ZLOČINY A POKLESKY jsou jedním z Allenových "vážných" filmů, z nichž je cítit jeho skeptický, až depresivní pohled na současnost, ovšem zároveň v něm probleskuje i Allenův humor, takže divák osciluje mezi smíchem a smutkem. (Quentin T.)
(viac)Videá (1)
Recenzie (180)
Tohle jsou takovy dva filmy v jednom. Je tu pribeh s Landauem, kterej se potrebuje zbavit svoji milenky. To je regulerni a diky ty myslence s vrazdou na Allena docela originalni drama. Pak tu je druha linie s Woodym a to je klasicka vztahova komedie/drama, ktera vicemene nicim neprekvapi. Jediny ozvlastneni tu je par flashbacku. No a tyhle dva pribehy se nijak nepropletaj, hrdinove jednoho nezasahujou do druhyho a potkaj se az uplne na konci v docela originalnim a nehappy-endovym zaveru. Nebejt ty druhy linie s Landauem, tak by Allen nenatocil nic zapamatovani hodneho, ale takle to dava docela zajimavej film se slusnou atmosferou, par dobrejma vtipkama a zajimavejma myslenkama. To navic s u Allenovo filmu tradicnima perfektnima hereckejma vykonama. Potesil me hlavne nafuka Alda a Huston v na sebe netypicky roli. ()
O tom, kterak se prohřešky mění na velké hříchy. Snad nikdy jsem neviděl tak skličující a jízlivou satiru podanou tak nenuceným způsobem. Woody se tváří, jako by se nechumelilo, a mezi vtípky pašuje myšlenky těžké jako olovo. Vše krásně dobarveno kamerou Svena Nykvista, kterého Allen ukradl svému mistrovi, Ingmarovi. "Naposledy jsem byl v ženský při prohlídce Sochy Svobody". ()
Ďalší, v poradí už 16. film Woodyho Allena som si užil. Nie síce ako kultúrny a emocionálny zážitok, skôr tak, ako sa užívajú predpísané lieky. Ničím ma neprekvapil, nenadchol, ani nesklamal. Poslušne som si ho pozrel, z času na čas sa mi niektorá epizóda aj páčila, epizódy v ktorých Woody predvádza svoju jednorozmerovú postavu som pretrpel, potom film skončil, dal som mu tri hviezdičky a jediné, čo ma v tej chvíli tešilo bolo, že klesol počet jeho filmov, ktoré by som mal ešte vidieť, aby som bol v obraze, ak sa dostanem do debaty s jeho fanúšikmi a/alebo filmovými snobmi. ()
O filmech Woodyho Allena se rika, ze jsou intelektualni. Vetsinou se vsak jedna ciste o zfilmovany pochod Woodyho trapnych myslenek vzniklych z jeho vztahovych frustraci, ktere se snazi mixovat s humorem - neuspesne. Crimes & Misdemeanors je prvni jeho film, ktery ma skutecne nejakou inteligencni hodnotu a nad jehoz obsahem se muzete dukladne zamyslet. Je to konecne to intelektualni zradlo, ktere bych od nej ocekaval. Opet se to sice odehrava v NY a opet tam Woody otravuje se svymi vztahy, takze klasicka repetitivnost a neoriginalita, pribeh je zde ale nastesti rozsiren a vetev s Martinem Landauem, ktery odvede pozornost od Woodyho show a zacne analyzovat problematiku svedomi, konexi s bohem, moralni otazky atd. Nude se to sice opet klasicky nevyhne, ale i presto je to zatim muj jednoznacne nejoblibenejsi "klasicky" Woody. "God is a luxury I can't afford."6/10 ()
Galéria (32)
Zaujímavosti (12)
- Původně se měl Alan Alda objevit pouze na úvodním věčírku. Woody Allen se rozhodl rozšířit jeho roli, když ho požádal o improvizaci a zalíbilo se mu to. (washek)
- Malou roli si ve filmu zahrála Sean Young. Scéna však byla vystřižena stejně jako ve filmu Alice (1990) (Terva)
- Lesterovo poznámky, jako "Komedie je tragédie s odstupem" nebo "Ohni něco, je to k smíchu. Zlom to, není to k smíchu." byly citace Larryho skutečných výroků. (washek)
Zločiny a poklesky je (z toho co jsem viděl) určitě jeden z nejlepších filmů Woodyho Allena (možná po debutu hned nejlepší),ve kterém ,,jenom´´ Woody použije patrně nejtrapnější nápad, který jsem u něj kdy viděl a to v souvislosti s pokaděným chlapem. Myslím si, že do fekálností se takový mistr dialogů na jeho místě pouštět skutečně nemusí. Trošku mě tímto nápadem na chvíli naštval a říkal jsem si, že tentokrát půjde o jeho slabší kousek. Ale naštěstí jsem se mýlil, až na tuto jedinnou hlášku to bylo vážně skvělé, skvělé, skvělé!! A ostatně: i toho pokaděného chapa nakonec bez problémů odpustím, protože následné filozofování Woodyho v posteli (existuje nějaký důvod, který by to uspokojive vysvětlil?) s chladnou reakcí manželky (vstávám v sedm) měl přece jen svoje kouzlo. Sledujete sice dvě zápletky (a tím pádem se může zdát, že i dva filmy v jednom), ale vůbec to nevadí, ba naopak. Souhlasím s Mr.Apache: Všechno, co je na Woodym opravdu dobré, najdete zde.´´ V jedné zápletce je řešeno kvantum zajímavých otázek dohromady jako rozhodování se mezi těžkými volbami v životě, vyrovnání se s vlastním svědomím, konfrontace s duchovní výchovou apod., ve druhé sledujeme vlastně typickou Woodyho postavu nadšeného milovníka filmů, kterému se v životě a vztazích moc nedaří, musí natáčet dokumentální portét o nadutém ubožákovi, který mu nakonec přebere jeho lásku...A to všechno dění má i přes ty titulní ZLOČINY , takovou lidskost. Kdo někdy neváhal mezi těžkými rozhodnutími? Kdo se někdy neradoval z nalezení spřízněné duše? Koho někdy netlačilo svědomí? Kdo někdy nemusel dělat něco v čem sám neviděl smysl? Kdo někdy nezažil smutné odloučení? Přesto ale alespoň v té druhé zápletce nechybí vtip a tak jste někdy v napětí, jak dopadne komplikovaný příběh s vraždou v první zápletce, v té druhé se zase i zasmějete, ale zároveň u Woodyho postavy opět naleznete jisté pochopení a ten jeho zápal pro věc je až dojemný. Líbí se mi už jeho první výstup ve filmu, kdy z nadšeného objevování starosvětského filmu s lidmi ve smokíncích přejdou s neteří po skončení do zapršeného rutinního dne (Všichni ve večerních šatech...Bylo by skvělé takhle žít. Tohle je hrozné.) Navíc je velmi snadné se vcítit do té idealizace milované bytosti. Za mě asi nejsympatičtější a nejdojemnější Woodyho neurotik. K tomu si připočtěme, že Manhattan končil myšlenkou, že odjezd do jiného prostředí může člověka změnit a sebrat mu to, co na má někdo jiný rád. Zde odjede Woodyho láska na pár měsičů pryč...a ten komu se dřív vysmívali je najednou skvělý. No a i když mě Woody obvykle svým herectvím hlavně rozesmívá, tak zde mě na konci při strnulém pohledu na Miu Farrow jako přítelkyni Aldy málem dojal a dost zapůsobil. Stejně jako celý tento film..., . U Annie Halllové jsem měl pocit, že jde film o pokročilé, co již za sebou minimálně mají nějaký vztah. Tady mi ale ty lidské otázky, zajímavé myšlenky a až filozofickým rozměr sedl už teď. A to všechno podtrhl závěrečný monolog za doprovodu nádherné hudby, který to skvěle zakončil a musím si ho pouštět furt dokola. Ten konečný potlesk je vážně příznačný. Utváříme se tím, jaká rozhodnutí děláme. () (menej) (viac)