Stopy

Miluju filmy, kde hrdina/hrdinka vyrazí na osvobozující pouť do divočiny nebo prostě jenom vyrazí do přírody jako únik před každodenní rutinou a stereotypem. Sám nad podobným dobrodružstvím přemýšlím. Někdy se takový film povede (Útěk do divočiny, A walk in the woods), někdy se zase nepovede (Divočina) a někdy je to prostě nemastný a neslaný jako v tomhle případě. Bohužel Stopy jsou ukázkový případ toho, jak může skvělý námět skončit velkou nudou, pokud není podpořený výborným scénáristou a režisérem. Hodně jsem se nudil a uspávací hudba tomu jenom napomáhala! Aspoň že kameraman sipohrával se záběry a obdivuju i tu práci se zvířaty (velbloudy a psem). Dám 3 hvězdy, ale s hodně odřenýma ušima... 50% (09.03.2016)

Mělo to potenciál být o dost lepší. Nejvíc mi vadí. že Robyn většinu filmu vypadá, jako by tu cestu úplně v pohodě zvládala, čemuž se mi nechce věřit. Jo, v poslední čtvrtině je znát, že už to sotva zvládá a že je to na ni moc, ale jinak se tváří, jako by to byl obyčejný výlet, žádná extra námaha, celkem i pohoda... Nevím, jestli tohle je ten hlavní důvod pro to, že mi ten film nepřipadal silný, protože on mi ten film fakt silný nepřišel. Čekal jsem, že většinu času půjde sama se zvířaty, jenže on za ní pořád jezdí fotograf, co tu její cestu dokumentuje, a těch náhodných setkání s obyvateli pouště (aboriginci, postarší pár farmářů) je tu málo. Rád bych jich tu viděl víc, jelikož to patří mezi to nejlepší z toho, co ve filmu je. Vadí mi i první čtvrtina, kterou jsem musel přetrpět, abych se dočkal toho, že vůbec vyrazí na tu cestu. Jakousi poetiku to má, pár záběrů na přírodu je přímo úchvatných, ale i tak si myslím, že to mohlo být poetičtější. Dívat se na to dá, pár scén je fakt dobrých (u mě vede návštěva toho starého páru na farmě) a závěr je fascinující, ale i tak to na víc než na průměr fakt nevidím. Taková Divočina mě bavila víc. 3* (09.06.2019)

Pouštní samotu vyhledávali eremité, lidé nábožensky exhaltovaní. Samota za pochodu je věcí nomádů. Kde je však mez mezi potřebou "být sám" a "něco dokázat"? U spisovatelky Robyn Davidsonové k tomu zřejmě přistupuje i snaha "něco zažít a pak to využít". Byť by to byl jen trénink Mii Wasikowské v ovládání velbloudů. Film mi konvenoval i jako cestopisný už tím, že nepopisoval noční život šelem, ani tajný život broučků, ale na zemi se díval jako na takovou, bez jakékoli taxonomie nebo hodnocení. "Život v Austrálii je těžký / stejně za vozem jako pěšky." (28.05.2020)

Ty, co neumí být sami se sebou, tahle předlouhá cesta Robyn Davidson australskou pouští k smrti unudí, pro mě byla krásná a pohlcující. Její představitelka Mia Wasikowska nesla na svých bedrech celý film silně a elegantně, záběry na vnitrozemí a velbloudy byly víc než nádherné, domorodec Mr. Eddy moc milej a až na pár drobností (nezakrytá ramena před sluncem?), se film odvíjel naprosto přirozeně. Potěšila mě věta "slova jsou přeceňována", a ať jsem klidně v hodnocení osamocenej poutník, dávám jasně za nejvíc. (20.10.2015)

Bez zbytočnej dramatizácie a scenáristických odbočiek - o to viac autentickejšie. Odporúčam túto snímku zhliadnuť ako ja na premietačke na stene vo veľkom rozlíšení. Až vtedy sa vcítite do krás Afriky a vychutnáte si tie púštne scenérie. Musím vychváliť do nebies herecké výkony Mie Wasikowskej a Adama Drivera. Koniec koncov tí dvaja sú skvelí vo všetkých snímkach. Je to taká púštna road-movie. V podstate sa dá povedať že je to zámerne aj depresívna a aj smutná snímka. Film sa venuje problematike životného prostredia, života aborigénov, s ktorými hlavná hrdinka strávila podstatnú časť svojej púte, ale aj skutočným hodnotám, ktoré človek nachádza, až keď je odkázaný sám na seba, mimo konzumnej spoločnosti, ktorá na nich už zabudla. (03.11.2019)