Medzi náhrobnými kameňmi

|| Scenár: Scott Frank / Predloha: Lawrence Block - A walk among the tombstones | Hudba: Carlos Rafael Rivera | Distribúcia: Universal | Štúdio: Cross Creek, Exclusive Media, Endgame Entertainment, Jersey Films, Double Feature Films | Rozpočet: 28 miliónov $ | Tržby: 53,2 milióna $ | Ocenenia: - || Čas letí, a tak musel prísť pomali, ale iste film, kde namiesto kopancov Neesonova postava už skôr rozdáva strely alebo radšej premýšla, a následne udelí mraziacu frázu. (ako obvykle, cez telefón :D ). Príbeh je celkom nepredvídateľný, a druhá pólka dostatočne graduje. Určite jedna z lepších Neesonoviek za posledné roky, i keď skôr len na jedno videnie. 70% | FullHD, THX, EN DTS | (29.03.2015)

Mathew Scudder patrí roky k obľúbeným literárnym postavám. Je preto zrejmé, že film sa predstave vyvolanej čítaním jeho spletitej histórie nemohol stopercentne priblížiť. Napriek tomu ide o dôstojnú adaptáciu, v ktorej sa síce spomenie viac vecí odrazu, niektoré sa zase vypustia, ale tak to už pri neotrocky vernom prepise či prevode kníh do filmu chodí. Príbeh, obdobne ako literárne dobrodružstvá tohto zvláštneho súkromného detektíva - nedetektíva (nemá licenciu, pomáha len na dobré slovo, neberie plat, ale len dary) je riadne drsný. Celkové spracovanie sa vyznačuje rovnako ponurou atmosférou reznutou ovzduším stále prítomného zločinu, pri ktorom si treba vyberať, či sa s predstaviteľmi niektorého z týchto hriechov dá vôbec spolupracovať (díleri a konzumenti drôg) alebo či je takáto spolupráca nemožná (únoscovia, vrahovia a sadisti). Jediné, čo vytýkam je v literárnych predlohách napriek otrasnosti zločinov, často prítomný osobitný humor, ktorý sa vo filme objavil len zriedka. (09.11.2016)

Liam Neeson v pro něho dost typický roli exceluje. Ostatní jsou spíš do počtu. Podle mě by si tenhle film zasloužil herce trochu zvučnějších jmen. Jinak to pátrání a vyšetřování je trošku odfláknutý. Sází se spíš na atmosféru a ta se teda povedla. Moc jsem nepochopil smysl toho afro-americkýho vegetariána, kterej jako Neesonovi pomáhá. Zřejmě se jenom musela naplnit nějaká norma na to, kolik má ve filmu hrát černochů. Celkově dobrej námět, dobrej hlavní herec, dobrá atmosféra, ale k tomu taky spoustu menších nedostatků. Film má teď 70% a vidim to tak stejně. Těsný 4 hvězdy. (23.02.2021)

Novodobý trpící (buď chlastá, má nějaký škraloup z minulosti, přišel o manželku nebo mu někdo chce unést dítě) akční bourák Liam Neeson zase trochu mění žánr, i tak svého hrdinu zvládá se stejnou samozřejmostí jako v jiných případech posledních pěti šesti let. Hezky po staru sbírá informace, neumí to s počítačem, nesnáší mobily (když už telefonuje, jde z něho strach), občas se na někoho zle podívá nebo mu prostřelí nohu. Malý černošský parťák tak trochu zbytečný, stejně jako náboženské prostřihy v závěru, když o něco šlo. Ale je patrné, že o akci až tolik tvůrcům nešlo, spíš o vytvoření celkem mrazivé atmosféry v zaplivaných čtvrtích a počasí, do kterého se nikomu moc nechce. Příběh místy drhnul, o tom žádná, srovnávání se Schumacherovými 8 MM bych se zdržel. Své momenty to má, navíc nejdeme na Shakespearea, takže tenhle lehký nadprůměr uspokojí. Na lepší tři hvězdy.. (18.10.2014)

Liam Neeson je opět prvotřídní ass-kicker, jen oproti Billu Marksovi už zdolal svůj alkoholismus (akcentovaný zde přesto víc než v knize) a oproti Bryanu Millsovi dává větší prostor dušezpytu a diplomacii. Okem diváka chtivého další zběsilé akční rubačky by to dokonce mohlo vypadat, že Oskar Schindler bude tentokrát násilnické psychopaty ukecávat k smrti. Osobně jsem ale důslednost hard-boiled stylizace uvítal, třebaže s sebou nese zredukování žen na pasivní oběti. Poté, co jsou na nich napáchány brutální sexuální zločiny, je muži mohou pomstít a v jistém smyslu se tím vykoupit (dost násilně je motiv vykoupení popostrčen do popředí ve finále, kdy si musíme vyslechnout všech 12 kroků Anonymních alkoholiků). Ženské utrpení tak slouží pouze jako záminka k hrdinským skutkům a mravní očistě (po)chybujících mužů. Jediná aktivnější ženská postava z knihy (Scudderova přítelkyně Elaine) byla v zájmu plynulejšího vyprávění vyškrtnuta. Jistě, klasické noirové filmy nebyly v nakládání se ženami ohleduplnější, ale nestačilo zůstat u klasiky na rovině stylu? Právě ten vyvolává delšími, z velké části statickými záběry a klaustrofobními kompozicemi spolu s odtažitými barvami a ponurým soundtrackem potřebu úniku do jiného, barevnějšího a milostivějšího světa. Předkládaný obraz zkažené společnosti s převrácenými hodnotami je ale prohnilý do takové hloubky, že nejlíbivější scény filmu jsou zvrácenými fantaziemi sériových vrahů (první vidíme během úvodních titulků). Podobně naladěný film přirozeně nebylo lze zakončit happy endem, ačkoli tak poslední scéna napoprvé může vyznít. V kontextu bezprostředně předcházejícího dění, nejzásadněji se odchylujícího od knihy (zřejmě kvůli přisouzení aktivnější role Scudderovi, jehož postava je jinak paradoxně založena na pasivním přijímání násilí), však „superhrdinská“ tečka budí hlavně znepokojení, zda z věčného cyklu násilí, které inspiruje jen další chování podobného typu, existuje východisko. 75% (30.10.2014)