Záhrobní komando

Úvodní proslov mě trochu vyděsil, co to zase bude za sračku. Nakonec se z toho vyklubalo příjemné oddechové a silně uvolněné horrorové dobrodružství pro mladší publikum. Dneska by z toho byl nechutný sterilní digitálně trikový slint bez hlavy, paty a hlavně ducha. Tohle naštěstí má alespoň toho ducha, i když hlava je trochu vybrakovaná a obě paty kulhají. U mě to samozřejmě zachraňuje má oblíbená osmdesátková atmosféra a místy docela povedený humor (když zjistí že panna není panna, pronese dotyčná dívka skvělou hlášku). Ač je mi hodně přes třicet, docela jsem si to užil. A jen lituji, že mi nebylo umožněno být na tom počátkem 90. let v kině, to by byl docela zážitek. (15.05.2012)

Očekávání inteligentní dětské osmdesátkové zábavy (Spielberg, Columbus, Zemeckis) ve spojení se scénářem od Shanea Blacka vs. Tvrdá realita. Blackův podíl je z filmu cítit úvodní čtvrthodinku, jenomže pak se kadence hlášek zabrzdí. Film se navíc monstrům věnuje pouze okrajově, pozornost na sebe strhávají především dětští hrdinové. Potud v pořádku, je třeba se připravit na velké finále, představit postavy, poukázat na jejich individuální přínos jejich „gangu“ a nasměrovat jejich pozornost tam, kde je na záchranu světa před zlem dospělácký rozum krátký. Jenomže dětští hrdinové se výrazně neprojevují a víceméně se od sebe neliší (a charakterizovat postavu jako odstrkovaného tlusťocha nestačí, mohl by být třeba navíc – co já vím – zajímavý či zábavný) a jejich počínání není ani zábavné, ani napínavé. Finále jsem až na pár nekorektností odzíval, většina monster trestuhodně nevyužitá. Doporučuji raději Goonies či z poslední doby Monster House, mají živelné dětské postavy, příjemnou výpravu a onen potřebný feeling dětského dobrodružství s notnou dávkou nebezpečí. (14.08.2012)

Celkem pěkná komedie, kterou bych v klidu nechal shlédnout i mladšímu osazenstvu...Co se hororu týče, nevidím zde prakticky nic mkc o co by se žánrově mohl opírat. Jedná se prakticky o rodinnou zábavnou fantasy komedii, u který bych se vůbec nedivil, kdyby jí dávali v televizi na sobotní odpoledne. Každopádně příjemný kousek a jedna z VHS klasik na Golden Crown. (24.09.2008)

Osmdesátá léta byla zlatou érou filmů pro děti, které svému publiku dávaly přesně to, co chtělo. Byla to doba, kdy se nejen že děti ještě mohly bát (příznačně soudobou sterilnost narušují tvůrci odkojení právě na osmdesátkových filmech), ale všichni věděli, že stejně koukají na sci-fi a horory, především tedy ty klasické z padesátých let pravidelně reprízované americkými televizemi. V souladu s tím pak nová generace snímků, jíž byl "E.T." pouhým začátkem, přinášela velkolepá dobrodružství s příměsí fantaskna a napřirozena. "The Monster Squad" vznikl v době, kdy už existovala většina dnes klasických titulů kategorie, ale i řada jejich variací. Díky existenci souboru děl, o které se mohli opřít, tak scenáristé Fred Dekker a Shane Black vytvořili stejnou mírou plnohodnotný příspěvek do osmdesátkových rodinných dobrodružek i jejich nadsazenou reflexi. Ostatně, co víc by si mohly osmdesátkové děti ještě přát, když už jim filmy nadělily setkání s mimozemšťany, honby za pirátskými poklady či mladé verze slavných hrdinů, než setkat se tváří v tvář s populárními klasickými monstry. Premisa snímku tak zavdává k promenádě all-stars bubáků - konkrétně přicházejí Drákula, vlkodlak, mumie, netvor z Černé laguny a Frankensteinovo monstrum - navázané na konglomerát kanonických prvků jako jsou honba za pokladem v podobě magického amuletu, strašidelné domy, strašidelní sousedé či rozvracející se rodiny a tajný klukovský klub (v předpisovém složení zapálený nerd, ustrašený tlouštík, sebevědomý žvanil, starší frajer, prcek, kterého nikdo neposlouchá, a malá ségra, která je všechny strčí do kapsy). Vyprávění je v zájmu obsažení co největšího množství dětsky vděčných motivů pojaté jako řetězec volně navázaných epizod, které si pohrávají s obvyklými konvencemi, a stejně, jako se celý snímek osvobozuje od striktně ukotveného vyprávění, tak i jednotlivé sekvence překvapí svou nadsázkou i sebereflexí (ve většině filmů mají děcka psa, ale nikdo neřeší, jak se ten dostane do klubovny v koruně stromu). Jak naznačuje intermezzo krkolomných dobrodružství v podobě povinné školní docházky, dětský svět je zde pojatý jako prostor naprosté svobody, která nevyhnutelně prosakuje i do těch částí dne, kdy se ji snaží dospělí omezovat. V souladu s tím pak hlavní silou "The Monster Squad" představuje fakt, že se nesvazuje racionálním pohledem, ale naopak své diváky strhává do víru atrakcí, který i dospělým, kteří ještě nejsou úplně okoralí, vyloudí na tváři nadšený dětinský úsměv. (04.05.2014)

Co se stalo? Tvoje sestra už není…Jak to? Byl to…,ale to se nepočítá! Tak přesně tohle mě pobavilo asi nejvíc společně s malým Evženem a Tlusťochem. Klidně bych tuto hororovou komedii nejen pro děti označil za „kultovní“ a i poletech jsem se u ní bavil stejně jako kdysi. Pěkné masky z dílny Stana Winstona jsou vždy zárukou kvality. Dětští herci se mi líbili mnohem víc než jejich dospělí kolegové. Naprosto odpočinkový film, který snad ani nemůže ani nikoho nudit. (08.07.2011)