Blízko od seba

excelentne obsadená a zahraná rodinná dráma o rozpade jednej naozaj pozoruhodne nefunkčnej americkej famílie. výborne napísané a týmto filmom som si konečne obľúbil aj dlho mnou neobľúbenú juliu roberts a spoznal krásnu, nežnú julianne nicholson; a cumberbatch tu je v pre mňa veľmi nezvyčajnom charaktere tiež skvelý, táto jeho poloha mi k nemu ide viac, ako tie podmanivé, sexepílovské "temné" džentlmenské postavy (či už kladné alebo záporné); (07.06.2014)

Skoro všechny rodinné vztahy jsou přinejmenším složité, ale tady už to hraničilo se zvráceností. Divadlo na velkém plátně, které mě svými dialogy a hereckými výkony naprosto zmrazilo v jedné poloze a nedalo mi vydechnout až do závěrečných titulků. Všech mi bylo strašně líto a charaktery Meryl Streep a Julie Roberts by si zasloužily "dovolenou" v nějakém psychiatrickém zařízení. Co mi brání dát plný počet je ale nedostatek naděje nebo čehokoliv pozitivního - u všech podobných filmů se mezitím dočkáme výdechu, náznaku radosti a lásky, což tady opravdu nehrozilo. Typické americké "You are not nasty and mean. You are our mother and we love you" nepočítám. Taky mě mírně naštvalo, že v závěrečných titulcích byli všichni herci představeni momentkou z filmu, kde se usmívali a vypadali šťastně a to bylo jen jedno velké pokrytectví, protože v téhle rodině nemohl být sťastný opravdu nikdo. (23.04.2015)

Proč já se pořád týrám. Jak já nenávidím tyhle charakterní herce, jak si hrají svoje charaktery. Jedná se o jeden z těch filmů, kde si stačí přečíst děj na Wikipedii a jinak se vůbec není třeba na samotné dílo dívat, protože z filmařského hlediska nedochází k žádné přidané hodnotě v žádném ohledu. Adaptace divadelní hry do filmového prostředí taky stojí za starou belu. Střídání pomalých, citlivých pasáží s těmi dynamickými a extrémně řvacími selhává v kýženém efektu, protože filmaři to všechno snímají stejným způsobem, nedlí na detailech charakteristických pro které dané postavy, nevyniká výjimečnost žádných situací ani vztahů. Já jsem se na film dívala, protože tajná láska jediných dvou nevinných charakterů na půdorysu rodinné dysfunčknosti zní eňo ňůňo a těšila jsem se na melancholii z toho pramenící, ale ve výsledku se jednalo asi o dvě scény s minimem prostoru oproti nekonečnému řvaní všech ostatních na sebe při každé příležitosti. Jakákoliv potenciální chemie postav tak zanikla v "oscarových výkonech", přesto mám nulový dojem, že by se jednalo o živoucí postavy. A ještě člověk musí celou dobu poslouchat ten příšerný přízvuk. (25.01.2014)

Hořký, realisticky působící portrét dysfunkční rodiny, který na vás během své dvouhodinové stopáže sype jedno trauma za druhým a ke kterému si podle mě najdou svou cestu především stoupenci divadla. O audiovizuální stránku tu totiž vůbec nejde; celé Osage County stojí na perfektním obsazení a Pulitzerovou cenou oceněné předloze Tracyho Lettse. A tak zatímco filmoví režiséři mohou dle libosti měnit lokace a představit divákovi deset postav za pět minut, tady se s jednotlivými členy rodiny seznamujete postupně dobrých 45 minut, když jeden po druhém přijíždějí do Violetina domu. Jedna lokace, jedna rodina a hodně dialogů, které ve vás zanechají pocit, že Sam Shepard nakonec dopadl ze všech postav nejlépe. (30.01.2014)

Není lepší příležitosti pro praní špinavého prádla, než poslední rozloučení s milovanou (?) osobou. Zabijácky obsazené drama, které si svou upoceností a zabedněností nepustí diváka k sobě. Tvrdohlavá hra bez uspokojivého konce, zlá a zákeřná. Podívaná, v které na sebe dvě hodiny křičí několik hereckých es téměř do zemdlení a láska tu figuruje pouze jako slovo o pěti písmenech. (11.01.2014)