Poslední dny na Marsu

I přes to prostředí Marsu je tohle pořád komorní scífko. Efektů používá střídmě, postav je ještě méně a monstra aby pohledal... Jenže film chytne lehce a do závěru nepustí, a to je v mém náročném období asi nejdůležitější faktor. Překvapující budiž fakt, že se nejedná o další odlehčenou Misi na Mars, nýbrž o těžký survival z "předaleké exotiky". Za těch sedm milionů dolarů je to rozhodně fajn podívaná. 7/10 (09.11.2013)

Všichni se drží tak tak pohromadě. Vyčerpání je značné. Mise končí. Čeká je cesta domů. Nebude krátká, ale konečně uvidí se blízké, své děti, svou postel. Úkol byl jasný, nalézt známky života a přivézt zpět vzorky. Nic zásadního ale z Marsu zpátky na Zemi neodvezou. I když možná jeden z vědátorů něco tají? Nikdo se tu nepokouší o žánrovou klasiku, to je potřeba si uvědomit. Přes všechny neduhy mi nicméně tenhle komorně laděný poctivý vesmírný survival horor/thriller docela sedl. Když si vzpomenu na extrémně pomalý Moon, jehož studie rozkladu osobnosti zaviněná dlouhou izolací kdesi ve vesmírné stanici mě solidně ničila, vrací se na mě myšlenky, zda byl horší, než Boyleův kousek Sunshine, ve kterém forma totálně přebíjela obsah. Tady jsem se prostě chtěl bavit a to mi tvůrci umožnili. Zákeřná bakterie, která napadá krevní oběh posádky, nám umožní vidět pobíhat po Rudé planetě zombie, nenakažených ubývá a tvůrci dokazují, že i s hubeným rozpočtem se dá (když přivřeme obě oči nad přetlakem žánrových klišé) zahrát slušné zombie divadlo. Ve finále ani moc nevadí černobílé charaktery (zbabělec, hrdinný vůdce, vědátorka-mrcha). Já šel spát spokojený!! 65% (07.04.2014)

Pre mňa nakoniec celkom príjemné prekvapenie. Film implicitne rieši otázky, čo robí človeka človekom, respektíve akí v skutočnosti ľudia sú keď príde na lámanie chleba, alebo ak chcete, kedy nastáva ten moment, že sa z človeka stane bezcharakterný jedinec. Ako metafora pre tieto myšlienky je tu využitá béčková schéma zombie hororu, takže je potom zrejmé, prečo ide pre mnohých v konečnom dôsledku o sklamanie a varenie z vody. Posledné dni na Marse ale slušne šľapú, niečo podobné sme tu mali prípade Life, takže komu sa páčil ten, s týmto kúskom by nemal mať problém. No a pomerne otvorený záver celkom potešil, až by tí spokojnejší z náš prijali aj pokračovanie... 70% (15.12.2019)

Svižný a přímočarý vesmírný sci-fi horor, jenž nenásilně čerpá a připomíná mnoho jiných (PROMETHEUS, EUROPA REPORT, HORIZONT UDÁLOSTI aj.), ale většině z nich se bohužel nevyrovná právě kvůli svojí neoriginalitě a skromným ambicím, které však dokázal velmi dobře naplnit (narozdíl třeba od přespříliš slibujícího PROMETHEA). Pro fandy subžánru povinná jednohubka. 60 - 70 % SPOILER!: Trochu mě zamrzelo, že nejzajímavější postava je "odklizena" tak zbrkle a tudíž bez výraznější emocionální rezonance... (11.11.2013)

Bez účasti Schreibera bych se pravděpodobně nikdy nedonutil tento film zhlédnout, a byla by to docela škoda. Nic nového pod sluncem to sice rozhodně není, ale jako s čistě žánrovou sci-fi vyvražďovačkou s Posledními dny na Marsu snad ani nelze mít problém - nechybí zde totiž napětí ani povedené využití prostředí, a dokonce si to bere i něco z toho mnou opěvovaného nadšení z překonávání hranic neprobádaného smíšeného s úzkostlivostí z naprostého oddělení od jakékoli civilizace, které se tak dobře podařilo zobrazit v Europa Report. Jediná malá výtka se týká toho, že samotné "zombie" nejsou prozkoumány nijak hlouběji, obzvlášť proto, že právě jejich fungování vědci ve skafandrech nejednou nakousli. (03.05.2014)