Renoir

Estetická lahůdka, ale jen pro toho, komu vystačí dvě hodiny se dívat na travnatý svah s olivovníky, starý dřevěný ateliér, Azurové pobřeží, gaučíky, polštářky, starého malíře s hlavou jak TGM a svlečenou Christu Theret, to vše v záři zapadajícího slunce. Krásné obrazy z potoka, od vodopádů, pod stromy, z trávy i na silnici, skvělá hudba, velká porce erotiky, o kterou se stará krásná Christa Theret v pravidelných intervalech a ke konci jí ještě vydatně pomůže dost možná ještě mladší Solène Rigot (kterou jsem si dokázal zařadit až po nápovědě, hrála v v nedávném francouzském remaku Pregnancy Pact). Kdo potřebuje tempo, akci, napětí, víc děje, ruce pryč, malování není pro každého! Cinema Mundi, 2014. (02.03.2014)

Na základe spracovania mi jednoznačne vychádza, že ako tému filmu si tvorcovia zvolili motív generačnej výmeny, keď otec ešte umenie robí a syn ešte len začína. Film je teda o „predávaní štafety“. Skutočným tvorcom deja a hlavným hrdinom je štafetový kolík v podobe mladej modelky, takže to, že sa tvorcovia tak nápadne oháňajú Renoirovým menom mi pripadá až nečestné. Škoda, že ústredná postava nemá viac priestoru a že záujem mladého Renoira o kinematografiu nie je nijak vysvetlený, i keď paralela so svetlom v maľbách jeho otca sa priam núka. (17.02.2024)

Abych se přiznala, tak příběhová linie filmu pro mě tentokrát nebyla vůbec podstatnou, ale já si připadala jak v obrazové galerii, kde nestíháte pro tu nádheru a množství obrazů ani dýchat. Květiny ve váze, šaty rozhozené na posteli, kojící matka, pikniky pod modrou oblohou, úžasné přírodní scenérie alá Renoir a mohla bych pokračovat. Atmosféra mě doslova vtáhla do té doby a já se brouzdala v potoce, ležela ve vysoké trávě a nasávala to hřejivé teplo, které vyzařovalo z Renoirových obrazů. A já souhlasím s mnohými uživateli, kteří napsali, že kdo nemá k malířství žádný vztah, tak to pro něj bude možná hůř stravitelnější snímek, ale já osobně byla nadšená a souhlasím s tím, co vyjádřil slovy ve filmu i Renoir : "Obraz by měl člověka potěšit. V životě je dost nepříjemných věcí.".Díky za tenhle vizuálně krásný střípek ze života mého oblíbeného malíře. (11.01.2014)

Christina Theret je přesně ten tip dívky, co se mě nelíbí. Pravda, ve filmu je nádherná a nedivím se, že Auguste Renoir zblbne, ale já bych ji ani nefotil, natož maloval. Jako vyňatek s Renoirova života je to velmi zajímavé, ale u toho bych zůstal. A bylo to celkem dlouhé, ke konci už jsem se nemohl dočkat konce. (18.03.2013)

Jako první budu pět chválu a to nečekaně na estetickou stránku věci. Ty nádherné odlesky slunce na kůži, tváři a ve vlasech... hra paprsků v listoví, trávě a hřejivé odlesky ve vodě.. to byl úplný světelný a prosvětlený orgasmus. Jedna z pravých podstat impresionismu - hra světla. Velmi povedený byl i záběr na ponoření štětce s barvou do sklenice vody... jak se barva rozpíjela ve vodě jako by žila svým vlastním životem. Co se týče pravdivosti filmu, tak když se to vezme kolem a kolem, je to založeno na pravdivých událostech, ale radši se v tom nechci moc šťourat, jestli ukazovaná díla sedí časově do období 1. světové války nebo ne.... jestli časově sedí ostatní skutečnosti a jestli tam v tu dobu mohly být tyto osoby... ale pro dobro filmu to nebudu řešit a budu tomu věřit (samozřejmě, že je to trochu přikreslené, aby z toho mohl být nedokumentární film). Líbilo se mi, že za modelku vybrali normální herečku, žádnou vychrtlinu, ono totiž takovou by Renoir nemaloval. Ale přesně takovou dcérku s bříškem a boky, i když na akty, jak jde vidět na jeho obrazech maloval dívky ještě plnějších tvarů (nevím, co je pravdy na tom, že by jim tloušťku přimalovával, jako to Andrée zmínila - že ji dělá vždy tlustou, ale zjistím, jak to ve skutečnosti bylo, dávám si to jako domácí úkol :D) Jinak ale vůbec ta Andrée aka Dédée byla pěkně vypočítavá. Taky nám tu bylo ukázáno pár technik Renoirem používaných jako nepoužívání černě - o čemž tu měl dlouhý monolog, o tazích štětci... ale jinak se z toho nečekaně vyklubalo od příjezdu Jeana milostné drama. Musím podotknout, že název je zvolen velmi chytře - pouze Renoir... protože ono to nebylo jen o Augustovi jako malíři ale i Jeanovi aneb co ho vedlo k režii filmů. Něco mezi 3 a 4* (opět)... je to pomalé, táhnoucí se.. ale vzhledem k té výtvarné stránce a poetičnosti, kdy má duše plesala, vítězí nad tím, že jsem se asi půlhodinu z filmu nudila. (15.12.2013)